2 VSPH 1277/2012-P7-12
MSPH 76 INS 23787/2011 2 VSPH 1277/2012-P7-12

USENSENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Gustava Žlebka, bytem Lumírova 105/21, Praha 2, o odvolání Komerční banky, a.s., sídlem Na Příkopě 33/969, Praha 1, adresa pro doručování: Na Příkopě 22, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 23787/2011-P7-4 ze dne 24. srpna 2012

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 23787/2011-P7-4 ze dne 24. srpna 2012 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky věřitele Komerční banky, a.s. ve výši 3.329.646,65 Kč neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením v insolvenčním řízení vedeném na majetek Gustava Žlebka (dále jen dlužník) odmítl přihlášku pohledávky Komerční banky, a.s. (dále jen odvolatel) a uvědomil ji o tom, že právní mocí usnesení její účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem v celkové výši 3.329.646,65 Kč. Výzvou ze dne 4.6.2012, jež mu byla doručena dne 8.6.2012, byl insolvenčním správcem JUDr. Petrem Konečným (dále jen správce) vyzván k doplnění, resp. opravě přihlášky podle ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona do 15 dnů od doručení výzvy, avšak ve stanovené lhůtě ani ke dni vydání rozhodnutí přihlášku pohledávky řádně neopravil ani nedoplnil.

Soud citoval ust. § 188 odst. 2 a § 185 insolvenčního zákona a konstatoval, že výzva má všechny zákonem předepsané náležitosti včetně poučení, jak je třeba opravu a doplnění provést. K obsahu výzvy uvedl, že správce odvolatele vyzval, aby přihlášku opravil o uvedení konkrétního majetku náležejícího do majetkové podstaty, která přihlášené pohledávky zajišťuje a specifikoval podmíněnost přihlášených pohledávek, tedy zejména který jiný věřitel by po dlužníkovi mohl požadovat jejich splnění, pokud by za dlužníka jeho pohledávku uhradil. Uzavřel, že k opravě přihlášky stanovil správce lhůtu 15 dnů, v níž však odvolatel požadovaná doplnění a opravy neprovedl a přihláška pohledávky nadále trpí vadami, které vylučují její přezkum. Proto o ní rozhodl, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a aby rozhodl, že pohledávku lze přezkoumat jako řádnou . V odvolání namítal, že soud prvního stupně věc nesprávně posoudil a přihlášku pohledávky odmítl jako vadnou v důsledku neodstranění vad ve stanovené lhůtě, aniž by zkoumal, zda tomu tak skutečně bylo. Výzva správce byla příslušnému odboru odvolatele, jenž má dlužníka jako klienta ve správě, doručena až dne 19.6.2012, lhůta končila dne 23.6.2012, odvolatel proto doplněnou přihlášku nezaslal insolvenčnímu soudu, ale pro urychlení ji dne 22.6.2012 zaslal faxem a poté poštou přímo správci. Vyjádřil přesvědčení, že tím splnil zákonné podmínky, neboť soud by doplněnou přihlášku stejně postoupil správci.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a vycházeje z níže uvedených zákonných ustanovení dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihlášku pohledávky lze podle ust. § 176 téhož zákona podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví jednací řád pro insolvenční řízení a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti ČR na adrese www.insolvencnizakon.cz. Kromě obecných náležitostí podání vymezených v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu musí přihláška obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky (ust. § 174 odst. 2 insolvenčního zákona), k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (ust. § 177 insolvenčního zákona).

Insolvenční správce přezkoumá přihlášku pohledávky postupem podle ust. § 188 odst. 1 insolvenčního zákona. Nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil do patnácti dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona).

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Pro odmítnutí přihlášky podle ust. § 185 insolvenčního zákona nepostačuje zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti, zda jej poučil, jak při tom postupovat a zda přihlášku pro tyto vady nelze přezkoumat. Názorem insolvenčního správce není soud vázán.

V dané věci je rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky postaveno na závěru, že ji nelze přezkoumat, neboť odvolatel přes výzvu správce neuvedl konkrétní majetek náležející do majetkové podstaty, jenž přihlášené pohledávky zajišťuje, a nedostatečně specifikoval podmínku, na jejíž splnění je pohledávka vázána. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že podáním ze dne 20.3.2012 přihlásil odvolatel do řízení dvě pohledávky v celkové výši 3.329.646,65 Kč, u nichž jako důvod vzniku uvedl, že se jedná o pohledávky ze dvou úvěrových smluv zajištěné směnkami vlastními s avalem dlužníka, obě pohledávky označil za nezajištěné majetkem dlužníka, resp. zajištěné jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, a za vykonatelné na základě pravomocných směnečných platebních rozkazů. U obou shodně uvedl, že jsou podmíněné, přičemž podmínky specifikoval jako směnečný aval úpadce a exekuce výstavce směnky , resp. směn. aval úpadce a exekuce výstavce a 2. avala směnky . Ve výzvě ze dne 4.6.2012 citoval správce ust. § 183 odst. 3 insolvenčního zákona, konstatoval, že z přihlášky není patrné, jakým majetkem náležejícím do podstaty je zajištěna a z jakého důvodu by se mělo jednat o pohledávku zajištěnou, a odvolateli uložil, aby ji opravil tím, že uvede konkrétní majetek náležející do majetkové podstaty, který přihlášené pohledávky zajišťuje a specifikuje podmíněnost přihlášených pohledávek, tedy zejména který jiný věřitel by po dlužníku mohl požadovat jejich splnění, pokud by za dlužníka pohledávku uhradil. Výzva byla odvolateli doručena dne 8.6.2012, ten pak dne 22.6.2012 doručil faxem a dne 25.6.2012 poštou správci doplnění přihlášky, v němž obě přihlášené pohledávky označil za nezajištěné a specifikoval jejich podmíněnost tak, že exekutor vymáhá pohledávku zároveň i po výstavci směnky , přičemž osoby, po nichž jsou pohledávky vymáhány, označil.

Podle ust. § 174 odst. 3 insolvenčního zákona musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění, a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Aplikováno na poměry dané věci-skutečnost, že věřitel v přihlášce pohledávky, u níž nárokuje právo na uspokojení ze zajištění, přes výzvu správce neoznačí druh zajištění a dobu jeho vzniku nebo tyto okolnosti vylíčí nedostatečně určitě, nemůže vést k odmítnutí přihlášky pro její nepřezkoumatelnost, ale pouze k jejímu zařazení do seznamu pohledávek k přezkumnému jednání jako pohledávky nezajištěné.

V posuzované věci byly navíc pohledávky přihlášeny jako nezajištěné majetkem dlužníka , resp. zajištěné jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka , z čehož jednoznačně vyplývá, že odvolatel právo na uspokojení ze zajištění v insolvenčním řízení neuplatňoval, a vzhledem k dikci ust. § 2 písm. g) insolvenčního zákona ani pro účely řízení zajištěným věřitelem být nemůže (tento závěr potvrzuje opravená přihláška, jež byla doručena správci a následně též soudu spolu s odvoláním, v níž jsou obě pohledávky označeny jako nezajištěné).

Obdobný postup se přitom dle názoru odvolacího soudu uplatní i u pohledávek vázaných na splnění podmínky. Věřitel, jenž takovou pohledávku přihlašuje, musí uvést, zda je pohledávka vázána na splnění podmínky, a přesně (vylíčením skutkových okolností) tuto podmínku specifikovat; nestane-li se tak, přistoupí správce k přihlašované pohledávce jako k pohledávce, jež na splnění podmínky vázána není, a je pak pouze na něm, zda ji na základě jemu známých skutečností co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle ust. § 192 a násl. insolvenčního zákona ji popře (u pohledávky vázané na splnění odkládací podmínky typicky s odůvodněním, že pohledávka dosud nevznikla), či nikoli.

Odvolací soud v zásadě sdílí výhrady správce i insolvenčního soudu vůči původní specifikaci podmínek, na jejichž splnění jsou pohledávky vázány (na rozdíl od výzvy ke specifikaci zajištění), a dovozuje, že bylo vhodné požadovat po odvolateli, aby vylíčení skutkových okolností týkajících se podmíněnosti pohledávek doplnil. Aplikaci ust. § 183 odst. 3 insolvenčního zákona, na něž správce ve výzvě odkázal, však v posuzované věci považuje ze nepřípadnou, neboť-jak zřetelně vyplývá z údajů obsažených v přihlášce ze dne 20.3.2012 -odvolatel přihlásil pohledávku za dlužníkem jako za směnečným ručitelem (avalem), zatímco zmíněné ustanovení upravuje postup přihlášení pohledávky ručitelem pro případ, že bude plnit věřiteli namísto dlužníka. Zde je však v postavení ručitele dlužník, a nikoli odvolatel, jenž pohledávku přihlásil.

Odvolací soud proto nahlíží odlišně na následek neodstranění vytčeného nedostatku, neboť-jak bylo popsáno výše-nemá zato, že by v jeho důsledku nebylo možné přihlášené pohledávky přezkoumat.

Za daných okolností, kdy ani jeden z nedostatků vytýkaných správcem i soudem prvního stupně přihlášce odvolatele nemůže vést k jejímu odmítnutí, považoval odvolací soud za nadbytečné posuzovat účinky opravy přihlášky doručené správci namísto insolvenčnímu soudu.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a rozhodl o tom, že se přihláška odvolatele neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 25. ledna 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva