2 VSPH 1210/2013-B-54
KSLB 76 INS 1938/2011 2 VSPH 1210/2013-B-54

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna v insolvenční věci dlužníka Tiskárny Ralsko, s.r.o., sídlem Malá 168/III, Mimoň, o odvolání Mgr. Lenky Parsons, bytem Nad Školou 1384, Liberec, zast. Ing. Václavem Křivánkem, bytem Horní Trč 18, pošta Vysoké nad Jizerou, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-49 ze dne 10.června 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-49 ze dne 10.června 2013 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-49 ze dne 10.6.2013 zamítl návrh Mgr. Lenky Parsons (dále též jen odvolatelka), aby byla osvobozena od soudních poplatků za podané dovolání.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že v insolvenční věci Tiskárny Ralsko, s.r.o. (dále jen dlužník) bylo usnesením č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-23 ze dne 10.4.2012 rozhodnuto o zrušení konkursu, protože majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující (bod I. výroku), a insolvenčnímu správci uložil, aby mu ve stanovené lhůtě sdělil, zda splnil povinnosti vyplývající z ust. § 313 odst. 3 insolvenčního zákona (bod II. výroku). Toto usnesení nabylo v bodě I. výroku právní moci dne 3.5.2012 a v bodě II. výroku dne 16.4.2012. Odvolatelka podala dne 23.5.2012 proti tomuto rozhodnutí odvolání, které soud prvního stupně usnesením č.j. KSLB 76 INS 1938/2011 ze dne 29.6.2012 odmítl pro opožděnost. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání odvolatelky toto usnesení potvrdil usnesením č.j. 3 VSPH 1166/2012-B-39 ze dne 4.9.2012 a poučil ji o tom, že proti jeho usnesení není dovolání přípustné.

Dne 7.11.2012 byla soudu doručena stížnost odvolatelky, kterou soud vyhodnotil jako dovolání, proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu. Soud ji usnesením č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-42 ze dne 9.11.2012 vyzval, aby odstranila vady svého podání, protože dovolání nepodala prostřednictvím advokáta ani neprokázala, že má příslušné vysokoškolské vzdělání v oboru právo. Poučil ji o tom, že může požádat o ustanovení zástupce, pokud splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků.

Dne 16.11.2012 byla soudu doručena žádost odvolatelky o ustanovení advokáta pro účely podání dovolání, jmenovitě Mgr. Jana Zrnovského, sídlem Revoluční 66, Liberec. Součástí žádosti o ustanovení zástupce je i žádost o osvobození od soudních poplatků, o které dosud soud nerozhodl. Přílohou podání je potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Z obsahu předložených listin soud dovodil, že majetkové poměry odvolatelky neodůvodňují osvobození od soudních poplatků a odvolatelka nesplňuje ani další předpoklad pro osvobození od soudního poplatku, protože se zřejmě jedná o bezúspěšné uplatňování práv. Odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-30 ze dne 29.6.2012, kterým odmítl její odvolání pro opožděnost. Odvolatelka neuvedla žádný důvod, pro který by soud měl opožděnost prominout, přitom se domáhá pokračování insolvenčního řízení ohledně dlužníka, když konkurs na jeho majetek byl zrušen z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, a další pokračování v insolvenčním řízení je tedy bezpředmětné. Protože ze strany odvolatelky je dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zřejmě bezúspěšným uplatňováním práv a ani její majetkové poměry neodůvodňují osvobození od soudního poplatku, soud její žádosti nevyhověl.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil a osvobodil ji od soudních poplatků, případně aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentovala zejména tím, že soud mylně dovozuje, že má dostatek majetku, který jí umožňuje soudní poplatek za dovolání uhradit. Insolvenční správce podle ní průkazně věděl o existenci její pohledávky, přesto jí skutečnost, že je vedeno insolvenční řízení, zatajil a byla mu vyplacena odměna ve výši 40.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že odvolatelka požaduje osvobození soudních poplatků v řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 1166/2012-B-39 ze dne 4.9.2012, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-30 ze dne 29.6.2012, jímž soud odmítl pro opožděnost její odvolání proti usnesení č.j. KSLB 76 INS 1938/2011-B-23 ze dne 10.4.2012, jímž bylo rozhodnuto o zrušení konkursu vedeného na majetek dlužníka. Odvolací soud současně poučil odvolatelku o tom, že proti jeho usnesení není dovolání přípustné.

Protože dovolání proti usnesení odvolacího soudu č.j. 3 VSPH 1166/2012-B-39 ze dne 4.9.2012 není podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2012 přípustné (dlužno přitom poznamenat, že přípustné není ani podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.1.2013), jde ze strany odvolatelky o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Za tohoto stavu jí nelze přiznat právo na osvobození od soudního poplatku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatelky důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

V Praze dne 10.října 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová