2 VSPH 1111/2015-P5-10
MSPH 78 INS 23169/2013 2 VSPH 1111/2015-P5-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Kateřiny Berger, bytem Herlíkovická 1000, Praha 9, o odvolání CCRB, a.s., sídlem Olivova 948/6, Praha 1, zast. advokátem Mgr. Martinem Strakou, sídlem Londýnská 674/55, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 23169/2013-P5-3 ze dne 3. března 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 23169/2013-P5-3 ze dne

3.března 2015 se v bodech II. a III. výroku m ě n í tak, že se přihláška pohledávky

CCRB, a.s. odmítá v rozsahu pohledávky č. 2 ve výši 3.992,58 Kč a pohledávky č. 3

ve výši 4.146,-Kč a v tomto rozsahu právní mocí tohoto usnesení účast CCRB, a.s.

v insolvenčním řízení končí.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 78 INS 23169/2013-P5-3 ze dne 3.3.2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Kateřiny Berger (dále jen dlužnice) vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky CCRB, a.s. (dále jen odvolatel) ve výši 18.820,80 Kč (bod I. výroku), odmítl přihlášku pohledávky odvolatele ve výši 51.065,73 Kč (bod II. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast odvolatele v insolvenčním řízení končí (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 26.6.2014 (č.d. A-25) byl zjištěn úpadek dlužnice a usnesením ze dne 18.12.2014 (č.d. B-19) bylo rozhodnuto o řešení jejího úpadku oddlužením. Odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky za dlužnicí v celkové výši 69.886,53 Kč (pohledávku č. 1 ve výši 61.747,95 Kč, pohledávku č. 2 ve výši 3.992,58 Kč a pohledávku č. 3 ve výši 4.146,-Kč), přičemž insolvenční správce Mgr. Tomáš Záhumenský (dále jen správce) na přezkumném jednání konaném dne 14.10.2014, jehož se nezúčastnil odvolatel ani jeho zástupce, popřel pravost pohledávky č. 1 do výše 18.820,80 Kč a pohledávky č. 3 isir.justi ce.cz do výše 4.146,-Kč, zatímco dlužnice popřela pravost všech pohledávek v celém rozsahu. Výzvou, jež byla zástupci odvolatele doručena dne 16.10.2014, uvědomil správce odvolatele o popření a vyzval ho k uplatnění práva žalobou na určení popřených pohledávek. Poslední den lhůty k podání žaloby připadl na den 6.1.2015, odvolatel žalobu ve stanovené lhůtě nepodal. Dále soud konstatoval, že podáním ze dne 6.1.2015 vzal odvolatel zčásti zpět přihlášku pohledávky č. 1 do výše 18.820,80 Kč, a poukazuje na to, že odvolatel nepodal ve stanovené lhůtě žalobu na určení a vzal zčásti zpět přihlášku pohledávky č. 1, podle ust. § 185 insolvenčního zákona rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze, a to výslovně toliko v rozsahu bodů II. a III. výroku, se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku v celkové výši 69.886,53 Kč, a to ve výši 61.747,-Kč jako zajištěnou a ve výši 8.138,58 Kč jako nezajištěnou. Protože na přezkumném jednání popřel správce pohledávku č. 1 co do pravosti a výše 18.820,80 Kč, vzal podáním ze dne 6.1.2015 pohledávku v tomto rozsahu zpět. Pokud jde o odmítnutí pohledávky pro nepodání určovací žaloby, namítal, že nikoli on, ale správce měl podat žalobu o určení důvodnosti popření, neboť popřená pohledávka byla přiznána vykonatelným rozhodčím nálezem, a k jejímu vymožení je vedeno exekuční řízení a výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, což již při podání přihlášky doložil veřejnými listinami.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 197 odst. 2 insolvenčního zákona věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ust. § 199 odst. 1 insolvenčního zákona podá insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Podle ust. § 410 odst. 2 insolvenčního zákona má popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Podle ust. § 184 odst. 1 insolvenčního zákona může věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel nebo osoba, která podala návrh na vstup do řízení na místo věřitele (§ 183 odst. 2). Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Ze spisu odvolací soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti:

-přihláškou doručenou soudu dne 23.7.2014 přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení tři pohledávky-pohledávku č. 1 ve výši 61.747,36,-Kč (z titulu smlouvy o půjčce ze dne 22.8.2008 sestávající z jistiny ve výši 20.950,59 Kč a příslušenství ve výši 40.797,36 Kč) jako zajištěnou majetkem dlužnice a vykonatelnou na základě rozhodčího nálezu sp. zn. A/2012/00278

ze dne 25.6.2012, pohledávku č. 2 ve výši 3.992,58 Kč (z titulu smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 7.10.2004 sestávající z jistiny ve výši 3.355,-Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 637,58 Kč) a pohledávku č. 3 ve výši 4.146,-Kč (z titulu náhrady nákladů řízení), obě jako nezajištěné a nevykonatelné (přiznané platebním rozkazem, jenž však dosud nenabyl právní moci), -správce přezkoumal a zařadil pohledávku č. 1 do seznamu přihlášených pohledávek jako nevykonatelnou, neboť měl rozhodčí nález ze dne 25.6.2012 pro neplatnost rozhodčí doložky za nicotný právní akt, -na přezkumném jednání konaném dne 14.10.2014 popřel správce pravost pohledávky č. 1 částečně co do výše 18.820,80 Kč (uznal ji v rozsahu 42.927,15 Kč) a pravost pohledávky č. 3 v celé její výši 4.146,-Kč; dlužnice popřela pravost všech přihlášených pohledávek v celém rozsahu, -správce vyrozuměl odvolatele, jenž nebyl na přezkumném jednání přítomen, o popření jeho pohledávek, poučil ho o možnosti uplatnit svá práva žalobou na určení a o následcích, neučiní-li tak ve stanovené lhůtě; vyrozumění bylo doručeno zástupci odvolatele dne 16.10.2014, -usnesením ze dne 18.12.2014 (č.d. B-20) bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, účinky schválení oddlužení nastaly jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku téhož dne, -podáním doručeným soudu dne 6.1.2015 vzal odvolatel pohledávku č. 1 v popřené části zpět; určovací žalobu ve stanovené lhůtě (ani později) nepodal.

Protože pohledávka č. 2 přihlášená odvolatelem jako nevykonatelná a nezajištěná byla dlužnicí popřena co do pravosti, mohl odvolatel odvrátit následky předvídané insolvenčním zákonem (tedy že se k popřené pohledávce co do pravosti nepřihlíží, což zakládá důvod k jejímu odmítnutí dle ust. § 185 insolvenčního zákona) pouze tím, že by řádně a včas podal proti dlužnici žalobu na určení pravosti této pohledávky u insolvenčního soudu, a to do 30 dnů ode dne, kdy nastaly účinky oddlužení. Totéž platí i v případě pohledávky č. 3 s tím rozdílem, že byla popřena jak dlužnicí, tak správcem, a proto bylo třeba podat žalobu vůči oběma. Jelikož tak odvolatel ani v jednom případě neučinil (přestože byl správcem řádně poučen o následcích nepodání žaloby), soud prvního stupně nepochybil, když za této situace dovodil, že jsou dány důvody k odmítnutí popřených pohledávek č. 2 a 3.

Pro rozhodnutí o pohledávce č. 1 bez významu, že ji správce-ač byla přihlášena jako vykonatelná-zařadil do seznamu přihlášených pohledávek jako nevykonatelnou, jako nevykonatelná byla na přezkumném jednání přezkoumána a (částečně) popřena a odvolatel byl následně o jejím popření vyrozuměn. Vzhledem k tomu, že ji odvolatel vzal v popřené části zpět a ve zbylé části-ve výši 42.927,15 Kč

-byla zjištěna (popření dlužníkem má tytéž účinky jako popření insolvenčním správcem toliko u pohledávek nezajištěných, a protože se v daném případě nejedná o pohledávku zajištěnou, popření pohledávky dlužnicí tyto účinky nemá), soud prvního stupně pochybil, když ve vztahu k ní nesprávně aplikoval ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona; za tohoto stavu nebyl u této pohledávky dán ani důvod k postupu dle ust. § 185 téhož zákona, neboť v průběhu insolvenčního řízení nenastala žádná skutečnost, na základě které by se k ní nepřihlíželo.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele v rozsahu zjištěné části pohledávky č. 1 důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil v bodech II. a III. výroku tak, že rozhodl o tom, že se přihláška odvolatele odmítá pouze v rozsahu pohledávky č. 2 ve výši 3.992,58 Kč a pohledávky č. 3 ve výši 4.146,-Kč a v tomto rozsahu právní mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné dodat, že účast odvolatele v insolvenčním řízení pokračuje s pohledávkou č. 1 ve výši 42.927,15 Kč, jež odpovídá nesplacené jistině ve výši 20.950,59 Kč, 21,90 % úroku z částky 18.002,38 Kč za období od 10.1.2012 do 26.6.2014 ve výši 9.699,94 Kč, 7,75 % úroku z prodlení z částky 18.002,38 Kč za období od 10.1.2012 do 26.6.2014 ve výši 3.432,62 Kč a nákladům výkonu rozhodnutí ve výši 8.844,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 2. září 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková