2 VSPH 1164/2013-A-11
KSUL 79 INS 15013/2013 2 VSPH 1164/2013-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Miroslavy Behenské, bytem Nové Kopisty 42, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 15013/2013-A-6 ze dne 30. května 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 15013/2013-A-6 ze dne 30. května 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 79 INS 15013/2013-A-6 ze dne 30.5.2013 odmítl insolvenční návrh, jímž se Miroslava Behenská (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že mu byl dne 28.5.2013 doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři. Dlužnice v seznamu závazků uvedla jako věřitele Jiřího Bahenského, jehož závazek vůči ní vznikl již v roce 2011 a jehož platnost nastane v roce 2015. Dalším věřitelem dlužnice má být Provident Financial, s.r.o., dlužnice však nedoložila listiny prokazující existenci závazku vůči němu a pouze uvedla, že je nemá k dispozici. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že o insolvenčním návrhu nelze rozhodnout, neboť neobsahuje všechny náležitosti požadované ust. § 103 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentovala zejména tím, že poté, co byl odmítnut její předchozí insolvenční návrh, do nynějšího zahrnula všechny závazky jak z bankovního, tak z nebankovního sektoru. Ohledně závazku vůči Provident Financial, s.r.o. již dohledala úvěrovou smlouvu prokazující jeho existenci. Dále namítala, že doložila existenci více závazků, proto insolvenční soud neměl její návrh odmítnout.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 insolvenčního zákona se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ust. § 393 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud vyzve usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, a současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Stejně postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Není-li přes výzvu insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010). Na rozdíl od návrhu na povolení oddlužení pro insolvenční návrh není insolvenčním zákonem předepsána (co do jeho podoby) žádná zvláštní forma. Přestože, resp. právě proto, že podoba formuláře návrhu na povolení oddlužení umožňuje jeho použití jako insolvenčního návrhu tím, že dlužník označí bod 6 a vyplní tam předepsané údaje (rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek), je insolvenční soud povinen zabývat se samostatně tím, zda podání má všechny náležitosti insolvenčního návrhu i návrhu na povolení oddlužení, a v závislosti na svých zjištěních zvolit odpovídající postup předepsaný insolvenčním zákonem, jak je ve stručnosti popsán výše.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužnice podala insolvenční návrh s využitím formuláře návrhu na povolení oddlužení a ve dvou rámečcích v bodě 6 formuláře sice křížkem vyznačila, že návrh na povolení oddlužení podává současně jako insolvenční návrh a že požaduje, aby soud rozhodl o jejím úpadku, ale v tomto bodě dále uvedla pouze to, má vůči třem věřitelům sedm závazků v celkové výši 581.933,-Kč, přičemž vůči Provident Financial, s.r.o. má závazek ve výši 19.500,-Kč, vůči Jiřímu Behenskému má závazek ve výši 210.832,-Kč, jehož splatnost má nastat 15.7.2015, a vůči GE Money Bank, a.s. má závazky ve výši 28.438,-Kč a 265.667,-Kč splatné ke dni 15.4.2013 a ve výši 38.377,-Kč, 17.425,-Kč a 1.694,-Kč, jejichž splatnost nezná. V seznamu závazků uvedla, že ohledně závazku vůči Jiřímu Behenskému ve výši 210.832,-Kč lhůtu splatnosti nezná, pouze ohledně dvou závazků vůči GE Money Bank, a.s. ve výši 28.438,-Kč a 265.667,-Kč stejně jako v návrhu uvedla, že splatnost nastala dne 15.4.2013.

Ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy dle ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

Ze shora popsaných zjištění vyplývá, že dlužnice nevylíčila dostatečně rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, když v návrhu ani v seznamu závazků nejsou-s výjimkou dvou závazků vůči GE Money Bank, a.s.-uvedeny žádné konkrétní údaje o tom, že je dlužnice v prodlení s úhradou splatných závazků vůči více věřitelům a není je schopna plnit. Chybí tak podklad, podle něhož by bylo lze posuzovat, zda je dlužnice v úpadku.

Pokud se týká závazku vůči Jiřímu Behenskému, v době podání návrhu nebyl ještě splatný, pokud se týká závazků ve výši 28.438,-Kč a 265.667,-Kč vůči GE Money Bank, a.s., jejichž splatnost nastala ke dni 15.4.2013, je zřejmé, že nelze dovodit, že v době podání insolvenčního návrhu dlužnice neplnila po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a že existuje domněnka, že je není schopna splnit.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice vykazuje nedostatky, pro něž v řízení nelze pokračovat. Protože ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona vylučuje aplikaci ust. § 43 o.s.ř., postupoval soud prvního stupně správně, když ho napadeným usnesením bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podala a aby spolu s ním podala na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 21. srpna 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová