2 VSPH 1216/2014-A-15
KSCB 25 INS 31151/2013 2 VSPH 1216/2014-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem a sídlem Rohovka 9, Pelhřimov, identifikační číslo: 49059882, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 31151/2013-A-9 ze dne 5. prosince 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 31151/2013-A-9 ze dne 5. prosince 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Vladimír Nováček (dále jen dlužník) domáhal zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že jelikož k insolvenčnímu návrhu nebyl připojen bezvadný seznam závazků, neboť v něm někteří věřitelé nebyli řádně označeni a nebyly zvlášť uvedeny zajištěné závazky, usnesením č.j. KSCB 25 INS 31151/2013-A-6 ze dne 15.11.2013 (dále jen Výzva) dlužníkovi uložil, aby do 7 dnů od doručení Výzvy doplnil insolvenční návrh o řádný seznam závazků a poučil ho o tom, jak doplnění provést. Dlužník však Výzvu reagoval toliko tím, že soudu doručil totožný seznam závazků jaký připojil k insolvenčnímu návrhu s tím, že v něm toliko změnil (aktualizoval) datum jeho vyhotovení. Protože seznam závazků nebyl řádně doplněn, postupoval soud podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh bez dalšího odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že insolvenčnímu soudu požadovaný seznam závazků zaslal.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 1 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle odstavce třetího téhož ustanovení je dlužník kromě jiného povinen označit v seznamu závazků jako své věřitele všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení musí dlužník předložené seznamy podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Pro označení osob v seznamech platí obdobně ust. § 103 odst. 1 IZ, jež kromě jiného určuje, že právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

V daném případě je napadené usnesení postaveno na tom, že dlužník přes Výzvu nedoplnil insolvenční návrh o zákonem stanovené náležitosti seznamu závazků, neboť někteří z věřitelů v něm nebyli řádně označeni a zvlášť nebyly uvedeny zajištěné závazky.

Odvolací soud je přesvědčen o tom, že rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu podle ust. § 128 odst. 2 IZ předpokládá, že insolvenční navrhovatel byl soudem řádně vyzván k doplnění předepsaných příloh, popřípadě k doplnění náležitostí jednotlivých příloh.

V dané věci se dlužníku takové výzvy dostalo, byť jen pokud šlo požadavek, aby uvedl věřitele, o nichž mu je (mělo by mu být) známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, aby u pohledávek těchto věřitelů označil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, aby označil druh zajištění a důvod jeho vzniku a aby uvedl, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

V tomto směru soud prvního stupně v odůvodnění Výzvy (č.d. A-6) zdůraznil, že ze seznamu majetku je zřejmé, že dlužník je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. 84 pro obec Dobrá Voda a na LV č. 5033 pro obec Pelhřimov a že na těchto listech vlastnictví jsou vyznačena zástavní práva ve prospěch některých věřitelů uvedených v seznamu závazků. Soud dlužníka současně poučil, že dle ust. § 2 písm. g) IZ je zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, exekutorským zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy a upozornil ho na to, že zajištěné věřitele v seznamu závazků neuvedl odděleně a rovněž neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, neuvedl označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku a neuvedl, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že dlužník sice připojil k insolvenčnímu návrhu seznam svých závazků (č.d. A-2), avšak neopatřil ho zákonem požadovanými náležitostmi. V rozporu s ust. § 104 odst. 3 IZ v něm totiž odděleně neuvedl věřitele, o nichž mu je (mělo by mu být) známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, a proto u pohledávek těchto věřitelů neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, a neoznačil druh zajištění a důvod jeho vzniku a ani neuvedl, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Přitom z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 14.11.2013 (č.d. A-7) vskutku plyne, že nemovitosti dlužníka nacházející se v katastrálním území Rohovka a obci Dobrá Voda a v katastrálním území a obci Pelhřimov jsou zatíženy zástavními právy, jež zajišťují úhradu pohledávek dlužníkových věřitelů.

Jelikož dlužník výše specifikované zákonné náležitosti seznamu závazků nedoplnil ani na základě Výzvy, soud prvního stupně nepochybil, když jeho insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 OSŘ a napadené usnesení potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné poukázat na to, že odmítnutí návrhu nebrání dlužníkovi v tom, aby podal nový insolvenční návrh doložený všemi k tomu stanovenými náležitostmi předepsaných příloh (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 3/2008-A ze dne 21.8.2008).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Praze dne 2. října 2014

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková