2 VSPH 1279/2013-A-14
KSPH 35 INS 14152/2013 2 VSPH 1279/2013-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Jaroslavy Dudkové, bytem Rimavské Soboty 897, Kolín, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 14152/2013-A-9 ze dne 4. července 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 14152/2013-A-9 ze dne 4. července 2013 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením zastavil insolvenční řízení zahájené na návrh, jímž se Jaroslava Dudková (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení, a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSPH 35 INS 14152/2013-A-8 ze dne 27.5.2013 uložil dlužnici, aby do patnácti dnů od doručení usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč, přičemž ji současně poučil o následcích nesplnění uložené povinnosti včetně možnosti zastavení řízení. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 31.5.2013 a právní moci nabylo dne 15.6.2013; protože dlužnice zálohu v určené lhůtě nezaplatila, postupoval insolvenční soud podle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž uvedla, že byla od května 2013 v pracovní neschopnosti bez možnosti vycházek, a proto předala svému synovi potřebnou částku a požádala ho, aby úhradu zálohy provedl za ní. Až když jí bylo doručeno usnesení o zastavení řízení, zjistila, že syn použil částku určenou na zaplacení zálohy k úhradě svých dluhů. Poukázala na to, že nedodržení termínu úhrady nezpůsobila svojí vinou, a přislíbila zaplatit zálohu v srpnu 2013. Z těchto důvodů požadovala, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu a aniž v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V daném případě odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že insolvenční soud uložil dlužnici usnesením ze dne 27.5.2013, aby do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč. Současně ji poučil o následku v případě nesplnění povinnosti zaplatit zálohu spočívajícím v možnosti soudu zastavit řízení. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 31.5.2013, právní moci nabylo dne 18.6.2013 (nikoli 15.6., jak uvádí soud I. stupně), přičemž lhůta k zaplacení zálohy počala běžet dne 1.6.2013 a skončila dne 17.6.2013; záloha však zaplacena nebyla. Protože povinnost, jež jí byla uložena pravomocným soudním rozhodnutím, dlužnice ve stanovené lhůtě nesplnila, nelze soudu prvního stupně, jenž za této situace postupoval podle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, vytknout žádné pochybení.

Protože se situace nezměnila ani v průběhu odvolacího řízení, ač dlužnice slibovala zaplacení zálohy v průběhu srpna 2013, postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Nad rámec výše uvedeného považoval odvolací soud za nutné upozornit insolvenční soud na to, že v přezkoumávaném rozhodnutí nebylo třeba uvádět výrok o náhradě nákladů řízení, neboť v řízení figuruje jediný účastník (dlužnice), a použití ust. § 146 občanského soudního řádu o náhradě nákladů mezi účastníky řízení je proto pojmově vyloučeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 8. října 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová