2 VSPH 1097/2013-P22-7
KSPA 56 INS 26673/2012 2 VSPH 1097/2013-P22-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka K V A T R O Chrudim, s.r.o., sídlem Na Okrouhlíku 577, Pardubice, o odvolání Martina Coufala, bytem V Zátiší 1075, Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 26673/2012-P22-2 ze dne 3.května 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 26673/2012-P22-2 ze dne 3.května 2013 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku označeným usnesením v insolvenčním řízení vedeném na majetek K V A T R O Chrudim, s.r.o. (dále jen dlužník) odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 22 Martina Coufala (dále jen věřitel) ve výši 509.499,-Kč a uvědomil ho o tom, že právní mocí usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění soud I. stupně uvedl, že usnesením č.j. KSPA 56 INS 26673/2012-A-38 ze dne 7.3.2013 zjistil úpadek dlužníka, vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku, a poučil je, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Rozhodnutí o úpadku zveřejnil soud v insolvenčním rejstříku dne 13.3.2013 a téhož dne nastaly jeho účinky; lhůta k přihlášení pohledávek uplynula dne 12.4.2013, přičemž věřitel podal přihlášku u soudu osobně až dne 23.4.2013, tedy opožděně. Proto soud postupoval podle ust. § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a rozhodl, že jeho účast v řízení pokračuje, eventuálně aby věc vrátil soudu I. stupně k provedení dalšího dokazování . Namítal, že od 15.11.2012 byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, jež trvala i v měsíci dubnu 2013. Jeho stav mu neumožňoval domáhat se občanských práv u příslušného soudu , přičemž přihlášku podal až ve chvíli, kdy mu to umožnil zdravotní stav, léčebný režim a souhlas lékaře. Uvedl rovněž, že jako důkaz přikládá rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, žádnou listinu (jak se podává z podacího razítka insolvenčního soudu na odvolání) však k odvolání nepřipojil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a vycházeje z níže uvedených zákonných ustanovení dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se dle ust. § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle ust. § 136 odst. 2 písm. d) IZ věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle ust. § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Podle ust. § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle ust. § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

V otázce včasnosti přihlášky pohledávky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit. Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle ust. § 71 IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 ze dne 4.9.2008 a usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2536/08 ze dne 26.1.2009).

Ze spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení týkající se dlužníka bylo zahájeno na návrh Wellington Private, s.r.o., jenž došel insolvenčnímu soudu dne 30.10.2012. Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení, jež mj. obsahovala výzvu věřitelům, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali u insolvenčního soudu přihlášku pohledávky, byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku téhož dne v 8 hodin 50 minut. Usnesením ze dne 7.3.2013 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a stanovil lhůtu 30 dnů k podání přihlášek a v insolvenčním rejstříku je zveřejnil dne 13.3.2013 ve 14 hodin 22 minut. Co se týče tohoto usnesení, je třeba uvést, že nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle ust. § 136 odst. 2 IZ obsahovat má, včetně třicetidenní lhůty stanovené k přihlášení pohledávek a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty připadl v dané věci na pátek 12.4.2013; dne 23.4.2013 podal věřitel osobně k insolvenčnímu soudu přihlášku svých pohledávek ve výši 509.499,-Kč.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, jenž je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu; díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu stanoví zákon jako zásadu doručování soudních rozhodnutí doručení prostřednictvím zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu a jejich současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se pojí účinky doručení dle ust. § 71 odst. 1 a 2 IZ (tzv. doručení vyhláškou). Uvedené platí i tehdy, byla-li písemnost doručována zvlášť ve smyslu ust. § 75 IZ (proto, že tak stanoví zákon, anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení tak zásadně nabývají účinnosti již okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (viz ust. § 89 odst. 1 IZ).

Věřitelé jsou přitom oprávněni přihlašovat své pohledávky za dlužníkem nikoli až v průběhu lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku, jež představuje konečnou (propadnou) lhůtu k podání přihlášek, nýbrž již od zahájení insolvenčního řízení, a to i kdyby insolvenční soud ještě výzvu k podávání přihlášek dle ust. § 110 odst. 1 a § 173 odst. 1 IZ nezveřejnil. Zahájení insolvenčního řízení oznamuje insolvenční soud dle ust. § 101 IZ vyhláškou zveřejněnou na jeho úřední desce a v insolvenčním rejstříku, již doručuje zvlášť jen stávajícím účastníkům řízení, známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) dle ust. § 430 IZ, a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v ust. § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku doručuje soud pouze vyhláškou postupem ust. dle § 71 odst. 1 IZ; zvlášť se dle ust. § 138 IZ doručuje pouze dlužníku, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (podle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili a jsou tedy již účastníky řízení), a zahraničním věřitelům dle ust. § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v ust. § 139 IZ.

Je tedy zřejmé, že věřitel mohl přihlášku své pohledávky u insolvenčního soudu podat již od 30.10.2012, tedy v době, kdy ještě nebyl v pracovní neschopnosti (jejíž počátek ani trvání nedoložil). Pokud se s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení a s ní spojenou výzvou k přihlášení pohledávek (popř. i s rozhodnutím o úpadku a v něm stanovenou lhůtou k přihlášení pohledávek) včas neseznámil, jde tato okolnost-při stávající zákonné úpravě-toliko k jeho tíži. Jelikož prominutí zmeškání lhůty (i pokud by o ně věřitel dle ust. § 58 o.s.ř. včas požádal) není podle ust. § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že jeho přihláška podaná po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty nenastolila procesní účinky zákonem s ní spojené, není předmětem insolvenčního řízení a nemůže v něm být přezkoumána ani uspokojována.

Soud prvního stupně tedy nepochybil, když přihlášku pohledávky podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítl, neboť ji věřitel podal do insolvenčního řízení osobně až dne 23.4.2013 po uplynutí lhůty stanovené k uplatnění pohledávek.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 31.července 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová