2 VSPH 1227/2012-A-20
KSUL 81 INS 14603/2012 2 VSPH 1227/2012-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Boženy Utěšené, bytem a místem podnikání Sídliště Za Chlumem 737, Bílina, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 14603/2012-A-14 ze dne 13.srpna 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 14603/2012-A-14 ze dne 13.srpna 2012 se mění tak, že se řízení nezastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 81 INS 14603/2012-A-14 ze dne 13.8.2012 zastavil insolvenční řízení zahájené na návrh Boženy Utěšené (dále dlužnice) a rozhodl o vrácení části zaplacené zálohy ve výši 3.000,-Kč dlužnici.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 15.6.2012 doručen návrh dlužnice na zahájení insolvenčního řízení. Usnesením č.j. KSUL 81 INS 14603/2012-A-12 ze dne 16.7.2012 vyzval soud dlužnici k úhradě doplatku zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč a zároveň ji poučil o tom, že nebude-li záloha zaplacena, může řízení zastavit podle ust. § 108 insolvenčního zákona. Výzva k doplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení byla dlužnici doručena dne 18.7.2012 a lhůta k jejímu zaplacení uplynula dne 6.8.2012. Protože dlužnice zálohu v uložené výši ve stanovené lhůtě nezaplatila, soud řízení podle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona zastavil.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční řízení nezastavuje. Odvolání odůvodnila tím, že nemá dostatek finančních prostředků na úhradu celé zálohy. Dále tvrdila, že jako jediný vhodný způsob řešení jejího úpadku se jeví oddlužení plněním splátkového kalendáře a poukázala na skutečnost, že žádný z jejích závazků nepochází z jejího předchozího podnikání. Požadovala proto, aby soud rozhodl o jejím úpadku a současně povolil oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, podle nějž může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního dlužnici poučit.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že soud prvního stupně uložil dlužnici usnesením č.j. KSUL 81 INS 14603/2012-A-9 ze dne 26.6.2012 povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení nejprve ve výši 3.000,-Kč.

Posléze jí usnesením č.j. KSUL 81 INS 14603/2012-A-12 ze dne 16.7.2012 uložil zaplatit další zálohu ve výši 42.000,-Kč, protože v jejím případě pokládá oddlužení podle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona za nepřípustné. Zjistil totiž, že je podnikatelkou podnikající podle živnostenského zákona a jeden z jejích závazků pochází z podnikání. Vzhledem k tomu, že její úpadek bude řešen nepatrným konkursem, vyzval ji k doplacení zálohy. Současně ji poučil o následku v případě nesplnění povinnosti zaplatit zálohu spočívajícím v možnosti soudu zastavit řízení. Na toto usnesení reagovala dlužnice podáním došlým soudu dne 26.7.2012, v němž uvedla, že nemá žádné závazky z podnikání s tím, že jím není ani soudem uvedený závazek, a požádala, aby soud upustil od požadavku na doplacení zálohy ve výši 42.000,-Kč, protože ji není schopna uhradit.

Z obsahu podání dlužnice došlého soudu dne 26.7.2012 je zřejmé, že jím dlužnice napadla usnesení č.j. KSUL 81 INS 14603/2012-A-12 ze dne 16.7.2012, jímž jí bylo uloženo zaplatit další zálohu ještě ve výši 42.000,-Kč. Jedná se tedy o odvolání proti tomuto rozhodnutí, s nímž je spojen suspenzivní účinek, jinými slovy usnesení ze dne 16.7.2012 nenabylo právní moci.

Protože soud prvního stupně rozhodoval napadeným usnesením o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy za situace, kdy usnesení ze dne 16.7.2012 dosud nenabylo právní moci (a dlužno přitom poznamenat, že o odvolání dlužnice proti němu nerozhodl v rámci autoremedury ani je nepředložil odvolacímu soudu), bylo vydáno předčasně, neboť dlužnici nelze vytýkat, že dosud nesplnila povinnost zaplatit další zálohu na náklady insolvenčního řízení, jež jí nebyla uložena pravomocným rozhodnutím.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora změnil odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 s ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a rozhodl o tom, že se řízení nezastavuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 27. března 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová