2 VSPH 1104/2016-A-14
KSPL 29 INS 5200/2016 2 VSPH 1104/2016-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužnice STIV, s.r.o., sídlem Stará louka 328/60, 360 01 Karlovy Vary, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 5200/2016-A-6 ze dne 14. března 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 5200/2016-A-6 ze dne 14. března 2016, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni shora označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se STIV, s.r.o. (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o svém úpadku.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužnice v insolvenčním návrhu tvrdila, že má závazek vůči IPB Invest, a.s. ve výši 763.634,-Kč, jenž je vymáhán Exekutorským úřadem Plzeň-město pod č. j. 106 EX 2281/2014, a další závazky po splatnosti a nemá žádný majetek. Jako přílohy připojila k insolvenčnímu návrhu výpis z obchodního rejstříku, údaje z veřejné části Živnostenského rejstříku a výzvu ke splnění vymáhané povinnosti ze dne 22. 10. 2014. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že absence konkrétních tvrzení odůvodňujících úsudek o úpadku dlužnice způsobuje neprojednatelnost návrhu, a že v řízení proto nelze pokračovat. Postupoval proto dle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. Namítala, že nebyla soudem vyzvána k doplnění podaného návrhu a nebyla jí poskytnuta lhůta, aby mohla jeho nedostatky zhojit.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije. isir.justi ce.cz

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen R 91/2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem. Tuto povinnost přitom nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.

Jinak řečeno, co do povinných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohou) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Ust. § 104 IZ ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 uvedeného ustanovení je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků (v němž jsou mj. požadovány údaje o splatnosti jednotlivých závazků) a odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl; pro označení osob uvedených v seznamech pak požaduje náležitosti dle ust. § 103 odst. 1 IZ.

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že se dlužnice v insolvenčním návrhu omezila na tvrzení, že má závazek vůči IPB Invest, a.s. ve výši 763.634,-Kč, který je vymáhán exekučně EÚ Plzeň-město pod. č.j. 106 EX 2281/2014, má další závazky po splatnosti a nemá žádný majetek. Dále tvrdila, že má vůči několika věřitelům peněžité pohledávky více než 30 dnů po splatnosti, jež není schopna plnit, avšak věřitele řádně neoznačila, neuvedla právní důvod ani výši jejich pohledávek, nevyjádřila se k jejich splatnosti ani k důvodům, pro které není schopna své závazky plnit. Za této situace nelze než přisvědčit soudu prvního stupně, že tvrzení dlužnice jsou zcela nedostatečná a neosvědčují její úpadek, přičemž tento nedostatek nelze překlenout ani při využití příloh připojených k insolvenčnímu návrhu, neboť neobsahují seznam majetku a závazků.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice vykazuje nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, a protože ust. § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje postup dle ust. § 43 o.s.ř., dovodil, že soud prvního stupně nepochybil, když jí neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 6. června 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík