2 VSPH 121/2015-A-13
KSPL 52 INS 25734/2014 2 VSPH 121/2015-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníků Lubomíra Jirkovského a Květoslavy Jirkovské, bytem Zahradní 639/11, Horní Slavkov, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 25734/2014-A-8 ze dne 20. listopadu 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 25734/2014-A-8 ze dne 20. listopadu 2014 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníků neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 52 INS 25734/2014-A-8 ze dne 20.11.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Lubomír Jirkovský a Květoslava Jirkovská (dále jen dlužníci) domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení formou splátkového kalendáře.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 22.9.2014 doručen insolvenční návrh dlužníků spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dále soud zmínil, že usnesením ze dne 30.9.2014 (č.d. A-6) vyzval dlužníky k doplnění insolvenčního návrhu o listiny, které dokládají jejich úpadek nebo hrozící úpadek, a to proto, že předloženými listinami prokázali prodlení s úhradou peněžitých závazků déle než 30 dní po splatnosti pouze v případě Stavební spořitelny České spořitelny, a.s., ale u zbývajících věřitelů bylo z předložených listin možné dovodit pouze existenci závazků, ale nikoliv prodlení s úhradou peněžitých závazků po dobu 30 dnů po lhůtě splatnosti. Současně je poučil o následcích nesplnění výzvy spočívajících v odmítnutí insolvenčního návrhu. Protože dlužníci reagovali na výzvu podáním došlým soudu dne 4.11.2014, jímž mu sdělili, že žádné další listiny k dispozici nemají, uzavřel soud na tom, že uloženou povinnost nesplnili, a podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona jejich insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil a aby rozhodl o tom, že jsou v úpadku. V odvolání uvedli, že jim soud prvního stupně vytkl, že na jeho výzvu k předložení listin prokazujících jejich úpadek reagovali nesprávně, a namítali, že všechny listiny, jež měli k dispozici, již připojili k insolvenčnímu návrhu. Pokud by jim takové listiny byly věřiteli zaslány, soudu by je předložili. Vyjádřili přesvědčení, že existenci svých závazků dostatečně doložili, a že by soud měl rozhodnout o jejich úpadku i s přihlédnutím k obsahu seznamu závazků, jenž připojili k insolvenčnímu návrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl. V této souvislosti považoval odvolací soud za nutné poznamenat, že opakovaně judikoval (viz např. v usnesení č.j. KSLB 76 INS 5600/2009, 1 VSPH 804/2009-A-15 ze dne 26.5.2010), že listiny dokládající úpadek či hrozící úpadek dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona sice náleží mezi zákonem vyžadované přílohy insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem, nicméně dle názoru odvolacího soudu je dostatečným podkladem pro meritorní rozhodnutí insolvenční návrh dlužníka, jenž obsahuje všechny předepsané náležitosti a je opatřen řádnými seznamy dle ust. § 104 odst. 1 písm. a) až c) téhož zákona, zejména seznamy majetku a závazků, pokud je absence zaměstnanců dlužníka jinak zřejmá. Při splnění těchto podmínek pak není třeba trvat na předložení listin dle § 104 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, ledaže údaje obsažené v návrhu a seznamech vykazují vzájemné rozpornosti či nejasnosti, které správnost těchto údajů (z hlediska rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku) zpochybňují a které je nutno uvést na pravou míru za pomocí příslušných listinných důkazů.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dne 22.9.2014 byl soudu prvního stupně doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž dlužníci v položce 7 uvedli, že vůči 3 nezajištěným věřitelům, jež řádně označili názvem, identifikačním číslem a adresou sídla, mají závazky v celkové výši 401.168,-Kč, že zastavili platby pohledávek všech věřitelů, neboť jejich příjem činí v průměru 23.535,-Kč, a jsou v prodlení s jejich úhradou déle než 30 dnů, neboť neuhrazené závazky se staly splatnými dne 10.8.2014 vyjma jednoho, jenž se stal splatným již dne 5.8.2014. Shodné údaje uvedli v seznamu závazků, jenž spolu se seznamem majetku a prohlášením, že nemají žádné zaměstnance a že jejich závazky nepocházejí z podnikání, řádně podepsané a obsahující jejich výslovné prohlášení, že jsou správné a úplné, jako přílohy insolvenčního návrhu soudu předložili. K insolvenčnímu návrhu připojili mimo jiné rovněž předžalobní upomínku Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ze dne 27.8.2014, z níž plyne, že vůči této společnosti jsou v prodlení s úhradou dluhu ve výši 324.128,18 Kč a pět smluv o úvěru, jež uzavřeli s Českou spořitelnou, a.s. a ESSOX, s.r.o., z nichž dle tvrzení dlužníků vyplývají zbývající závazky. Soud je následně usnesením ze dne 30.9.2014 (č.d. A-6) vyzval, aby insolvenční návrh doplnili o listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek, s vysvětlením, že spolu s insolvenčním návrhem nedoložili příslušné seznamy a zákonem předepsané přílohy , doložili listiny dokládající jejich úpadek pouze u Stavební spořitelny České spořitelny, a.s., ale u dalších věřitelů předložili pouze smlouvy o úvěru dokládající vznik jejich závazků vůči věřitelům, ale nikoliv prodlení s plněním těchto závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Protože-jak již popsáno výše-dlužníci reagovali na výzvu soudu podáním ze dne 3.11.2014, jímž mu sdělili, že všechny listiny, jimiž disponují, připojili k insolvenčnímu návrhu a jiné nemají, rozhodl soud, jak popsáno shora.

Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že v daném případě nejenže nebylo namístě odmítnout insolvenční návrh dlužníků podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona, ale nebyl ani důvod, aby je soud postupem podle téhož ustanovení vyzýval k doplnění insolvenčního návrhu o-dle jeho názoru-chybějící zákonem vyžadované přílohy. Jak již popsal odvolací soud shora, nejenže dlužníci připojili k návrhu řádně zpracované, zákonem vyžadované seznamy majetku a závazků a prohlášení o tom, že nemají žádné zaměstnance a jejich závazky nepocházejí z podnikání, plně korespondující s tvrzeními obsaženými v návrhu, ale v případě jednoho (podstatného) závazku předložili výzvu věřitele k jeho úhradě a v případě zbývajících smlouvy o úvěru, z jejichž obsahu lze ověřit pravdivost tvrzení obsažených v insolvenčním návrhu a v seznamech.

Pouze pro úplnost dlužno poznamenat, že by insolvenční soud-ač mu to ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona výslovně neukládá, ale vyplývá to z obecné úpravy obsažené v ust. § 43 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu-měl dlužníky poučit i o tom, jak je třeba doplnění insolvenčního návrhu provést. To však soud v daném případě neučinil a ponechal na úvaze dlužníků, jaké listiny, mají-li vůbec jaké, mu dodatečně předloží. Pokud by výzva byla přiléhavá, v případě, že by dlužníci jiné listiny než ty, které mu již předložili, k dispozici neměli, nebyl by důvod postihnout je odmítnutím insolvenčního návrhu vyjma případu, že by byli povinni soudem požadované (konkrétní) listiny opatřit.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníků důvodným, podle ust. § 220 odst. 1 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se insolvenční návrh dlužníků neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 13. srpna 2015

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová