2 VSPH 119/2015-A-12
KSPL 52 INS 28133/2014 2 VSPH 119/2015-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Jiří Hejduška, bytem Pod Lány 329, Janovice nad Úhlavou, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 28133/2014-A-7 ze dne 24. listopadu 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 28133/2014-A-7 ze dne 24. listopadu 2014 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 52 INS 28133/2014-A-7 ze dne 24.11.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Jiří Hejdušek (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník podal návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 22.10.2014 (č.d. A-6) mu soud uložil, aby insolvenční návrh doplnil o řádný seznam závazků s uvedením svých věřitelů s tím, že oproti seznamu, jenž dlužník předložil spolu s insolvenčním návrhem, musí obsahovat údaje o splatnosti závazků. Současně ho poučil o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, pokud výzvu nesplní. Protože dlužník na výzvu nereagoval, soud dle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že v návrhu uvedl dobu, po kterou své závazky nesplácí, přičemž zejména v případech, kdy byly vydány platební rozkazy, je zřejmé, že je dávno po lhůtě splatnosti v prodlení s jejich úhradou.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ust. § 104 téhož zákona totiž ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků, přičemž výslovně vyžaduje, aby dlužník uvedl v seznamu údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Z insolvenčního návrhu a jeho příloh odvolací soud zjistil, že dlužník podal ke Krajskému soudu v Plzni dne 17.10.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V insolvenčním návrhu tvrdil, že 8 z jeho 9 závazků je déle než 3 měsíce po splatnosti, ale konkrétní data neuvedl, v seznamu závazků žádný údaj o splatnosti neuvedl, ale u jednotlivých závazků vyznačil, zda jsou zajištěné, vykonatelné a u dvou závazků označil jakožto typ závazku platební blíže nespecifikovaný platební rozkaz . Na výzvu soudu ze dne 22.10.2014 (č.d. A-6), jež mu byla doručena dne 31.10.2014 vložením do domovní schránky a v níž ho soud poučil o nedostatcích předloženého seznamu závazků, vyzval ho k jejich odstranění do 7 dnů od doručení výzvy a poučil ho o následcích v případě, že vytčené nedostatky neodstraní, dlužník nereagoval. Jinými slovy, přes výzvu soudu vytčenou vadu insolvenčního návrhu spočívající v nepředložení řádného seznamu závazků obsahujícího zákonem stanovené náležitosti neodstranil. Soud prvního stupně proto nepochybil, když za této situace odmítl jeho insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužníka na to, že mu po pravomocném skončení tohoto řízení nic nebrání v tom, aby podal nový, řádný insolvenční návrh.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 6. srpna 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná