2 VSPH 1185/2010-B-25
KSLB 76 INS 8152/2009 2 VSPH 1185/2010-B-25

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Jany Jeřábkové, bytem Řetízková 3053/9, Jablonec nad Nisou, o odvolání insolvenčního správce IREKON, v.o.s., sídlem Palackého 211, Turnov, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 8152/2009-B-15 ze dne 12.listopadu 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 8152/2009-B-15 ze dne 12.listopadu 2010 se mění tak, že se insolvenčnímu správci IREKON, v.o.s. přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení dlužnice ve výši 2.172,-Kč.

Odůvodnění :

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením č.j. KSLB 76 INS 8152/2009-B-15 ze dne 12.11.2010 rozhodl v insolvenčním řízení týkajícím se Jany Jeřábkové (dále jen dlužnice), že insolvenčnímu správci IREKON, v.o.s. (dále jen správce) nepřiznává odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 2.172,-Kč za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 20.1.2010 rozhodl na návrh dlužnice o jejím hrozícím úpadku, povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil IREKON, v.o.s. (dále jen správce). Usnesením č.j. KSLB 76 INS 8152/2009-B-7 ze dne 4.3.2010 schválil na základě výsledků přezkumného jednání oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, stanovil jí podmínky plnění splátkového kalendáře a podle ust. § 38 odst. 5 insolvenčního zákona a ust. § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) určil výši a způsob placení odměny insolvenčního správce. Pod bodem V. výroku mu uložil, aby si z částky sražené dlužnici ponechal za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře částku 900,-Kč (z toho 750,-Kč jako odměnu insolvenčního správce a částku 150,-Kč jako paušální náhradu hotových výdajů) navýšenou o příslušnou DPH .

Podáním ze dne 16.10.2010 předložil správce vyúčtování odměny a hotových výdajů za období od ustanovení do funkce do schválení oddlužení a požádal soud, aby mu za toto období přiznal odměnu a hotové výdaje v celkové výši 2.172,-Kč s tím, že má nárok na odměnu 2 x 900,-Kč a na náhradu hotových výdajů-poštovného ve výši 2 x 26,-Kč a jízdného k přezkumnému jednání ve výši 320,53 Kč. Uplatněný nárok zdůvodnil správce odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010. S názorem vyjádřeným v tomto rozhodnutí odvolacího soudu se insolvenční soud neztotožnil. Naopak, s poukazem na platnou právní úpravu a na další judikaturu Vrchního soudu v Praze (usnesení sp. zn. KSUL 46 INS 1474/2010, 1 VSPH 373/2010, podle něhož jsou náklady správce kryty paušálně náhradou přiznanou od účinků schváleného oddlužení, a proto mu nelze přiznat náhradu za období předcházející měsíci, kdy nastaly účinky oddlužení), upozornil na nejednotnost rozhodovací praxe odvolacího soudu a dovodil, že obdobně je třeba postupovat i v případě odměny správce. Správcem požadovanou odměnu a náhradu hotových výdajů mu proto nepřiznal.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci se správce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a aby mu požadovanou odměnu a náhradu hotových výdajů přiznal. Namítal, že výkon své činnosti zahájil bezodkladně po ustanovení do funkce, učinil celou řadu úkonů směřujících ke zjištění majetkových a příjmových poměrů dlužnice a přezkoumal všechny pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení. Vyjádřil názor, že právě z těchto skutečností dovozoval Vrchní soud v Praze v odůvodnění usnesení sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010, že správce má za tuto činnost nárok na náhradu hotových výdajů i na odměnu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 38 odst. 1 insolvenčního zákona má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

Podle ust. § 168 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle ust. § 3 písm. b) vyhlášky činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle ust. § 7 odst. 4 téže vyhlášky náleží insolvenčnímu správci v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 20.1.2010 bylo rozhodnuto o hrozícím úpadku dlužnice a bylo povoleno jeho řešení oddlužením a usnesením ze dne 4.3.2010 bylo schváleno její oddlužení plněním splátkového kalendáře a zároveň jí bylo uloženo hradit od dubna 2010 věřitelům měsíční splátky a správci odměnu a náhradu hotových výdajů. Podáním ze dne 16.10.2010 se správce domáhal uhrazení odměny a hotových výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem funkce za období od ustanovení do funkce do schválení oddlužení v celkové výši 2.172,-Kč.

Pokud jde o soudem prvního stupně tvrzený rozpor v judikatorní činnosti odvolacího soudu, považoval odvolací soud za nutné uvést, že se usnesení sp. zn. KSUL 46 INS 1474/2010, 1 VSPH 373/2010 ze dne 16.7.2010 vztahovalo na situaci, kdy se insolvenční správce odvolal do výroku, jímž mu byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů od okamžiku schválení oddlužení, přičemž soud prvního stupně stanovil v napadeném výroku toliko splatnost první splátky, neupřel však insolvenčnímu správci právo na náhradu odměny a nákladů za měsíc, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Jinými slovy, v této věci šlo o to, že splatnost odměny a náhrady hotových výdajů za měsíc, kdy došlo ke schválení oddlužení, byla stanovena až koncem měsíce následujícího. K nároku na náhradu nákladů od rozhodnutí o úpadku se odvolací soud v tomto usnesení kvalifikovaně nevyjádřil s ohledem na vymezení odvolacích námitek. Proto okrajovou poznámku odvolacího soudu ohledně této skutečnosti zjevně nelze považovat za výsledek sjednocující a závazné judikatorní činnosti.

Usnesení sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010 ze dne 25.8.2010 se zabývalo odlišnou problematikou vycházející ze situace, kdy mezi ustanovením správce do funkce a schválením oddlužení uplynulo i několik měsíců, přičemž insolvenční správce v mezidobí konal činnost ve prospěch věřitelů i dlužníka, a právem proto dovozoval, že mu za ni náleží nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů. Vycházeje z téhož názoru rozhodoval odvolací soud o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce opakovaně v řadě rozhodnutí v průběhu druhé poloviny roku 2010. K otázce nároků insolvenčního správce za činnosti vykonávané před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se tedy judikatura zdejšího soudu ustálila na tom, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Pokud jde o odměnu a náhradu správcem požadovaných nákladů za období od rozhodnutí o úpadku, během něhož činil úkony směřující ke zjištění majetkových poměrů dlužníků a zabýval se přihláškami pohledávek věřitelů, do doby než jeho nároky za výkon funkce po schválení oddlužení byly kryty paušálními částkami pro odměnu a náhradu hotových výdajů, je odvolací soud v daném případě toho názoru, že správci vznikly, a že mu proto podle ust. § 38 odst. 2 ve spojení s ust. § 168 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona náleží. V opačném případě by je totiž musel nést ze svých prostředků a za vykonanou činnost by nedostal odměnu, což však nelze pokládat za žádoucí s ohledem na to, že šlo o činnost prováděnou v zájmu dlužníka i věřitelů.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání správce důvodným a podle ust. § 220 odst. 3 občanského soudního řádu změnil napadené usnesení, jak uvedeno ve výroku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 28.února 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová