2 VSPH 1261/2014-B-19
KSPH 40 INS 37350/2013 2 VSPH 1261/2014-B-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice Blanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Spojovací 517, Zásmuky, zast. advokátem Mgr. et Mgr. Ondřejem Teplým, sídlem Zahradní 46, Kolín, o odvolání Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Podskalská 370, Praha 2, zast. advokátem JUDr. Davidem Karabcem, sídlem Na Stráži 1306/5, Praha 8, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 37350/2013-B-10 ze dne 21. května 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 37350/2013-B-10 ze dne 21. května 2014 se zr u š u j e a věc se vr a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v bodě I. výroku shora označeného usnesení schválil oddlužení Blanky anonymizovano (dále jen dlužnice) splátkovým kalendářem, v bodě II. výroku dlužnici uložil, aby po dobu 5 let nebo do úplného zaplacení všech jejích závazků, z příjmů, které získá po schválení oddlužení, prostřednictvím insolvenční správkyně Mgr. Lenky Vítkové (dále jen správkyně), vždy k 25. dni měsíce, platila po odečtení jí náležející částky 1.089,-Kč nezajištěným věřitelům částku ve stejném rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky v poměru stanoveném v tomto bodě výroku. V dalších bodech výroku uložil správkyni, plátcům dlužničiných příjmů a věřitelům další povinnosti související s realizací splátkového kalendáře.

V odůvodnění usnesení soud zejména konstatoval, že usnesením ze dne 27.2.2014 zjistil úpadek dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil správkyni do funkce. Rozvedl, že jelikož schůzi věřitelů konané dne 14.5.2014 nebyl přítomen žádný z věřitelů, sám rozhodl o způsobu oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem. K hlasovacímu lístku věřitele Tomáše anonymizovano (dál jen Věřitel), k jeho vyjádření ze dne 24.4.2014 a k replice dlužnice ze dne 7.5.2014 uvedl, že pro věřitele je výhodnějším způsobem oddlužení splátkový kalendář; jednak proto, že nabízí možnost nejvyššího uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů, jednak proto, že část přihlášené pohledávky Věřitele je zajištěna. Jelikož v průběhu řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, a na takové skutečnosti neupozornila ani správkyně, rozhodl soud, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal Věřitel včasné odvolání, v němž namítal, že nebyly splněny procesní podmínky pro vydání napadeného usnesení, neboť soud nenařídil jednání k projednání jeho námitek, jež by jinak odůvodňovali odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, jež v souladu s ust. § 403 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) uplatnil poté, co prostřednictvím hlasovacího lístku hlasoval o způsobu oddlužení a předtím, než skončila schůze věřitelů, která hlasovala o způsobu oddlužení. Proto požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je Věřitel oprávněn podat odvolání proti napadenému usnesení, a dospěl k závěru, že v souladu s ust. § 406 odst. 4 věty druhé IZ tomu tak je. Jednak proto, že Věřitel hlasovacím lístkem, jenž byl soudu doručen dne 22.4.2014 (č.d. B-2) vskutku hlasoval pro oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty, tedy proti přijetí soudem schváleného způsobu oddlužení splátkovým kalendářem, jednak proto, že jeho námitkám vůči oddlužení (č.d. B-5) insolvenční soud nevyhověl.

Vrchní soud v Praze proto dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) a d) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z ust. § 399 odst. 1 IZ kromě jiného plyne, že není-li dále stanoveno jinak, platí o hlasovacím právu věřitelů při oddlužení obdobně ust. § 49 až 53. K projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů za tím účelem svolané nebo za podmínek stanovených tímto zákonem mimo schůzi věřitelů.

Ust. § 400 odst. 1 a 2 IZ kromě jiného určuje, že o přijetí způsobu oddlužení mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů s tím, že se výsledky hlasování mimo schůzi věřitelů připočtou k výsledkům hlasování dosažených na schůzi věřitelů.

Podle ust. § 401 IZ platí, že hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; ust. § 43 OSŘ se nepoužije.

Z ust. § 402 odst. 1, 3 a 5 IZ mimo jiné vyplývá, že právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů. Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení (ust. § 406).

Ust. § 403 odst. 2 a 3 kromě jiného určuje, že věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení. Včas podané námitky, uplatněné oprávněnými osobami, projedná insolvenční soud při jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky.

Konečně, podle ust. § 404 IZ platí, že o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 2 a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání.

Při přezkoumání Věřitelem namítaného procesního postupu soudu prvního stupně jsou rozhodující tyto skutečnosti: 1) dne 26.2.2014 přihlásil Věřitel do insolvenčního řízení dlužnice pohledávky v celkové výši 2.338.641,64 Kč, z toho nezajištěné pohledávky ve výši 502.426,03 Kč (č.d. P1-1), 2) usnesením ze dne 27.2.2014 (č.d. A-14) zjistil insolvenční soud úpadek dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a na den 14.5.2014 svolal schůzi věřitelů, jejímž předmětem jednání mělo kromě jiného být projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí, 3) dne 22.4.2014 byl soudu doručen hlasovací lístek Věřitele, jímž ve věci způsobu oddlužení dlužnice hlasoval pro zpeněžení majetkové podstaty (č.d. B-2), 4) dne 24.4.2014 uplatnil Věřitel u soudu námitky (č.d. B-5), které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (dále jen Námitky) a jimiž namítal, že dlužnice sledovala návrhem na povolení oddlužení nepoctivý záměr, 5) dne 13.5.2014 doručila dlužnice soudu vyjádření k Námitkám (č.d. B-6), v němž snášela argumenty proti tomu, že podáním návrhu na povolení oddlužení sledovala nepoctivý záměr, 6) dne 14.5.2014 se konalo přezkumné jednání (č.d. B-7), na němž byly pohledávky Věřitele včetně nezajištěných pohledávek ve výši 502.426,03 Kč zjištěny, 7) tentýž den se konala schůze věřitelů (č.d. B-9), na níž soud konstatoval, že mu byl včas doručen hlasovací lístek, jenž má náležitosti stanovené zákonem a jímž Věřitel navrhuje, aby bylo hlasováno o způsobu oddlužení tak, že bude proveden zpeněžením majetkové podstaty , nicméně zaujal stanovisko, že považuje za výhodnější pro všechny věřitele, jejichž pohledávky byly zjištěny na dnešním přezkumném jednání způsob oddlužení ve formě splátkového kalendáře, a to s ohledem na předpokládané procento uspokojení těchto pohledávek a dále i z důvodu, že část pohledávky navrhovatele je zajištěna a tento se může domoci svého práva postupem dle insolvenčního zákona . Jelikož se žádný z věřitelů schůze věřitelů nezúčastnil, schválil soud oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zákonem předepsaný postup, jenž měl předcházet rozhodnutí o schválení oddlužení, soud prvního stupně vskutku nerespektoval. V situaci, kdy Věřitel hlasoval o způsobu oddlužení, a kdy namítal

(mohl namítat), že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, resp. že dlužnice návrhem na povolení oddlužení sledovala nepoctivý záměr (viz ust. § 395 odst. 1 písm. a) IZ), totiž soud prvního stupně mohl (byl oprávněn) schválit oddlužení až po skončení jednání, při němž byly (měly být) projednány Námitky Věřitele. Jelikož tak neučinil, a Námitky při jednání dosud neprojednal, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Odvolací soud proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž projedná Námitky při jednání, k němuž předvolá dlužnici, správkyni a Věřitele; v případě, že Námitky neshledá opodstatněnými, rozhodne o tom, že oddlužení schvaluje, jinak oddlužení neschválí a rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem. V obou případech tak učiní přezkoumatelným způsobem, tedy jasně a srozumitelně vyloží, proč shledal Námitky důvodnými či nikoli. Pokud přistoupí k rozhodnutí o schválení oddlužení, neopomene akceptovat výše popsaný průběh insolvenčního řízení tak, že správně aplikuje úpravu obsaženou v ust. § 402 odst. 3 a 5 IZ, jež insolvenčnímu soudu umožňuje rozhodnout o způsobu oddlužení toliko tehdy, jestliže o něm nerozhodla schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů (věřitelů, kteří do insolvenčního řízení přihlásili nezajištěnou pohledávku) počítanou podle výše jejich pohledávek, což platí, budiž to zvlášť zdůrazněno, i pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů (jak tomu bylo v tomto případě), jehož výsledky se připočtou k výsledkům hlasování dosažených na schůzi věřitelů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 11. srpna 2014

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková