2 VSPH 1181/2014-P12-9
KSUL 74 INS 32042/2012 2 VSPH 1181/2014-P12-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Hotel Evropa Chomutov, a.s., sídlem Blatenská 2145, Chomutov, zast. advokátem Mgr. Martinem Žižkou, sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 74 INS 32042/2012-P12-4 ze dne 22. dubna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 74 INS 32042/2012-

P12-4 ze dne 22. dubna 2014 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu

řízení.

Odůvodnění :

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 74 INS 32042/2012-P12-4 ze dne 22.4.2014 rozhodl v insolvenčním řízení vedeném na majetek Hotelu Evropa Chomutov, a.s. (dále jen dlužník) o tom, že mění usnesení č.j. KSUL 74 INS 32042/2012-P12-2 ze dne 11.3.2014 tak, že se přihláška pohledávky Františka Pokorného (dále jen věřitel) evidovaná pod č. P12 neodmítá a účast věřitele v insolvenčním řízení nekončí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 11.3.2014 (č.d. P12-2) rozhodl o odmítnutí přihlášky pohledávek věřitele evidované pod č. P12 a vyslovil, že účast věřitele v insolvenčním řízení končí, vycházeje z toho, že lhůta k přihlášení pohledávek skončila dne 30.10.2013 a věřitel podal přihlášku prostřednictvím pošty až dne 5.3.2014 (soudu došla dne 6.3.2014). Na základě odvolání věřitele, jenž argumentoval tím, že podání doručené soudu dne 6.3.2014 nebylo přihláškou, ale jednalo se pouze o doplnění přihlášky ze dne 28.1.2013 evidované pod č. P2, přezkoumal soud správnost usnesení ze dne 11.3.2014 (č.d. P12-2) a dovodil, že se skutečně jednalo pouze o doplnění včas podané přihlášky, jež bylo chybně posouzeno jako přihláška pohledávky a takto bylo nesprávně zapsáno do insolvenčního rejstříku. Proto vyhověl odvolání věřitele a usnesení ze dne 11.3.2014 (č.d. P12-2) změnil způsobem popsaným shora.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a aby jako věcně správné potvrdil usnesení ze dne 11.3.2014. V odvolání tvrdil, že dle soudu prvního stupně nebylo podání doručené dne 6.3.2014 přihláškou pohledávky, ale pouze doplněním přihlášky ze dne 28.1.2014 evidované pod č. P2. Protože i tato přihláška byla soudu doručena po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, bylo namístě odmítnout ji jako opožděnou. Kromě toho vyjádřil věřitel pochybnost o pravosti uplatněné pohledávky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Podle ust. § 95 insolvenčního zákona může insolvenční soud na základě odvolání změnit rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví, přičemž to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé.

Citované ustanovení (obdobně jako ust. § 210a občanského soudního řádu) tedy insolvenčnímu soudu umožňuje, aby rozhodl o odvolání proti rozhodnutím vydaným v insolvenčním řízení, proti nimž je odvolání přípustné s výjimkou rozhodnutí o nařízení předběžného opatření a rozhodnutí ve věci samé, výlučně za předpokladu, že napadené usnesení změní tak, že odvolání v celém rozsahu vyhoví.

Jak popsáno shora, rozhodl v daném případě insolvenční soud o tom, že mění usnesení ze dne 11.3.2014 (č.d. P12-2) tak, že se přihláška pohledávky věřitele evidovaná pod č. P12 neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí s přihlédnutím k tomu, že podání, jež mu bylo doručeno dne 6.3.2014, původně nesprávně posoudil jako přihlášku pohledávku, přestože se ve skutečnosti jednalo pouze o doplnění přihlášky ze dne 28.1.2013 evidované pod č. P2. Vzhledem k diskrepancím týkajícím se této přihlášky plynoucím jak z napadeného usnesení, tak z odvolání dlužníka, považoval odvolací soud za nutné upřesnit, že přihláška pohledávky evidovaná pod č. P2 byla opatřena datem 25.1.2013 a dne 28.1.2013 byla soudu prvního stupně doručena.

Pro rozhodnutí o odvolání je pak podstatné to, že se věřitel v odvolání proti usnesení ze dne 11.3.2014 (č.d. P12-2) nedomáhal toho, aby v odvolacím řízení bylo rozhodnuto o tom, že se přihláška pohledávky evidovaná pod č. P12 neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí, ale požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud prvního stupně tedy v rozporu s požadavky ust. § 95 insolvenčního zákona odvolání věřitele v celém rozsahu nevyhověl, ale-byť odvolání shledal důvodným-rozhodl odlišně a vzhledem k tomu, že sám kvalifikoval podání věřitele, jež mu bylo doručeno dne 6.3.2014, jako doplnění přihlášky evidované pod č. P2, navíc i nesprávně, neboť o tom, zda se přihláška evidovaná pod č. P12 odmítá, či nikoli, nebyl-jestliže se nejednalo o přihlášku-důvod rozhodovat.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud podle ust. § 221 odst. 1 občanského soudního řádu napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že v dalším řízení bude na soudu prvního stupně, aby odvolacímu soudu předložil spis k rozhodnutí o odvolání věřitele proti usnesení č.j. KSUL 74 INS 32042/2012-P12-2 ze dne 11.3.2014.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 7. října 2014

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová