2 VSPH 1247/2012-B-24
KSPL 54 INS 8131/2011 2 VSPH 1247/2012-B-24

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Janky Víznerové, bytem Havlíčkova 599/5, Mariánské Lázně, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 8131/2011-B-15 ze dne 13. července 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 8131/2011-B-15 ze dne 13. července 2012 se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni pod bodem I. výroku shora označeného usnesení zrušil oddlužení Janky Víznerové (dále jen dlužnice), na její majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku) s tím, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku), a insolvenčnímu správci Mgr. Františku Burešovi (dále jen správce) uložil, aby mu do deseti dnů od doručení usnesení předložil zprávu o hospodářské situaci dlužnice ke dni prohlášení konkursu (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že poté, co dne 10.10.2011 schválil oddlužení dlužnice a jejího manžela Jiřího Víznera plněním splátkového kalendáře, Jiří Vízner dne 26.1.2012 zemřel. Proto jeho insolvenční věc vyloučil k samostatnému řízení. Dne 13.6.2012 mu správce sdělil, že po úmrtí manžela by minimální měsíční splátka, jež by postačovala k 30 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, musela činit 10.800,-Kč, avšak dlužnice přispívá na splátkový kalendář toliko částkou 4.572,-Kč měsíčně. Při zachování výše dosavadních splátek by tak byly pohledávky nezajištěných věřitelů za pět let trvání splátkového kalendáře uspokojeny toliko v rozsahu 5,64 %. Tato zjištění podle soudu ústí v závěr, že dlužnice nebude schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Proto podle ust. § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (dále též jen IZ) oddlužení dlužnice zrušil a na její majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že soud rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu, neboť nevzal v potaz, že po úmrtí manžela pobírá vedle starobního i vdovský důchod a že dalším zdrojem (příjmem) pro plnění oddlužení je závazek Jany Víznerové poskytovat jí peněžité plnění dle smlouvy o důchodu ze dne 31.7.2012. S přihlédnutím k tomu, že odmítla dědictví po manželovi, a tudíž i jeho závazky, vyjádřila názor, že je schopna splnit podmínku 30 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a umožnil jí pokračovat v oddlužení splátkovým kalendářem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se zato, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 3). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3 (odst. 4).

Odvolací soud ze spisu zjistil, že insolvenční soud vydal napadené usnesení, aniž by provedl jednání, na němž by za účasti dlužnice posoudil plnění podmínek oddlužení. V insolvenčním řízení je přitom soud podle ust. § 85 IZ povinen nařídit jednání tehdy, pokud to stanoví zákon nebo jestliže to považuje za nutné. A právě z výše citovaného ust. § 418 odst. 3 věty druhé IZ plyne, že dříve než insolvenční soud rozhodne o zrušení schváleného oddlužení, musí nařídit jednání a teprve až na základě jeho výsledku rozhodne, zda existují důvody pro zrušení schváleného oddlužení. O tom, že by soud rozhodl o zrušení schváleného oddlužení bez předchozího jednání, lze uvažovat především tehdy, jestliže by zrušení oddlužení navrhl samotný dlužník, což se v této věci nestalo.

Tím, že soud nenařídil jednání o zrušení oddlužení, neumožnil dlužnici prokázat, že přes úmrtí manžela bude ve zbývajícím časovém prostoru splátkového kalendáře (52 měsíců) schopna zvrátit současný nepříznivý vývoj procesu oddlužení a navýšit svoji ekonomickou nabídku (své příjmy) tak, aby dosáhla potřebné míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Závěr insolvenčního soudu, že dlužnice nebude schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře, je tudíž předčasný, a jeho správnost byla navíc zpochybněna tím, že dlužnice-jak doložila v odvolání-své příjmy použitelné pro oddlužení skutečně navýšila.

K té části odvolací argumentace, jíž dlužnice akcentovala, že se vzdala dědictví a tudíž i dluhů po zemřelém manželovi , je třeba uvést, že právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne přijetí dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný a že rozsah majetku dlužnice a jejích závazků, jež by měly být pojaty do jejího oddlužení, bude (může být) vymezen až poté, co bude ukončeno dědické řízení jejího zemřelého manžela Jiřího Víznera, resp. co bude vydáno usnesení o vypořádání společného jmění manželů dle ust. § 175l občanského soudního řádu (dále jen OSŘ).

Za této situace nezbylo odvolacímu soudu než postupovat podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ, napadené usnesení zrušit pro vady řízení zmatečnostní povahy vylučující posouzení jeho věcné správnosti v odvolacím řízení a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm bude třeba, aby soud nařídil jednání za účelem posouzení, zda nastaly podmínky pro zrušení schváleného oddlužení dlužnice, při němž přihlédne k výsledkům dědického řízení ve věci jejího zemřelého manžela. Učiní tak s vědomím toho, že usnesení o schválení splátkového kalendáře je z povahy věci rozhodnutím, jež se vydává s klauzulí změněných poměrů (cum clausula rebus sic stantibus), a k jeho revizi tedy insolvenční soud přistoupí kdykoli, i bez návrhu, pokud pro věc rozhodné okolnosti jeho změnu vyžadují.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. listopadu 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva