2 VSPH 1083/2014-A-20
KSPL 27 INS 6266/2014 2 VSPH 1083/2014-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka Jiří Khajl, bytem Líšná 11, pošta Zbiroh, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 6266/2014-A-14 ze dne 24. dubna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 6266/2014-A-14 ze dne 24. dubna 2014 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 6266/2014-A-14 ze dne 24.4.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Jiří Khajl (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník podal návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 13.3.2014 (č.d. A-12) mu soud uložil, aby insolvenční návrh doplnil o řádný seznam závazků s uvedením svých věřitelů s tím, že ho musí podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný, a o listiny dokládající údaje o jeho příjmech za poslední 3 roky. Dlužník reagoval na výzvu žádostí o prodloužení lhůty k předložení příloh o 14 dnů. Soud jeho žádosti vyhověl, dlužník mu přesto nepředložil řádný seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů ani listiny dokládající údaje o svých příjmech za poslední 3 roky. Z těchto důvodů soud dle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že všechny potřebné dokumenty předložil a neví, co by měl ještě dokládat. Poukazoval na to, že k insolvenčnímu návrhu připojil seznam závazků, seznam, v němž uvedl, zda podniká či zda měl zaměstnance, a seznamy movitého a nemovitého majetku. Údaje o výši závazků spolu s údajem o poslední splátce uvedl v seznamu závazků, přesná data splatnosti jednotlivých závazků však nezná. Dle jeho názoru je insolvenční návrh srozumitelný a úplný a že všechny zákonem požadované přílohy, zejména seznamy závazků, příjmů a majetku, již soudu předložil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Z insolvenčního návrhu a jeho příloh odvolací soud zjistil, že dlužník podal ke Krajskému soudu v Plzni dne 7.3.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. K insolvenčnímu návrhu připojil seznamy majetku a závazků. V seznamu závazků označil dlužník obchodní firmou či názvem své věřitele, uvedl výši jejich pohledávek, spisové značky exekučních řízení, jež jsou vedena k jejich vymožení, a exekutorské úřady, jež je vymáhají. Identifikačním číslem ani sídlem své věřitele neoznačil, a co se týče splatnosti závazků, nic o nich neuvedl a zmínil toliko to, že naposledy na ně plnil dne 31.5.2013. Na výzvu soudu ze dne 13.3.2014, aby insolvenční návrh doplnil o úplný a řádný seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež označí jménem a příjmením, popř. názvem, bydlištěm (sídlem) a u podnikatele i identifikačním číslem, a aby doplnil návrh na povolení oddlužení předložením listin dokládajících údaje o jeho příjmech za poslední 3 roky, reagoval dlužník pouze žádostí o prodloužení lhůty o 14 dnů, avšak i přes prodloužení lhůty řádný seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů ani listiny dokládající údaje o příjmech za poslední 3 roky nepředložil. Jinými slovy, přes výzvu soudu vytčenou vadu insolvenčního návrhu spočívající v nepředložení seznamu závazků obsahujícího zákonem stanovené náležitosti neodstranil. Soud prvního stupně proto nepochybil, když za této situace odmítl jeho insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužníka na to, že mu po pravomocném skončení tohoto řízení nic nebrání v tom, aby podal nový, řádný insolvenční návrh.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 15. srpna 2014

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová