2 VSPH 1103/2016-B-38
KSPH 62 INS 10958/2014 2 VSPH 1103/2016-B-38

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužnice Nadi Liškové, bytem Jablonského 386/1, 286 01 Čáslav, adresa pro doručování: Husova 169, 286 01 Čáslav, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání Petra Šutky, bytem Podskalí 29, 261 01 Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 10958/2014-B-22 ze dne 19. dubna 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 10958/2014-B-22 ze dne 19. dubna 2016 se m ě n í tak, že se Petru Šutkovi, bytem Podskalí 29, 261 01 Příbram, pořádková pokuta neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ve výroku označeným uložil Petru Šutkovi (dále jen dárce) jako osobě, která se zavázala poskytovat Nadě Liškové (dále jen dlužnice) po dobu trvání účinků schváleného oddlužení pravidelné plnění na základě smlouvy o důchodu, povinnost zaplatit pořádkovou pokutu ve výši 5.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. KSPH 62 INS 10958/2014-B-13 ze dne 30. 1. 2015 byla dárci uložena povinnost platit po doručení usnesení k rukám insolvenčního správce měsíčně 4.000,-Kč dle smlouvy o důchodu ze dne 28. 7. 2014 uzavřené mezi dárcem a dlužnicí. Dárce platil tuto částku nepravidelně a od září 2015 nezasílá na účet majetkové podstaty žádnou částku. Soud dospěl k závěru, že dárce neplní své povinnosti dle pravomocného usnesení soudu, a hrubě tak ztěžuje postup insolvenčního řízení, a uzavřel na tom, že v důsledku porušování povinností dárcem dojde s největší pravděpodobností ke zrušení oddlužení dlužnice a k prohlášení konkursu na její majetek.

Proti tomuto rozhodnutí podal dárce včasné odvolání, v němž uvedl, že s dlužnicí již nežije, má novou partnerku, s níž žije ve společné domácnosti a očekává narození dítěte. Vzhledem k tomu, že je jeho nová partnerka bez zaměstnání, není již schopen přispívat dlužnici na plnění oddlužení částkou 4.000,-Kč měsíčně. Proto požádal o zrušení uložené pořádkové pokuty a zrušení povinnosti plnit na dárcovskou smlouvu. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 insolvenčního zákona (dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Speciální úpravu pořádkových opatření obsahuje IZ v ust. § 81 jen ohledně podmínek pro uložení pořádkové pokuty insolvenčnímu správci a členům či náhradníkům věřitelského výboru. V ostatních případech je tedy v insolvenčním řízení při rozhodování o pořádkové pokutě nutno přiměřeně použít ust. § 53 o.s.ř.

Podle ust. § 53 o.s.ř. může předseda senátu uložit tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v ust. § 294 a 295 o.s.ř., usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč. Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena. Pořádkové pokuty připadají státu.

Z uvedeného vyplývá, že pořádková pokuta dle § 53 odst. 1 o.s.ř. je sankcí za činnost, jednání nebo opomenutí (např. nedostavení se k soudu nebo neuposlechnutí příkazu soudu ke splnění procesní povinnosti bez vážného důvodu), které hrubě ztěžuje postup řízení. Vedle donucovací funkce pořádkové pokuty plní tato sankce i výchovný účel, tedy má působit na toho, komu je ukládána, s cílem, aby se jeho nežádoucí jednání v budoucnu neopakovalo a řízení mohlo řádně probíhat.

Podle ust. § 392 odst. 3 věta druhé IZ jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, připojí dlužník k návrhu na povolení oddlužení i písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu; podpisy těchto osob na smlouvách musí být úředně ověřeny.

Podle ust. § 406 odst. 3 IZ soud v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení, b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen plátce mzdy dlužníka ), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.

Z výše uvedených ustanovení lze dovodit, že třetí osoby mohou na základě dobrovolného závazku poskytnout dlužníkovi plnění formou darovací smlouvy či smlouvy o důchodu, a tím podpořit jeho ekonomickou nabídku pro účely schválení oddlužení. Takovou smlouvu soud zohlední v rozhodnutí, jímž rozhoduje o tom, zda je dlužník osobou, u níž je řešení úpadku oddlužením přípustné. Uzavření takové smlouvy je dvoustranným závazkem mezi dlužníkem a dárcem (plátcem důchodu), a pouze mezi nimi mohou být vyvozovány důsledky z jejího případného porušení. Příjem z darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu přitom není příjmem postižitelným výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy či jiných příjmů tak, jak je taxativně uvádí ust. § 276 a násl. o.s.ř. Soudu prvního stupně je v této souvislosti třeba především vytknout, že v rozhodnutí o schválení oddlužení zacházel s dárcem jako s plátcem dlužníkova příjmu postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy a uložil mu povinnost zasílat měsíčně částku 4.000,-Kč k rukám insolvenčního správce, ač správně měl tuto povinnost uložit dlužníkovi jako příjemci těchto plateb. Vzhledem k tomu, že je dárce třetí osobou odlišnou od účastníků řízení, žádné povinnosti mu ve vztahu k insolvenčnímu řízení nevznikají, a proto případné porušení darovací smlouvy nelze sankcionovat pořádkovou pokutou. Odpovědnost za to, že bude řádně plněn splátkový kalendář, nese výlučně dlužník a je proto na něm, aby zajistil, že jeho příjmy budou pro plnění splátkového kalendáře dostačovat.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil a rozhodl o tom, že se dárci povinnost zaplatit pořádkovou pokutu neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 3. června 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík