2 VSPH 1121/2013-A-14
KSCB 25 INS 8267/2013 2 VSPH 1121/2013-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a soudc JUDr. Ji ího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve vČci dlužníka Petra Nováka, bytem Krínova 8, ýeské BudČjovice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 25 INS 8267/2013-A-9 ze dne 24. kvČtna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 25 INS 8267/2013-A-9 ze dne 24. kvČtna 2013 se m Č n í tak, že se dlužníkovi Petru Novákovi ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 30.000,-K do deseti dn od právní moci usnesení v hotovosti do pokladny nebo na úet Krajského soudu v ýeských BudČjovicích.

Od vodnČní:

Krajský soud v ýeských BudČjovicích usnesením .j. KSCB 25 INS 8267/2013-A-9 ze dne 24.5.2013 uložil Petru Novákovi (dále jen dlužník), jenž se insolvenním návrhem dorueným soudu dne 25.3.2013 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na sv j majetek, aby do patnácti dn od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 50.000,-K.

V od vodnČní usnesení odkázal soud na ust. § 108 odst. 1 insolvenního zákona, podle nČhož m že vyzvat insolvenního navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenního ízení, je-li to nutné ke krytí náklad ízení a prost edky k tomu nelze zajistit jinak. Pokud jde o její výši, vyšel z toho, že podle seznamu majetku tvo í majetek dlužníka pouze movité vČci v hodnotČ cca 3.000,-K, závazky má dlužník ve výši cca 3.600.000,-K.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích se dlužník vas odvolal a požadoval, aby odvolací soud rozhodl, že se mu neukládá povinnost složit zálohu na náklady insolvenního ízení. Argumentoval zejména tím, že není schopen zálohu v uvedené výši uhradit, protože tak vysokou ástkou nedisponuje.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k tČmto zjištČním a závČr m:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenního zákona m že insolvenní soud p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu uložit insolvennímu navrhovateli, aby ve stanovené lh tČ zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení až do ástky 50.000,-K. Nebude-li záloha na náklady insolvenního ízení ve stanovené lh tČ zaplacena, m že insolvenní soud p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu insolvenní ízení zastavit, a neuiní-li tak, m že p ikroit k jejímu vymáhání; o tom -2-KSCB 25 INS 8267/2013 musí insolvenního navrhovatele pouit. Povinnost hradit zálohu nelze podle ust. § 108 odst. 1 vČty in fine insolvenního zákona uložit insolvennímu navrhovateli, jenž je zamČstnancem dlužníka a jehož pohledávka spoívá pouze v pracovnČprávních nárocích.

Úelem institutu zálohy je p edevším p eklenout nedostatek finanních prost edk po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolvennímu správci výkon jeho funkce, a rovnČž poskytnout záruku úhrady odmČny a hotových výdaj insolvenního správce pro p ípad, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. Zálohu na náklady insolvenního ízení soud nepožaduje po insolvenním navrhovateli, který je zamČstnancem dlužníka.

Z insolvenního návrhu a z p edložených p íloh odvolací soud ovČ il, že dlužník vlastní automobil Ford Mondeo, vybavení kancelá e a byt, jehož obvyklá cena je 1.390.000,-K, nemá žádné zamČstnance a v i t iceti šesti vČ itel m má závazky v celkové ve výši cca 3.600.000,-K.

V posuzované vČci dlužník spolu s insolvenním návrhem nepodal návrh na povolení oddlužení, naopak domáhal se prohlášení konkursu na sv j majetek, a v takovém p ípadČ, jak správnČ dovodil soud prvního stupnČ, p ichází v úvahu ešení jeho úpadku konkursem. V konkursu tvo í náklady insolvenního ízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odmČna insolvenního správce, která dle vyhlášky . 313/2007 Sb.-bude-li dosaženo výtČžku zpenČžení p ipadajícího na zajištČného vČ itele nebo alespo výtČžku ureného k rozdČlení mezi nezajištČné vČ itele podle ust. § 1-dosahuje nejménČ 45.000,-K, jinak se urí úvahou soudu dle ust. § 5 téže vyhlášky. S ohledem na rozsah a skladbu majetku dlužníka nelze mít za dostatenČ od vodnČný p edpoklad, že jeho zpenČžením mohou být získány finanní prost edky postaující k úplné úhradČ náklad insolvenního ízení.

Dále považoval odvolací soud za nutné poznamenat, že-vyjma p ípad vymezených v ust. § 144 insolvenního zákona-neposkytuje zákon v p ípadČ zjištČní absence majetku dlužníka použitelného pro úely insolvenního ízení podklad pro další pokraování v insolvenním ízení. Testem k tomu, aby nejistota v této otázce mohla být odstranČna na samém zaátku insolvenního ízení a aby insolvenní ízení nebylo zneužíváno pro úely, k nimž sloužit nesmí, je právČ uložená povinnost dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení. Disponuje-li dlužník takovým majetkem a zálohu na náklady insolvenního ízení z nČho zaplatí, lze pak požadovat, aby insolvenní ízení probČhlo alespo v režimu nepatrného konkursu.

S ohledem na uvedené postupoval soud prvního stupnČ správnČ, když dlužníkovi povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenního ízení uložil, nicménČ s p ihlédnutím ke všem okolnostem vČci, p edevším k rozsahu majetku, je odvolací soud toho názoru, že v prvotní fázi insolvenního ízení bude ke krytí výdaj spojených s výkonem funkce insolvenního správce postaovat složení zálohy ve výši 35.000,-K.

K argumentaci dlužníka, že nedisponuje prost edky použitelnými na úhradu zálohy na náklady insolvenního ízení, nelze než konstatovat, že jako podnikatel byl podle ust. § 98 insolvenního zákona povinen podat insolvenní návrh bez zbyteného odkladu poté, co se dozvČdČl nebo p i náležité pelivosti mČl dozvČdČt o svém úpadku ve formČ platební neschopnosti. Jestliže p ed podáním insolvenního -3-KSCB 25 INS 8267/2013 návrhu nehospoda il s finanními prost edky náležitČ a použil je k jinému úelu, a není proto schopen požadovanou zálohu na náklady tohoto ízení zaplatit, pak tuto okolnost je nutno p iíst jedinČ k jeho tíži.

Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 obanského soudního ádu a napadené usnesení zmČnil zp sobem ve výroku uvedeným.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v ýeských BudČjovicích.

V Praze dne 21. srpna 2013

JUDr. Ji í K a r e t a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva