2 VSPH 1269/2013-P8-8
KSPH 41 INS 31817/2012 2 VSPH 1269/2013-P8-8

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka Jana Bláhy, bytem Školní 4, Čečelice, o odvolání Československé obchodní banky, a.s., sídlem Radlická 333/150, Praha 5, IČO 00001350, zast. advokátem Mgr. Janem Dajbychem, sídlem Tychonova 44/3, Praha 6, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 31817/2012-P8-3 ze dne 8. července 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 31817/2012-P8-3 ze dne 8. července 2013 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky č. 2 Československé obchodní banky, a.s. neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 41 INS 31817/2012-P8-3 ze dne 8.7.2013 odmítl přihlášku Československé obchodní banky, a.s. (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení týkajícího se Jana Bláhy (dále jen dlužník) co do přihlášené pohledávky č. 2 ve výši 44.515,11 Kč.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku č. 1 ve výši 1.619,51 Kč a pohledávku č. 2 ve výši 44.515,11 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 3.5.2013 popřel insolvenční správce Mgr. Adam Sigmund (dále jen správce) přihlášenou pohledávku č. 2 v rozsahu 28.723,21 Kč, v rozsahu 15.791,90 Kč byla pohledávka zjištěna. Písemné vyrozumění o popření pohledávky bylo odvolateli, který se přezkumného jednání nezúčastnil, doručeno dne 13.5.2013. Jelikož odvolatel nepodal určovací žalobu do konce lhůty k podání žaloby, jež skončila dne 4.6.2013, rozhodl soud napadeným usnesením s poukazem na ust. § 198 odst. 1 a § 178 a 185 insolvenčního zákona, jak uvedeno shora, vycházeje z toho, že pohledávka č. 2 byla zjištěna tak, že její skutečná výše (15.791,90 Kč) činí méně než 50% přihlášené částky (44.515,11 Kč), tudíž se k ní nepřihlíží ani v rozsahu, v němž byla zjištěna.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je insolvenční soud zrušil a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení. Poukazoval zejména na skutečnost, že správce vzal popření pohledávky zpět, jelikož odvolatel doložil oprávněnost svého nároku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 178 insolvenčního zákona bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, odmítne insolvenční soud přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 téhož zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku č. 2 v celkové výši 44.515,11 Kč. Na přezkumném jednání popřel správce přihlášenou pohledávku co do výše 28.723,21 Kč z důvodu jejího promlčení a uznal ji co do výše 15.791,90 Kč. Dne 21.5.2013, tj. dříve než odvolateli uplynula lhůta k podání žaloby o určení pohledávky co do výše, vzal správce popření zpět (viz č.d. B-14) s tím, že odvolatel podal dne 24.3.2011 u Okresního soudu v Mělníku návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhal zaplacení popřené pohledávky. Tím došlo ke stavení běhu promlčecí doby. Na základě návrhu odvolatele vydal tento soud rozsudek č.j. 11 EC 77/2011-53 ze dne 24.1.2013, jenž dosud nenabyl právní moci.

Jelikož byla pohledávka č. 2 podle ust. § 201 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona zjištěna v celém rozsahu, insolvenční soud pochybil, když tuto skutečnost opomněl a-aniž by byly splněny podmínky ust. § 178 insolvenčního zákona-vydal napadené usnesení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky č. 2 odvolatele neodmítá.

K požadavku odvolatele, aby mu odvolací soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vynaložených v tomto odvolacím řízení, považoval odvolací soud za nutné uvést, že se náklady účastníků vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení dle ust. § 170 písm. f) insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku. Proto o nákladech vynaložených odvolatelem nerozhodoval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 16. prosince 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková