2 VSPH 1115/2010-A-17
KSPL 29 INS 11401/2010 2 VSPH 1115/2010-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Olgy Fořtíkové, bytem Kokašice 81, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 11401/2010-A-9 ze dne 26.října 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 11401/2010-A-9 ze dne 26.října 2010 se v bodech III., IV. a V. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek Olgy Fořtíkové (dále jen dlužnice), insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Ing. Hanu Müllerovou (body I. a II. výroku), zamítl návrh dlužnice na povolení oddlužení a na její majetek prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný (body III., IV. a V. výroku), a v bodě VI. výroku uvedl, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. V dalších bodech výroku promítl účinky rozhodnutí o úpadku, na den 13.12.2010 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů a informoval o tom, že jeho rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku a na jeho úřední desce.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že mu byl dne 4.10.2010 doručen insolvenční návrh dlužnice s návrhem na povolení oddlužení, z něhož vyplynulo, že dlužnice má více než dva věřitele se závazky ve výši 356.241,-Kč. Jelikož tyto závazky jsou po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů a dlužnice je není schopna plnit, shledal soud úpadek dlužnice osvědčeným dle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl o zjištění jejího úpadku.

Při rozhodování o způsobu řešení úpadku vyšel soud z toho, že očekávaný celkový měsíční příjem dlužnice (sestávající z invalidního důchodu ve výši 5.381,-Kč, sociálního příspěvku ve výši 1.337,-Kč a příjmu ve výši 3.200,-Kč, jenž se dle smlouvy o důchodu ze dne 24.9.2010 dlužnici zavázal poskytovat její syn David Fořtík) činí 9.918,-Kč, že dlužnice je rozvedená a že má vyživovací povinnost vůči jednomu nezletilému dítěti. Soud dovodil, že z tohoto příjmu by při oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužnice mohla dle ust. § 277 a násl. občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) poskytovat zákonnou měsíční splátku (zabavitelnou částku) ve výši 2.322,-Kč. Při zohlednění přednostní (plné) úhrady pohledávek za majetkovou podstatou, včetně zálohově placených hotových výdajů a odměny insolvenčního správce dle ust. § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška), jež činí celkem 54.000,-Kč měsíčně, by tak dlužnice nebyla schopna nabídnout za 5 let splátkového kalendáře nezajištěným věřitelům plnění v minimálním rozsahu 30 % jejich pohledávek, přičemž souhlas těchto věřitelů s nižším plněním nebyl doložen.

Z těchto důvodů insolvenční soud podle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ návrh na povolení oddlužení zamítl a podle ust. § 396 odst. 1 IZ rozhodl o řešení úpadku dlužnice konkursem, který bude podle ust. § 314 odst. 1 písm. a) téhož zákona projednáván jako nepatrný, neboť dlužnice je fyzickou osobou-nepodnikatelkou.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužnice (v rozsahu bodů III. a IV. výroku) včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že návrhu na povolení oddlužení vyhoví a rozhodne o zrušení prohlášeného konkursu. Dlužnice nesouhlasila se závěrem soudu o tom, že není dán předpoklad minimálního třicetiprocentního uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů při splátkovém kalendáři, když podle jejího názoru soud dospěl k nesprávným zjištěním o výši jejích příjmů, jež lze k tomuto plnění použít.

Dlužnice odkazuje na obsah svého návrhu na povolení oddlužení a na přílohy k němu připojené konstatovala, že je rozvedená, má vyživovací povinnost ke své dceři, pobírá částečný invalidní důchod ve výši 5.718,-Kč měsíčně (nikoli ve výši 5.381,-Kč, jak uvedl soud), sociální příplatek a přídavek na dceru ve výši 1.337,-Kč a 700,-Kč měsíčně a (od svého bývalého manžela) výživné na dceru ve výši 800,-Kč měsíčně. Rozvedla, že aby dosáhla oddlužení (splnila minimální třicetiprocentní hranici pro uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů), zavázal se její syn David Fořtík, že jí bude přispívat pravidelnou měsíční částkou ve výši 3.200,-Kč. Z toho dovozovala, že insolvenční soud měl při svém rozhodování správně vycházet z jejích měsíčních příjmů v celkové výši 11.755,-Kč a nikoli z příjmů (pouze) ve výši 9.918,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 389 odst. 1 IZ může dlužník, který není podnikatelem, insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Z ust. § 398 téhož zákona plyne, že oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Podle ust. § 395 odst. 1 IZ zamítne insolvenční soud návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Návrh na povolení oddlužení zamítne insolvenční soud podle odst. 2 téhož ustanovení i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. V daném případě zamítl soud prvního stupně návrh na povolení oddlužení na základě zjištění, že v případě oddlužení provedeného plněním splátkového kalendáře, jehož se dlužnice domáhala, nebude dlužnice při zohlednění přednostních nároků insolvenční správkyně schopna uspokojit ze svých příjmů pohledávky nezajištěných věřitelů v minimálním třicetiprocentním rozsahu, jak vyžaduje ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ.

Oddlužení je z hlediska podmínky stanovené v posledně zmiňovaném ustanovení přípustné, pokud lze její splnění odůvodněně předpokládat alespoň u jednoho ze způsobů, jímž lze oddlužení provést (plněním splátkového kalendáře či zpeněžením majetkové podstaty). V tom směru není podstatné, jaký způsob oddlužení navrhla dlužnice, neboť o něm rozhodují na schůzi svým hlasováním nezajištění věřitelé, popř. insolvenční soud (srovnej ust. § 402 odst. 3 a 5 IZ).

Soud prvního stupně sice v napadeném usnesení svůj závěr o nedostatečné ekonomické nabídce dlužnice pro oddlužení vztáhl jen k navrženému splátkovému kalendáři, z insolvenčního návrhu, návrhu na oddlužení a připojených seznamů majetku je nicméně zřejmé, že minimálního třicetiprocentního uspokojení nezajištěných pohledávek (jejichž věřitelé nevyslovili souhlas s nižším plněním) nemůže být při oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty dosaženo. Dlužnice totiž nemá jiný majetek než běžné domácí přístroje, jež ocenila částkou 7.500,-Kč.

Ke stejnému závěru však-jak plyne z obsahu spisu-nelze dospět v případě uvažovaného oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře.

Při vydání napadeného usnesení totiž soud prvního stupně pochybil, když při úvaze o výši částečného invalidního důchodu počítal toliko s částkou 5.381,-Kč (jež byla dlužnici vyplácena po odečtení exekučních srážek) a nikoli s částkou 5.718,-Kč (stanovenou dlužnici v rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu ze dne 1.1.2009). Je tomu tak proto, že podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ po zahájení insolvenčního řízení (v posuzovaném případě po doručení insolvenčního návrhu soudu dne 4.10.2010) již nelze provést výkon rozhodnutí postihující (tento) důchod dlužnice.

Soud prvního stupně při výpočtu měsíční splátky dlužnice nevzal v potaz ani přídavek pobíraný dlužnicí na její dceru ve výši 700,-Kč měsíčně (jenž dlužnice doložila přehledem vyplacených dávek státní sociální podpory Úřadem práce v Tachově ze dne 15.10.2010). Podle názoru odvolacího soudu však takový závěr nelze akceptovat, neboť mezi příjmy postižitelné splátkovým kalendářem náleží vedle mzdy i jiné dlužníkovy příjmy postižitelné výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy (srovnej ust. § 406 odst. 3 písm. d) IZ). Přídavek na dítě je opakující se dávkou státní sociální podpory (srovnej ust. § 2, § 17 až 19 zákona o státní sociální podpoře), která v režimu exekuce představuje příjem, jenž lze exekučně postihnout podle ustanovení o srážkách ze mzdy (srovnej ust. § 299 odst. 1 a § 317 odst. 2 OSŘ). Insolvenční soud naopak postupoval správně, když (dosud nedoložené) výživné nevzal v úvahu jakožto postižitelný příjem dlužnice.

Výše uvedené závěry se do poměrů projednávané věci promítají tak, že postižitelným doloženým příjmům dlužnice v celkové výši 10.955,-Kč (5.718,-Kč + 1.337,-Kč + 700,-Kč + 3.200,-Kč) odpovídá, při jedné vyživované osobě, měsíční splátka ve výši 2.865,-Kč (nezabavitelná částka 8.090,-Kč), což za 60 měsíců splátkového kalendáře činí celkem 171.900,-Kč. Při zohlednění přednostních nároků insolvenční správkyně, tj. její odměny a hotových výdajů, jež dle ust. § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky činí (bez DPH) celkem 54.000,-Kč, by tak k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů zbývalo 117.900,-Kč. Nezajištěné pohledávky, jež dlužnice vykázala v návrhu a v seznamu závazků v celkové výši 356.241,-Kč, byly do insolvenčního řízení přihlášeny a při přezkumném jednání konaném dne 13.12.2010 zjištěny (jenom) ve výši 309.884,-Kč. Z toho je zřejmé, že hodnota plnění, které by z uvedených (doložených) příjmů dlužnice při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé (117.900,-Kč), by neměla být nižší než třicetiprocentní (92.965,-Kč).

Soud prvního stupně tudíž nerozhodl správně, když návrh dlužnice na povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ zamítl a současně dle ust. § 396 odst. 1 téhož zákona rozhodl o řešení jejího úpadku (nepatrným) konkursem.

Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a OSŘ, usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu a v navazujícím bodě V. výroku zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž návrh dlužnice na povolení oddlužení opětovně posoudí a s přihlédnutím k jejím aktuálním majetkovým (příjmovým) poměrům o něm rozhodne.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 16.února 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová