2 VSPH 1278/2012-B-21
KSPH 35 INS 12046/2011 2 VSPH 1278/2012-B-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Kateřiny Vlasové, bytem Hředle 118, o odvolání Českomoravské stavební spořitelny, a.s., sídlem Vinohradská 3218/169, Praha 10, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 12046/2011-B-14 ze dne 16.července 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 12046/2011-B-14 ze dne 16.července 2012 se v bodě II. zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 35 INS 12046/2011-B-14 ze dne 16.7.2012 schválil oddlužení Kateřiny Vlasové (dále jen dlužnice) plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), uložil dlužnici, aby po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky, nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů platila měsíčně prostřednictvím insolvenční správkyně JUDr. Lenky Žídkové (dále jen správkyně) nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, v poměru stanoveném v tomto bodě výroku s tím, že první splátka bude zaplacena k 15.10.2012 (bod II. výroku), určil, že splátky budou hrazeny ze mzdy vyplácené dlužnici PRIVAMED Helthia, s.r.o. (dále jen zaměstnavatel dlužnice) a z plnění dle smlouvy o důchodu ze dne 4.6.2012 uzavřené dlužnicí s Miroslavem Vlasem (bod III. výroku), zaměstnavateli dlužnice uložil, aby dlužnici strhávala ze mzdy částku ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a aby ji zasílala na účet správkyně (bod IV. výroku), Miroslavu Vlasovi uložil, aby částku 3.500,-Kč zasílal na účet správkyně (bod V. výroku), správkyni uložil, aby splátky poukázané zaměstnavatelem dlužnice a Miroslavem Vlasem zasílala po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou na účet jednotlivých věřitelů v poměru vymezeném v bodě II. výroku vyjma částek připadajících na částečně popřené pohledávky Home Credit, a.s. a Komerční banky, a.s., jež bude deponovat na svém účtu do doby, kdy budou zjištěny (bod VI. výroku), konstatoval, že způsob výpočtu částky, která tvoří nezabavitelnou část příjmu dlužnice, je stanoven občanským soudním řádem a dalšími právními předpisy (bod VII. výroku), a věřitelům uložil, aby sdělili správkyni, na jaký bankovní účet jim má zasílat částky na ně připadající, a správkyni uložil, aby zaměstnavateli dlužnice sdělila, na jaký bankovní účet jí má zasílat částky stržené ze mzdy dlužnice (bod VIII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 11.7.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení a usnesením č.j. KSPH 35 INS 12046/2011-A-15 ze dne 27.2.2012 rozhodl o úpadku dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. V průběhu insolvenčního řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. K přezkumnému jednání a schůzi věřitelů konaným dne 5.6.2012 a 16.7.2012 se nedostavil žádný věřitel a soud rozhodl podle ust. § 402 odst. 5 o oddlužení splátkovým kalendářem a podle ust. § 406 odst. 1 téhož zákona rozhodl o schválení oddlužení. Protože Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (dále jen odvolatel) přihlásila do insolvenčního řízení nesplatnou a nepodmíněnou pohledávku ve výši 379.714,80 Kč, soud ji nezařadil do splátkového kalendáře.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby bylo v bodě II. výroku změněno tak, že do splátkového kalendáře bude zařazena pohledávka č. 1 ve výši 74.173,90 Kč a pohledávka č. 2 v nezajištěné výši 305.540,90 Kč. V odvolání namítal, že do insolvenčního řízení přihlásil dvě pohledávky v celkové výši 564.173,90 Kč, a to pohledávku č. 1 ve výši 74.173,90 Kč a pohledávku č. 2 ve výši 490.000,-Kč, již do výše 184.459,10 Kč přihlásil jako zajištěnou a ve zbytku ve výši 379.714,80 Kč jako nezajištěnou. Pohledávka č. 1 je splatná a vykonatelná, když o ní bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 21 C 174/2010, nebyla přihlášena jako podmíněná a správkyně ji nepopřela. Pohledávku č. 2 přihlásil do výše 184.459,10 Kč jako zajištěnou majetkem dlužníka a ve zbývající části ve výši 379.714,80 Kč jako nezajištěnou, nesplatnou a nepodmíněnou z titulu nesplaceného meziúvěru poskytnutého podle Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. 0603117-3-01 uzavřené dne 14.3.2008 s dlužnicí a jejím manželem jako spoludlužníkem. Dle názoru odvolatele by podle splátkového kalendáře měly být uspokojovány i pohledávky nesplatné a nepodmíněné, neboť dlužník nemůže nikdy uspokojit takovou pohledávku mimo předepsaný splátkový kalendář v insolvenčním řízení. Ani tato pohledávka nebyla správkyní popřena a nebyla přihlášena jako podmíněná.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda odvolatel může napadnout shora popsané rozhodnutí odvoláním, a dospěl k závěru, že v napadeném rozsahu může. Vyšel přitom z ust. § 406 odst. 4 insolvenčního zákona, podle něhož může odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle ust. § 403 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud nevyhověl; proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval. V daném případě se odvolatel nezúčastnil schůze věřitelů, na níž bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužnice, a proti přijetí schváleného způsobu oddlužení nehlasoval. K podání odvolání proti bodu I. výroku usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře tedy oprávněn není. Pokud jde o napadený bod II. výroku, jímž bylo určeno, které pohledávky budou v oddlužení uspokojovány a do něhož nebyla pojata pohledávka odvolatele, je situace odlišná, neboť tímto výrokem bylo dotčeno subjektivní právo odvolatele uplatněné vůči dlužnici, a odvolání proti němu je proto přípustné.

Vrchní soud v Praze proto přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v části napadené odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Vyšel přitom z toho, že podle ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona je dlužník při oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen splácet po dobu 5 let nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění při konkursu.

Ust. § 170 téhož zákona přitom vymezuje pohledávky, jež se-není-li dále stanoveno jinak-neuspokojují v insolvenčním řízení žádným ze způsobů řešení úpadku. Jedná se o a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly v době po tomto rozhodnutí, b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv, d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku, e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, a f) náklady účastníků vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení dvě pohledávky. Pohledávku č. 1 ve výši 74.173,90 Kč tvoří jistina ve výši 62.718,50 Kč dle smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. 0424820-9-01 ze dne 16.8.2005, jež se dle údajů uvedených v přihlášce stala splatnou dne 1.5.2010, jež byla spolu s náklady řízení ve výši 2.510,-Kč přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 21 C 174/2010 ze dne 1.2.2011, jenž nabyl právní moci dne 26.3.2011, a úrok z prodlení za období do rozhodnutí o úpadku, a pohledávku č. 2 ve výši 490.000,-Kč tvoří jistina dle smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. 0603117-3-1 ze dne 14.3.2008 s tím, že dosud není splatná a její část v rozsahu 184.459,10 Kč je zajištěna zástavním právem k prostředkům uloženým na účtě stavebního spoření č. 2083090505/7960. Na přezkumném jednání konaném dne 5.6.2012 uznala správkyně pohledávky přihlášené odvolatelem a žádný z věřitelů je nepopřel (přezkumného jednání se žádný věřitel nezúčastnil), přičemž správkyně upozornila soud na to, že pohledávka č. 2 byla přihlášena zčásti jako zajištěná do výše 184.459,10 Kč, není dosud splatná a je splácena bývalým manželem dlužnice. Soud zaujal při přezkumném jednání stanovisko, že se nejedná o pohledávku podmíněnou, ale je pohledávkou nesplatnou.

Jak již uvedeno shora, dle odůvodnění napadeného rozhodnutí nezařadil insolvenční soud do splátkového kalendáře pohledávku odvolatele ve výši 379.714,80 Kč s tím, že se jedná o pohledávku nesplatnou. Ve skutečnosti však nezařadil do bodu II. výroku žádnou z odvolatelem přihlášených a při přezkumném jednání zjištěných pohledávek, přestože-jak popsáno výše-pohledávka č. 1 byla pravomocně přiznána soudním rozhodnutím ze dne 1.2.2011 v rozsahu jistiny a nákladů soudního řízení a spolu s nimi byl uplatněn úrok za období předcházející rozhodnutí o úpadku a v případě pohledávky č. 2 se jednalo o pohledávku zajištěnou toliko v rozsahu 184.459,10 Kč a důvod, proč ji do splátkového kalendáře nezařadil ve zbývajícím rozsahu, spatřoval v tom, že dosud není splatná, aniž by blíže vysvětlil, proč by neměla být splácena podle splátkového kalendáře či jak by s ní mělo být v insolvenčním řízení naloženo.

Z těchto zjištění je zřejmé, že insolvenční soud pochybil, když pohledávku č. 1 opomněl zařadit do splátkového kalendáře, zatímco zajištěnou část pohledávky č. 2 správně do splátkového kalendáře nezařadil, neboť podle ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona má být uspokojena jen z výtěžku zajištění. Co se týče nezařazení nezajištěné části pohledávky č. 2 do splátkového kalendáře, je napadené usnesení v tomto rozsahu nepřezkoumatelné. Dlužno ovšem poznamenat, že o tom, zda a za jakých podmínek, resp. kdy se tato část pohledávky č. 2 stane splatnou, neuvedl odvolatel nic ani v přihlášce, ani v odvolání a jeho odvolací námitka, že do splátkového kalendáře mají být zařazeny i pohledávky, jež nejsou v okamžiku schválení oddlužení splatné, není ničím zargumentována. V této souvislosti nelze než připomenout, že hlava V části druhé insolvenčního zákona upravující institut oddlužení neobsahuje na rozdíl od hlavy I téže části zákona ustanovení obdobné ust. § 250 insolvenčního zákona, podle něhož se nesplatné pohledávky proti dlužníku považují prohlášením konkursu za splatné, nestanoví-li zákon jinak.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, postupoval proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil v bodě II. výroku a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 12.února 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová