2 VSPH 111/2013-B-170
KSUL 45 INS 798/2009 2 VSPH 111/2013-B-170

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Mgr. Miroslava Zitka, bytem Zeyerova 2984, Žatec, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 798/2009-B-148 ze dne 30. října 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 798/2009-

B-148 ze dne 30. října 2012 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 45 INS 798/2009-B-148 ze dne 30.10.2012 zamítl reorganizační plán Mgr. Miroslava Zitka (dále jen dlužník) ze dne 19.7.2012 a vyzval věřitele dlužníka, aby mu sdělili, zda hodlají podat reorganizační plán.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že Vrchní soud v Praze změnil k odvolání dlužníka jeho usnesení č.j. KSUL 45 INS 798/2009-B-98 ze dne 29.4.2011 usnesením č.j. 3 VSPH 705/2011-B-106 ze dne 22.7.2011 tak, že se reorganizace dlužníka nepřeměňuje v konkurs s tím, že dosud nenastaly podmínky, za nichž lze přeměnu provést, neboť dosud nebyl schválen reorganizační plán; pokud pak měl insolvenční soud zato, že nejsou splněny podmínky pro schválení reorganizačního plánu, měl dle názoru odvolacího soudu zamítnout podle ust. § 351 insolvenčního zákona. Insolvenční soud vyzval dlužníka usnesením ze dne 12.10.2011 k doplnění reorganizačního plánu, což dlužník učinil podáním ze dne 30.11.2012, a opětovně ho vyzval k jeho doplnění usnesením ze dne 15.6.2012 a konkrétně ho poučil, jak má doplnění provést. Dlužník opětovně doplnil reorganizační plán podáním doručeným soudu dne 23.7.2012. Soud proto dne 29.8.2012 nařídil na den 30.10.2012 jednání za účelem projednání reorganizačního plánu.

Schůze věřitelů svolané k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí konané dne 30.10.2012 se prostřednictvím hlasovacího lístku zúčastnila Komerční banka, a.s. a osobně Pozemkový fond ČR, Gehe Pharma Praha, s.r.o. a PHARMOS, s.r.o. Do zahájení jednání nevzal dlužník zpět reorganizační plán, nově jej nedoplnil a jednání se nezúčastnil. Žádné ze čtyř skupin, do nichž byli věřitelé rozděleni, reorganizační plán neschválila. S poukazem na ust. § 348, § 349 a § 351 insolvenčního zákona dospěl proto insolvenční soud k závěru, že nejsou splněny podmínky pro schválení reorganizačního plánu, a protože není nadán pravomocní změnit jasně vyjádřené stanovisko věřitelů , reorganizační plán dlužníka zamítl. Současně vyzval věřitele podle ust. § 339 odst. 6 insolvenčního zákona k tomu, aby mu sdělili, zda hodlají podat reorganizační plán, přičemž konstatoval, že mu věřitelé Komerční banka, a.s. a Naturprodukt CZ, s.r.o. již písemně sdělili, že tak učinit nehodlají.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání uvedl, že se soud při projednání reorganizačního plánu dopustil zásadního pochybení. Poukázal přitom na to, že se z vážných důvodů nemůže zúčastňovat soudních jednání, proto k zastupování v řízení zmocnil svou sestru Mgr. Milsimerovou. Protože jmenovaná v říjnu 2012 onemocněla, zaslala soudu dne 26.10.2012 omluvu z jednání nařízeného na den 30.10.2012 a předložila mu potvrzení o pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že soud na její podání nereagoval, zaslal mu dlužník dne 29.10.2012 podání (elektronickou poštou i doporučeně prostřednictvím České pošty, s.p.), jímž požádal o odročení schůze věřitelů. Jelikož soud jednání nezrušil, ustanovil novým zástupcem svou manželku PharmDr. Gretu Zitkovou, kterou však soud co zástupkyni k jednání nepřipustil a umožnil jí zúčastnit se ho pouze jako veřejnost. S obsahem jeho podání soud přítomné věřitele neseznámil, naopak konstatoval, že o odložení jednání nikdo nepožádal. Dlužník vyjádřil přesvědčení, že ho insolvenční soud nepřipuštěním jeho zástupkyně, nepřihlédnutím k jeho žádosti o odročení a neposkytnutím informací věřitelům zkrátil na jeho procesních právech, když již neměl možnost reagovat na postup soudu. Jednání podle jeho názoru proběhlo v rozporu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

Dále dlužník zdůraznil, že dosud nebyly projednány a pravomocně rozhodnuty excindační spory, přičemž insolvenční správce Ing. Klaudy ignoruje rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 103 VSPH 53/2011 ze dne 22.6.2011, podle něhož veškerý majetek získaný podnikáním dlužníka od 1.1.2006 náleží do jeho výlučného vlastnictví, a do majetkové podstaty manželky dlužníka PharmDr. Grety Zitkové zahrnul jak vybavení a zásoby lékárny, tak finanční prostředky získané dlužníkem od zdravotních pojišťoven. Tvrdil, že reorganizační plán byl již přijat usnesením č.j. KSUL 45 INS 798/2009-B-41, a namítal, že byl přijat 3.skupinou zajištěných věřitelů, již tvoří Pozemkový fond ČR vzhledem k tomu, že tato skupina je dle ust. § 347 odst. 4 insolvenčního zákona považována za skupinu věřitelů, která reorganizační plán přijala, neboť jejich pohledávky jím nejsou dotčeny. Soudu tedy podle jeho názoru tedy ve schválení reorganizačního řádu nic nebránilo. Insolvenčnímu soudu navíc vytkl liknavý postup při vymáhání finančních prostředků, jež se mají vrátit do majetkové podstaty, neboť z prostředků zadržovaných zástupce PHARMOS, a.s. advokátem JUDr. Rottem a exekutorem Mgr. Vytejčkem ve výši 250.000,-Kč a 2.162.706,22 Kč by ihned po schválení reorganizace bylo možné vyplatit 100 % pohledávek zajištěných věřitelů zařazených do 1. a 2. skupiny, a připomněl, že vyjma závazku vůči Komerční bance, a.s. vznikly jeho závazky a finanční problémy v důsledku nezákonného počínání exekutora Mgr. Vytejčka zejména zadržením všech finančních prostředků od zdravotních pojišťoven.

K odvolání se vyjádřili věřitelé Komerční banka, a.s., Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení a PHARMOS, a.s., již shodně navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil, neboť dlužník nesplňuje podmínky reorganizace. Komerční banka, a.s. zdůraznila, že v průběhu insolvenčního řízení ztratili věřitelé důvěru v dlužníka a usilují o přeměnu reorganizace v konkurs. Tvrdila, že jí byl již před jednáním z insolvenčního rejstříku znám obsah podání dlužníka ze dne 31.10.2012. Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení poukázala na to, že jí dlužník ani po výzvě nepředložil Přehled o příjmech a výdajích, že nespolupracuje s její pobočkou v Lounech; adresu pobytu má uvedenu na Městském úřadu v Žatci a na kontaktní adrese je neznámý, a nedaří se mu proto doručovat písemnosti. PHARMOS, a.s. se ohradila proti dlužníkem tvrzenému spolčení s exekutorem Mgr. Vytejčkem a k jeho tvrzení, že její zástupce advokát JUDr. Ing. Ivan Rott dlužil či dluží finanční prostředky náležející do majetkové podstaty, a zdůraznila, že dlužník ve skutečnosti nikdy nepodnikal, ale jeho manželka na něj v roce 2006 formálně převedla provozování lékárny z důvodu existence mnohamilionových dluhů.

V reakci na tato vyjádření dlužník v podání ze dne 13.5.2013 uvedl, že se schůze věřitelů konala dne 30.1.2012, zatímco jeho podání ze dne 29.10.2012 zveřejnil soud v insolvenčním rejstříku až dne 31.10.2012. Podle jeho názoru došlo ke ztrátě důvěry mezi ním a věřiteli v důsledku působení původního insolvenčního správce Ing. Valty. Tvrdil, že mu věřitelé zasílají poštu buď na adresu jeho bydliště nebo podnikání, kde je pravidelně vyzvedává. Přehled o příjmech a výdajích nemohl podat, neboť z doby, kdy vykonával činnost Ing. Valta, neměl k dispozici potřebné podklady a daňová přiznání. Konečně, tvrdil, že peněžní prostředky ve výši 250.000,-Kč předal Mgr. Vytejček JUDr. Rottovi jako zástupci PHARMOS, a.s., jenž je svému klientovi nepředal. Na toto tvrzení reagovala PHARMOS, a.s. podáním ze dne 21.5.2013, v němž uvedla, že jí JUDr. Rott předal finanční prostředky téhož dne, kdy je převzal, a ona je na základě výzvy Krajského soudu v Ústí nad Labem složila do úschovy u Okresního soudu v Lounech, jenž rozhodl o uložení úschovy dne 4.1.2011.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Ust. § 338-349 insolvenčního zákona vymezují předpoklady, jejichž splněním je podmíněno schválení reorganizačního plánu insolvenčním soudem.

V souvislosti s problematikou, jež je předmětem tohoto odvolacího řízení, považoval odvolací soud za nutné připomenout, že podle ust. § 344 insolvenčního zákona není-li dále stanoveno jinak, dochází k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí na schůzi věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů stanovených reorganizačním plánem (odst. 1). Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti (odst. 2). Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu každá jím stanovená skupina věřitelů nebo považuje-li se reorganizační plán podle tohoto zákona za přijatý bez hlasování (odst. 3). Dle ust. § 46 a násl. téhož zákona je schůze věřitelů jedním z věřitelských orgánů, jejíž působnost vymezuje zákon, jež si však může vyhradit rozhodování o čemkoli, co patří do působnosti věřitelských orgánů. Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud, právo zúčastni se jí mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce a státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení, popř. odborová organizace, pokud u dlužníka působí.

Podle ust. § 348 odst. 1 insolvenčního zákona schválí insolvenční soud reorganizační plán, jestliže a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak.

Insolvenční soud může podle ust. § 348 odst. 2 téhož zákona schválit reorganizační plán, i když jej nepřijala každá skupina věřitelů, jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 335. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý, a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána.

Konečně dlužno připomenout, že se podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení vymezených v ust. § 5 téhož zákona. Podle ust. § 27 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu se účastník občanského soudního řízení může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; tento zástupce může jednat jedině osobně; soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.

Jak uvedeno shora, zamítl v daném případě insolvenční soud reorganizační plán dlužníka s tím, že ho na řádně konané schůzi věřitelů nepřijala žádná skupina věřitelů. Dle zjištění odvolacího soudu popsaných níže však insolvenční soud pochybil, když provedl jednání, na němž věřitelé reorganizační plán projednali a hlasovali o jeho přijetí, přestože nebyly splněny podmínky ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, podle něhož může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti řádně předvolaného účastníka, jestliže se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dle protokolu ze schůze věřitelů konané dne 30.10.2012, již za účelem projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí svolal, konstatoval insolvenční soud, že podmínky ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu splněny jsou. Jak je zřejmé z obsahu protokolu, vyšel přitom insolvenční soud z toho, že dosavadní zástupkyně dlužníka Mgr. Danuše Milsimerová podáním ze dne 26.10.2012 omluvila svou neúčast na jednání, ale o jeho odročení nepožádala. Dlužník sice dne 30.10.2012 doručil soudu omluvu z jednání se žádostí o jeho úplné zrušení z důvodu své nemoci, tu však ničím nedoložil. K plné moci, již udělil své manželce PharmDr. Gretě Zitkové, přičemž současně zrušil původní plnou moc udělenou Mgr. Danuši Milsimerové, soud nepřihlédl s tím, že jmenovaná nemůže dlužníka zastupovat v tomto řízení z důvodu střetu zájmů majetkových podstat, když v řízení vedeném pod spisovou značkou KSUL 45 INS 797/2009 je na dlužnici PharmDr. Gretu Zitkovou prohlášen konkurs .

V prvé řadě je třeba uvést, že v podání ze dne 29.10.2012 upozornil dlužník na to, že jeho dosavadní zástupkyně Mgr. Milsimerová onemocněla a nemůže se zúčastnit jednání (schůze věřitelů) nařízeného na den 30.10.2012, a protože se ho ze zdravotních důvodů nemůže zúčastnit ani on, uvažuje o zmocnění další osoby. Současně z těchto důvodů požádal o odložení schůze věřitelů nebo o její úplné zrušení . Dne 30.10.2012 se pak k soudu dostavila PharmDr. Greta Zitková, jež plnou mocí ze dne 29.10.2012 prokázala, že ji dlužník zmocnil k zastupování v řízení, přičemž současně zrušil plnou moc udělenou Mgr. Danuši Milsimerové.

Dle názoru odvolacího soudu z toho, co uvedeno výše, plyne, že důvodem žádosti dlužníka o odročení jednání nebyla skutečnost, že mu zdravotní stav neumožňuje zúčastnit se nařízeného jednání, jak obsah jeho podání interpretoval insolvenční soud, ale skutečnost, že se jednání nemůže zúčastnit jeho dosavadní zástupkyně Mgr. Milsimerová, která-jak doložila rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 26.10.2012, jež připojila k podání z téhož dne-onemocněla. Současně dlužník sdělil, že se sám jednání zúčastnit nemůže, zvažuje však, že zastupováním pověří jinou osobu, aby se jednání mohlo uskutečnit. Učinil tak udělením plné moci své manželce PharmDr. Greta Zitková.

Na rozdíl od insolvenčního soudu je odvolací soud přesvědčen o tom, že podmínky ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, při jejichž splnění může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti řádně předvolaného účastníka, splněny nebyly. Jednak proto, že dlužník požádal o odročení jednání z důležitého důvodu, jenž byl řádně doložen (onemocnění dosavadní zástupkyně), jednak proto, že insolvenční soud nepřipustil zastoupení dlužníka jeho manželkou PharmDr. Gretou Zitkovou při jednání na základě plné moci ze dne 29.10.2012, aniž by za přiměřeného použití ust. § 27 odst. 2 občanského soudního řádu o nepřipuštění zastoupení řádně rozhodl. Ačkoliv je dle ustálené soudní judikatury třeba rozhodnout o nepřipuštění zastoupení usnesením, proti němuž je odvolání přípustné, insolvenční soud takové rozhodnutí nevydal, a v protokole ze dne 30.10.2012 se toliko omezil na konstatování , že svým manželem jako dlužníkem nemůže být zmocněna k zastupování v řízení z důvodu střetu zájmů, jak popsáno shora.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a vzhledem k zmatečnostním vadám procesní povahy vylučujícím přezkoumání věcné správnosti podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. písm. a) občanského soudního řádu napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 26. srpna 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová