2 VSPH 1134/2014-B-13
KSPA 60 INS 33885/2013 2 VSPH 1134/2014-B-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Petry Moravcové, bytem Horní Konec 291, Letohrad-Kunčice, o odvolání Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s., sídlem Bělehradská 128, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 33885/2013-B-5 ze dne 15. května 2014

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č.j. KSPA 60 INS 33885/2013-B-5 ze dne 15.5.2014 rozhodl v insolvenčním řízení vedeném na majetek Petry Moravcové (dále jen dlužnice) o tom, že se nepřihlíží k hlasovacímu lístku Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. (dále jen věřitel) doručenému dne 25.4.2014.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 13.2.2014 (č.d. A-8) rozhodl o úpadku dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením, insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Jarmilu Cindrovou (dále jen správkyně) a na den 29.4.2014 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů. Dne 25.4.2014 mu byl doručen hlasovací lístek věřitele. S poukazem na ust. § 50 insolvenčního zákona a ust. § 20 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení (dále jen jednací řád), podle něhož pokud je věřitel zastoupen v insolvenčním řízení na základě plné moci, musí být k hlasovacímu lístku přiložena plná moc udělená věřitelem zmocněnci, a příloha musí být zřetelně označena na první straně nahoře viditelně slovy Příloha hlasovacího lístku , dovodil soud, že hlasovací lístek věřitele vykazoval vady. Na formuláři sice byl úředně ověřený podpis Lucie Poštolkové, ale k hlasovacímu lístku nebylo připojeno pověření Lucie Poštolkové jednat za věřitele výslovně označené jako příloha. I když je ve správním deníku tamního soudu založeno pověření pro Lucii Poštolkovou, není opatřeno úředně ověřeným podpisem osob, jež je udělily (úředně ověřen je pouze podpis Lucie Poštolkové). Z těchto důvodů rozhodl soud prvního stupně o tom, že se k hlasovacímu lístku věřitele nepřihlíží, a účastníky poučil o tom, že vzhledem k tomu, že rozhodnutím o nepřihlížení k hlasovacímu lístku může dojít k významnému zásahu do hlasovacích práv věřitelů, připustil proti němu opravný prostředek.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích se věřitel odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že ke své žádosti ze dne 9.9.2011 o založení pověření Lucie Poštolkové do správního deníku soudu připojil úředně ověřený opis originálu pověření ze dne 20.9.2010 opatřený na první straně ověřovací doložkou podpisu Mgr. Lucie Poštolkové a na druhé straně opatřený ověřovací doložkou pravosti podpisů členů představenstva. Hlasovací lístek tedy podle něj splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, ostatně stejně jako insolvenční návrh, jenž za něj podala na základě stejného pověření Mgr. Lucie Poštolková. Ust. § 20 jednacího řádu, na něž soud poukazoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí, se navíc vztahuje výlučně na případy, kdy je věřitel zastoupen na základě plné moci, v daném případě však za něj jednal jeho zaměstnanec. Protože je z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů ze dne 29.4.2014 i z toho, že hlasovací lístek byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn až dne 30.4.2014, zřejmé, že případné odvolání správkyně nebylo na schůzi věřitelů vůbec projednáváno, požadoval věřitel, aby jeho návrh byl projednán soudem prvního stupně dodatečně.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je v daném případě podání odvolání přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 11 odst. 1 insolvenčního zákona rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Podle ust. § 91 téhož zákona není proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

V souvislosti s poučením soudu prvního stupně o přípustnosti opravného prostředku na základě jeho rozhodnutí zdůvodněným tím, že napadeným rozhodnutí došlo k významnému zásahu do hlasovacích práv věřitele, považoval odvolací soud za nutné poznamenat, že to, zda rozhodnutí soudu vydané v občanském soudním řízení včetně řízení insolvenčního lze napadnout opravným prostředkem, nezávisí na úvaze soudu prvního stupně (ani soudu odvolacího), ale toliko na tom, zda je přípustnost podání opravného prostředku založena občanským soudním řádem, eventuálně zvláštním zákonem (v případě insolvenčního řízení insolvenčním zákonem), či nikoli. Pokud jde o hlasovací práva věřitelů v insolvenčním řízení, je insolvenční soud podle ust. § 51 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona povinen rozhodnout o nich v případě, že jejich pohledávka nebyla zjištěna nebo je sporná, přičemž podle ust. § 52 odst. 2 téhož zákona není proti jeho rozhodnutí přípustný opravný prostředek. Dlužno ovšem poznamenat, že podle téhož ustanovení není insolvenční soud tímto rozhodnutím pro další schůzi věřitelů vázán. Správnost tohoto rozhodnutí lze podle ust. § 52 odst. 3 insolvenčního zákona přezkoumat toliko v případě, že je na něm závislé jiné rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné.

Shora citovaná ustanovení § 51 odst. 1 a 2 a § 52 odst. 2 insolvenčního zákona výslovně upravují postup insolvenčního soudu toliko ve zde vymezených případech (a dlužno dodat, že ani ona nepřipouštějí, aby rozhodnutí vydaná v jejich mezích byla přímo napadena odvoláním), zatímco postup soudu v případech, kdy se nepřihlíží k hlasu věřitele dle ust. § 50 odst. 1 a 2 nebo kdy věřitelé nemají hlasovací právo dle ust. § 51 odst. 4 téhož zákona, insolvenční zákon neupravuje. Dle názoru odvolacího soudu může insolvenční soud rozhodnout o takové záležitosti toliko rozhodnutím vydaným při výkonu dohlédací činnosti, proti němuž-jak zmíněno výše-není odvolání přípustné. Proto odvolací soud odvolání věřitele jakožto odvolání směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, podle ust. § 218 písm. c) občanského soudního řádu odmítl.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za nutné poznamenat, že ust. § 20 jednacího řádu, na něž poukazoval soud prvního stupně, v tomto případě, kdy věřitel není v řízení zastoupen na základě plné moci, ale jedná za něj podle ust. § 21 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu jeho zaměstnanec, který tím byl statutárním orgánem pověřen, zjevně nebylo namístě aplikovat.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 13. října 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková