2 VSPH 1218/2015-A-17
KSPA 60 INS 1026/2015 2 VSPH 1218/2015-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci dlužníka Aleše anonymizovano , anonymizovano , IČO 72492970, bytem a sídlem Dobrochov 43, zast. obecným zmocněncem Lukášem Tuháčkem, bytem Ke Mži 83/24, Plzeň, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 1026/2015-A-12 ze dne 26. května 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 1026/2015-A-12 ze dne 26. května 2015 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Aleš Dohnal (dále jen dlužník) domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že jelikož insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení postrádal některé zákonem vyžadované přílohy, usnesením ze dne 10.4.2015 (dále též jen Výzva) dlužníka vyzval k doplnění příloh k insolvenčnímu návrhu a návrhu na povolení oddlužení, a současně ho poučil o tom, že jejich nedoplnění bude mít za následek odmítnutí návrhu. Jelikož dlužník na Výzvu nijak nereagoval a ve stanovené lhůtě nedoplnil seznam majetku jako přílohu k insolvenčnímu návrhu, soud insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) odmítl. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích podal dlužník včasné odvolání, v němž se omezil pouze na sdělení, že zasílá veškeré dokumenty, které jsou třeba". K odvolání připojil výpis z rejstříku trestů, dohodu o provedení práce a výplatnice. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům: Z ust. § 97 odst. 1 a 5 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, je dle ust. § 104 odst. 1 IZ povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (ust. § 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují včetně údaje o výši a splatnosti jednotlivých závazků, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (ust. § 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v ust. § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (ust. § 104 odst. 4 IZ). Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle ust. § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v ust. § 104 IZ. Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (ust. § 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ), který lze dle ust. § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři předepsaném prováděcím právním předpisem (vyhláškou č. 311/2007 Sb.). Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 7. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná ust. § 392 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musel dlužník dle ust. § 392 odst. 2 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu, podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním). Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, nebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát shora popsaným způsobem (tedy i s předepsanými přílohami). Nutno zdůraznit, že insolvenční návrh, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat s návrhem na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny. Podle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. V daném případě odvolací soud zjistil, že dlužník sice v insolvenčním návrhu spojeným s návrhem na povolení oddlužení (č.d. A-1) v kolonce č. 7 formuláře uvedl, že má dluhy vůči 6 věřitelům, kteří jsou identifikováni v kolonce č. 19 formuláře (dlužník věřitele označil zároveň i v kolonce č. 7 formuláře), v celkové výši 259.051,-Kč s tím, že se nachází v platební neschopnosti, neboť zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, přičemž pobírá 17.500,-Kč měsíčně a vlastní pouze osobní věci a běžné vybavení domácnosti uvedené v kolonce č. 15 formuláře, nicméně seznam svého majetku k návrhu nepřipojil. Soud prvního stupně proto dlužníka usnesením ze dne 10.4.2015 (č.d. A-11) kromě jiného vyzval, aby do 7 dnů od doručení Výzvy předložil seznam svého majetku, přičemž mu poskytl řádné poučení o tom, jak má doplnění provést (jakými náležitostmi má být požadovaný seznam opatřen), a současně ho poučil o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. Na Výzvu však dlužník nereagoval. Odvolací soud přitom považuje za potřebné uvést, že ke splnění povinnosti předložit seznamy předepsané v ust. § 104 IZ jako povinné přílohy insolvenčního návrhu neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách 15 až 20 formuláře návrhu na povolení oddlužení; jejich vyplněním, a opakovaně to budiž zdůrazněno, dlužník naplňuje jen obsahové požadavky návrhu na povolení oddlužení. Proto formulář v těchto kolonkách splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí seznamům (včetně podepsaného prohlášení o jejich správnosti a úplnosti), nepředepisuje. Údaje vyplněné zde dlužníkem navíc náležitosti seznamů (např. povinné prohlášení) nemají. Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud insolvenční návrh dlužníka dle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle ust. § 128 IZ, a proto i kdyby dlužník učinil k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení doplnění návrhu, neměla by tato skutečnost z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 5/2008 ze dne 17.3.2008 uveřejněné pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil. Pro úplnost odvolací soud připomíná, že odmítnutí návrhu nebrání dlužníkovi v tom, aby podal nový insolvenční návrh doložený všemi k tomu předepsanými přílohami (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 3/2008-A ze dne 21.8.2008).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

V Praze dne 29. června 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová