2 VSPH 1174/2012-A-12
KSCB 28 INS 15264/2012 2 VSPH 1174/2012-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Jany Havlové, bytem Komenského 1353, Humpolec, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 15264/2012-A-7 ze dne 9.srpna 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 15264/2012-A-7 ze dne 9.srpna 2012 se m ě n í tak, že se dlužnici Janě Havlové ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč do deseti dnů od právní moci usnesení v hotovosti do pokladny nebo na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 28 INS 15264/2012-A-7 ze dne 9.8.2012 uložil Janě Havlové (dále jen dlužnice), jež se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 22.6.2012 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že povinnost zaplatit zálohu ukládá dlužnici proto, že je nutné zajistit prostředky na hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení. Zmínil přitom, že se dlužnice domáhá povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, že pobírá invalidní důchod ve výši 4.465,-Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost a je vdaná. Protože společné oddlužení manželů nepřichází v tomto případě v úvahu, neboť její manžel má dle prohlášení založeného ve spise zn. KSCB 28 INS 15263/2012 převážnou část závazků z předchozího manželství, a dlužnice zřejmě nesplňuje podmínky vyžadované při povolení oddlužení, bude její úpadek třeba řešit konkursem.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužnice včas odvolala, přičemž z odvolání plyne požadavek, aby je odvolací soud změnil a rozhodl o tom, že jí povinnost zaplatit zálohu neukládá. V odvolání argumentovala tím, že o dluzích manžela věděla a že je chtěli splácet společně. Namítala, že řešení úpadku prohlášením konkursu není pro ni ani pro její věřitele řešením, zatímco v případě spojení řízení s insolvenčním řízením vedeným s jejím manželem dosáhnou věřitelé uspokojení nejméně 30 % svých pohledávek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z insolvenčního návrhu a předložených příloh odvolací soud zjistil, že se dlužnice domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s tím, že vůči deseti věřitelům má splatné závazky v celkové výši cca 165.508,-Kč, její movitý majetek tvoří vybavení domácnosti, nemovitý majetek nevlastní a jejím jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 4.465,-Kč měsíčně. Protože z těchto údajů je zřejmé, že úpadek dlužnice bude zřejmě řešen oddlužením (bude přitom třeba, aby insolvenční soud přezkoumal splnění zákonem stanovených podmínek pro povolení oddlužení společně u obou manželů) nebo nepatrným konkursem, je nezbytné, aby insolvenční správce měl k dispozici prostředky, z nichž bude hradit své hotové výdaje bezprostředně po rozhodnutí o úpadku. S ohledem na shora uvedené postupoval tedy soud prvního stupně správně, když dlužnici uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, nicméně s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, především k rozsahu majetku a výši závazků dlužnice, považoval odvolací soud za postačující zálohu ve výši 3.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s ust. § 167 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26.září 2012

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová