2 VSPH 1114/2010-A-10
KSPL 29 INS 12120/2010 2 VSPH 1114/2010-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice AVRORA trading, s.r.o., sídlem Dolní Nivy 118, Sokolov, zahájené na návrh a) Nikolaje Petroviče Dvořáka, bytem tamtéž, zast. advokátem JUDr. Jaromírem Malým, sídlem Chebská 355/49, Karlovy Vary, a b) JUDr. Martina Tocika, bytem Moskevská 66, Karlovy Vary, o odvolání navrhovatele a) proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 12120/2010-A-4 ze dne 3.listopadu 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 12120/2010-A-4 ze dne 3.listopadu 2010 se mění tak, že se navrhovateli a) povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením uložil Nikolaji Petroviči Dvořákovi (dále jen navrhovatel a), aby do sedmi dnů od právní moci usnesení zaplatil na účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 40.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení odkázal na ust. § 108 insolvenčního zákona (dále též jen IZ), podle něhož může soud uložit navrhovateli povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,-Kč. Vysvětlil, že účelem zálohy je překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit tak výkon funkce insolvenčního správce a poskytnout záruku úhrady jeho odměny a hotových výdajů pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

K uložení povinnosti zaplatit zálohu přistoupil insolvenční soud s ohledem na to, že dosavadní výsledky řízení nenasvědčují tomu, že by dlužník vlastnil majetek, jehož zpeněžením by mohly být získány finanční prostředky postačující k úhradě nákladů řízení. Při stanovení výše zálohy přihlédl k tomu, že předpokládaným způsobem řešení dlužníkova úpadku bude buď konkurs nebo reorganizace, jejichž náklady tvoří mimo jiné vždy hotové výdaje a odměna insolvenčního správce dosahující dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se navrhovatel a) včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání namítal, že soudem prezentovaný důvod k uložení zálohy není dán, jelikož AVRORA trading, s.r.o. (dále jen dlužnice) vlastní nemovitost (budovu na výrobu tvarohových pochoutek), jejíž hodnota, jak plyne z připojeného znaleckého posudku ze dne 23.6.2010, dosahuje 5,5 miliónů Kč, což postačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům :

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost hradit zálohu nelze podle ust. § 108 odst. 1 věty in fine IZ uložit insolvenčnímu navrhovateli, jenž je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích.

Z ust. § 38 odst. 2 IZ plyne, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát.

Z výše citovaných ustanovení se podává, že účelem institutu zálohy je především překlenout po rozhodnutí o úpadku nedostatek finančních prostředků potřebných k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení, a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že se navrhovatel a) insolvenčním návrhem ze dne 18.10.2010 domáhal, aby soud rozhodl o zjištění úpadku dlužnice. Tvrdil, že vůči ní má splatné pohledávky spočívající jak v pracovněprávních nárocích v celkové výši 26.100,-Kč (z titulu nevyplacené mzdy za srpen 2010, náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou a odstupného), tak v nároku na vrácení dlužnici poskytnutých půjček ve výši 14.669.913,23 Kč.

Soudu prvního stupně je třeba především vytknout, že navrhovateli a) uložil povinnost hradit zálohu, aniž by dle ust. § 133 odst. 3 IZ doručil jeho insolvenční návrh dlužnici k vyjádření a aniž by ji dle ust. § 128 odst. 3 téhož zákona vyzval k předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců s náležitostmi uvedenými v ust. § 104 IZ. Dlužnice se tudíž zatím neměla možnost k insolvenčnímu návrhu vyjádřit, proto nelze než konstatovat, že napadené usnesení bylo vydáno zjevně předčasně. Jinými slovy, k úvaze, zda jsou splněny podmínky pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, tj. především že prostředky nutné ke krytí nákladů insolvenčního řízení nelze zajistit jinak, je insolvenční soud oprávněn teprve poté, co provede šetření ke zjištění majetkové situace dlužnice. O majetkové situaci dlužnice-přestože v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že dosavadní výsledky řízení nenasvědčují tomu, že by vlastnila majetek, jehož zpeněžením by mohly být získány finanční prostředky postačující k úhradě nákladů řízení-soud prvního stupně zjevně nezjistil nic. I když odvolání i insolvenční návrh do řízení přistoupivšího JUDr. Martina Tocika (navrhovatele b) obsahují údaje o tom, že dlužnice má zpeněžitelný majetek (zajištěnou nemovitost), nelze z nich dovodit, že z výtěžku zpeněžení budou uspokojeny všechny předpokládané náklady insolvenčního řízení (např. prvotní náklady spojené se správou a zpeněžením majetkové podstaty, popř. odměna správce určené z výtěžku zpeněžení připadajícího k rozdělení mezi nezajištěné věřitele). Nic to však nemění ani na tom, že z dosavadních zjištění nelze dovodit potřebu složení zálohy, jak popsáno výše.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 3 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil, jak uvedeno shora.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 6.prosince 2010

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová