2 VSPH 1207/2015-A-17
MSPH 91 INS 9087/2015 2 VSPH 1207/2015-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Automatic REAL, s.r.o., IČO 01719840, sídlem Táboritská 880/14, Praha 3, zahájené na návrh Ivety Grygarové, bytem Školní 228, Neplachovice, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 9087/2015-A-11 ze dne 22. května 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 9087/2014-A-11 ze dne 22. května 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 91 INS 9087/2015-A-11 ze dne 22.5.2015 odmítl insolvenční návrh, jímž se Iveta Grygarová (dále jen navrhovatelka) domáhala vydání rozhodnutí o úpadku Automatic REAL, s.r.o. (dále jen dlužník), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se navrhovatelka domáhala insolvenčním návrhem doručeným dne 8.4.2015 Krajskému soudu v Ostravě vydání rozhodnutí o úpadku. V návrhu tvrdila, že jí dlužník, u něhož byla zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 1.3.2014, od ledna 2015 neuhradil mzdu ke dni 20.2.2015), proto s ním zrušila pracovní poměr. Kromě dlužné mzdy jí přitom náleží i odstupné, náhrada za nevyčerpanou dovolenou a náhrada za nemoc; tj. nároky v celkové výši 8.188,-Kč déle než 30 dní po splatnosti. Jako další věřitele dlužníka označila navrhovatelka sedm osob, přičemž u některých z nich uvedla i data splatnosti jejich pohledávek za dlužníkem.

Usnesením ze dne 23.4.2015 vyslovil Krajský soud v Ostravě svou místní nepříslušnost a po právní moci usnesení postoupil věc Městskému soudu v Praze. Protože tento soud zjistil, že v insolvenčním návrhu navrhovatelka místo identifikačního čísla dlužníka 01719840 zapsaného v obchodním rejstříku uvedla nesprávně identifikační číslo 0179840, byť ho řádně označila názvem a adresou sídla, dovodil z toho, že dlužníka v insolvenčním návrhu řádně neoznačila, neboť tak, jak jej označila, v obchodním rejstříku zapsán není. Současně poukázal na to, že v insolvenčním návrhu neuvedla údaj o splatnosti tvrzených pohledávek a že z něj není zřejmé, v jaké výši jednotlivé nároky uplatňuje . Podle ust. § 103 odst. 1 a § 128 odst. insolvenčního zákona proto insolvenční návrh odmítl a o nákladech řízení rozhodl podle ust. § 146 odst. 3 občanského soudního řádu.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatelka včas odvolala, přičemž z odvolání plyne, že požadovala, aby je odvolací soud změnil. V odvolání poukazovala jednak na to, že ji Krajský soud v Ostravě na žádnou vadu insolvenčního návrhu neupozornil a že i dlužník, jenž se k němu vyjádřil, si byl vědom toho, že návrh směřuje vůči němu. V návrhu a v přihlášce, již k němu připojila, vyčíslila pouze pohledávku na dlužné mzdě, neboť k prokázání zbývajících nároků neměla k dispozici podklady. Tuto pohledávku jí dlužník po podání návrhu dne 14.4.2015 uhradil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podá-li insolvenční návrh věřitel, je podle ust. § 105 insolvenčního zákona povinen doložit, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v insolvenčním návrhu sice navrhovatelka tvrdila, že vůči dlužníkovi má kromě pohledávky na dlužné mzdě za měsíc leden 2015 ve výši 8.188,-Kč splatnou dne 20.2.2015 i další pohledávky (na odstupném, náhradě za nevyčerpanou dovolenou a náhradě za nemoc), jež nevyčíslila ani blíže nepopsala. Přihláškou, již v souladu s ust. § 105 insolvenčního zákona přitom v insolvenčním řízení uplatnila pouze pohledávku na dlužné mzdě za měsíc leden 2015, již popsala stejně jako v návrhu. Vzhledem k tomu, že postačuje, aby navrhující věřitel tvrdil, že má vůči dlužníkovi jedinou splatnou pohledávku, již řádně popíše co do důvodu, výše a splatnosti, je z uvedeného zřejmé, že závěr o nedostatku uvedení skutečností, z nichž vyplývá její oprávnění podat insolvenční návrh vůči dlužníkovi, správný není. Co se týče nepřesnosti v identifikačním čísle dlužníka uvedeném v insolvenčním návrhu, nelze než poukázat na ustálenou soudní judikaturu, podle níž vada v označení nezpochybňující identifikaci konkrétní právnické osoby (v daném případě byl dlužník správně označen názvem a adresou sídla) neznemožňuje pokračování v řízení a neodůvodňuje odmítnutí návrhu na zahájení občanského soudního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání navrhovatelky důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se její insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 3. listopadu 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná