2 VSPH 1132/2013-P15-7
KSPH 39 INS 867/2013 2 VSPH 1132/2013-P15-7

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Ing. Ervína Linky, bytem Floriánská 422, Kladno, adresa pro doručování: Koleč 73, pošta Kladno, o odvolání EOS KSI Česká republika, s.r.o., sídlem Novodvorská 994, Praha 4, zast. advokátkou Mgr. Veronikou Nedbalovou, LL.M., sídlem Novodvorská 994, Praha 4, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 867/2013-P15-2 ze dne 12. června 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 867/2013-P15-2 ze dne 12. června 2013 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 39 INS 867/2013-P15-2 ze dne 12.6.2013 odmítl přihlášku pohledávky EOS KSI Česká republika, s.r.o. (dále jen odvolatel) ve výši 296.586,47 Kč do insolvenčního řízení týkajícího se Ing. Ervína Linky (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení končí právní mocí tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 26.2.2013 rozhodl o úpadku dlužníka. Odvolatel přihlásil dne 22.3.2013 na předepsaném formuláři pohledávku vůči dlužníkovi v celkové výši 296.586,47 Kč. Výzvou ze dne 18.5.2013 byl odvolatel správcem vyzván k odstranění vad přihlášky s poučením o tom, jak je má odstranit a přihlášku doplnit a kam má doplnění přihlášky zaslat, přičemž výzva byla jeho zástupci doručena dne 30.4.2013. Vedle citace ust. § 173 odst. 1, § 185 a § 188 insolvenčního zákona soud v odůvodnění uvedl dále pouze to, že odvolatel emailovým podáním s elektronickým podpisem ze dne 3.5.2013 odeslal správci doplnění přihlášky, v němž stejně nesrozumitelně jako tomu bylo v přihlášce samotné popsal, jak dospěl k výpočtu celkové výše pohledávky, jsou však jisté rozdíly v jistině podle smlouvy, jistina je uváděna dvakrát, ale pokaždé v jiné výši (137.305,-Kč nebo 151.534,-Kč ?), výpočet příslušenství je nesrozumitelný. Především však své nedostatečné doplnění přihlášky zaslal věřitel nikoli soudu, ale přímo správci, což je postup nesprávný. Protože odvolatel nepodal doplnění přihlášky u insolvenčního soudu, rozhodl soud, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se přihláška neodmítá. V odvolání zejména namítal nadbytečnost výzvy k odstranění vad přihlášky s tím, že pohledávku přihlásil jako vykonatelnou a doložil ji rozhodčím nálezem B/2010/00983 vydaným rozhodcem JUDr. Jiřím Novákem ml. Obsahujícím všechny rozhodné skutečnosti. Dále brojil proti přílišnému formalismu insolvenčního soudu, spočívajícímu podle jeho názoru v tom, že soud nepřihlédl k doplnění přihlášky, jež nebylo doručeno jemu, ale insolvenčnímu správci.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Kromě obecných náležitostí podání musí přihláška obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (ust. § 174 odst. 2 insolvenčního zákona). K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (ust. § 177 insolvenčního zákona). Insolvenční správce přihlášku pohledávky přezkoumá; nelze-li ji přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 insolvenčního zákona). Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí

Ze zásady přiměřené aplikace občanského soudního řádu je třeba dovodit, že i usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu (míněno zejména ust. § 157 odst. 2 ve spojení s ust. § 167 odst. 2). Proto i v odůvodnění usnesení, jímž se odmítá přihláška pohledávky, musí soud kromě jiného stručně a jasně vyložit, jaké vady měla přihláška věřitele či v čem byla neúplná a co ho vedlo k závěru, že tyto nedostatky vylučovaly, aby přihlášená pohledávka byla přezkoumána. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.

V daném případě odvolací soud shledal, že napadené usnesení shora uvedeným požadavkům zjevně neodpovídá. V odůvodnění, jež odvolací soud reprodukoval takřka v celém rozsahu shora, sice insolvenční soud uvedl, že přihláška pohledávky odvolatele vykazovala dle názoru správce vady, k jejichž odstranění odvolatele vyzval a jež odvolatel neodstranil, o jaké konkrétní vady vylučující přezkoumání přihlášené pohledávky se jednalo, však neuvedl, když se omezil toliko na konstatování, že doplnění přihlášky bylo-zřejmě co do vyčíslení uplatněné pohledávky-stejně nesrozumitelné jako v přihlášce samotné. Napadené usnesení proto nelze co do správnosti závěru, že správcem vytčené a odvolatelem neodstraněné vady, vylučovaly přezkoumání přihlášené pohledávky, přezkoumat.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, postupoval proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 30. září 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová