2 VSPH 1066/2013-B-82
MSPH 99 INS 3183/2013 2 VSPH 1066/2013-B-82

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice FONTANA DEVELOPMENT, s.r.o., sídlem Vodňanského 1184/1, Praha 6, zast. advokátem JUDr. Milanem Kestlem, sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1, do níž vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání Ing. Mikhaila Kindlera, bytem Trnová 55, proti usnesení Městského soudu v Praze o potvrzení volby zástupce věřitelů a jeho náhradníka vyhlášeného na schůzi věřitelů konané dne 22.5.2013

takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením vyhlášeným na schůzi věřitelů konané dne 22.5.2013 v insolvenčním řízení vedeném na majetek FONTANA DEVELOPMENT, s.r.o. (dále jen dlužnice) potvrdil usnesení schůze věřitelů z téhož dne, jímž byla věřitelka č. 6 ZENOBIA, s.r.o., sídlem Vodňanského 1184/1, Praha 6, zvolena do funkce zástupce věřitelů a věřitelka č. 1 AWAC TRADE ENERGY, a.s., sídlem Václavská 2073/20, Praha 2, zvolena do funkce náhradníka zástupce věřitelů. Zástupci věřitelů a jeho náhradníkovi současně uložil, aby mu nejpozději do 10 dnů ode dne volby písemně oznámili, kdo bude za ně v insolvenčním řízení jednat.

Insolvenční soud k vyhlášení usnesení, které nevyhotovil ani nedoručoval, přistoupil poté, co konstatoval, že pro návrh, aby zástupcem věřitelů byla zvolena věřitelka č. 6 ZENOBIA, s.r.o. a jeho náhradníkem věřitelka č. 1 AWAC TRADE ENERGY, a.s. hlasovala věřitelka č. 1 AWAC TRADE ENERGY, a.s., věřitelka č. 6 ZENOBIA, s.r.o. a věřitelka č. 7 FIANKETTO, s.r.o., proti návrhu hlasoval věřitel č. 13 Ing. Mikhail Kindler (dále jen odvolatel) a hlasování se zdržela věřitelka č. 4 ARSHKAR, s.r.o., věřitelka č. 11 REVERS-IMPEKS REAL ESTATE, s.r.o. a věřitelka č. 12 TRNOVÁ CENTRUM, s.r.o.

Proti tomuto usnesení se odvolatel odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání zejména uvedl, že na přezkumném jednání konaném dne 22.5.2013 byl přezkum pohledávky věřitelky č. 6 ZENOBIA, s.r.o. a pohledávek několika dalších věřitelů vyloučen k samostatnému projednání (na zvláštní přezkumné jednání), a na následné schůzi věřitelů proto navrhl, aby věřitelé dosud nezjištěných pohledávek nemohli vykonávat svá hlasovací práva, čemuž však insolvenční soud nevyhověl. Upozornil na to, že v protokolu (zápisu) ze schůze věřitelů je sice uvedeno, že soud nerozhodoval ve smyslu ust. § 51 insolvenčního zákona (dále jen IZ) , ve skutečnosti však soudce nevzal jeho návrh v potaz s odůvodněním, že není důvodu dělat takové formální kroky .

Dále odvolatel snášel argumenty na podporu závěru, že věřitelé, kteří hlasovali pro návrh, aby zástupcem věřitelů byla zvolena ZENOBIA, s.r.o. a jeho náhradníkem AWAC TRADE ENERGY, a.s., jsou propojeni s dlužnicí, a že tato skupina věřitelů, která následně prosadila i odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčního správce, zcela ovládla insolvenční řízení s cílem, aby byla uznána (zjištěna) neexistující pohledávka ZENOBIA, s.r.o. a popřeny pohledávky ostatních věřitelů tak, aby nikdo jiný nedostal nic a všechen majetek v konkursu se dostal zpět k osobám, které až dosud ovládaly a přes offshore společnosti nadále ovládají dlužnici, ZENOBIA, s.r.o. a FIANKETTO, s.r.o.

V rovině právního posouzení věci odvolatel cituje ust. § 51 odst. 1 IZ vyslovil přesvědčení, že insolvenční soud byl povinen rozhodnout o hlasovacím právu věřitelů dosud nepřezkoumaných pohledávek, a pokud tak neučinil, náležela hlasovací práva toliko věřitelům zjištěných pohledávek. Z toho dovodil, že ZENOBIA, s.r.o. neměla hlasovací právo a tím, že hlasovala, došlo k nesprávnému zjištění okruhu věřitelů oprávněných hlasovat o jednotlivých bodech programu schůze věřitelů. Současně podotkl, že dle ust. § 59 IZ nemůže být členem věřitelského orgánu (zástupcem věřitelů) osoba, u níž je vzhledem k jejímu vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o její nepodjatosti, což platí i pro tento případ.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je v daném případě odvolání přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 57 odst. 3 IZ potvrzuje insolvenční soud volbu členů a náhradníků věřitelského výboru; jeho rozhodnutí se nedoručuje. Pro usnesení schůze věřitelů podle ust. § 62 odst. 2 IZ platí věta první obdobně.

Podle ust. § 59 odst. 3 IZ nepotvrdí insolvenční soud volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo. Podle odst. 4 téhož ustanovení vyzve insolvenční soud po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí doručí insolvenční soud pouze osobám, které proti němu podaly odvolání.

Podle ust. § 68 odst. 2 IZ platí ustanovení o věřitelském výboru pro zástupce věřitelů a jeho náhradníka obdobně. Zástupce věřitelů a jeho náhradník však nemohou být jmenováni insolvenčním soudem a neplatí pro ně ust. § 63 odst. 2.

Podle ust. § 11 odst. 1 IZ rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle ust. § 91 IZ proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Vrchní soud v Praze nemá důvod odchýlit se od názoru vyjádřeného v usnesení sp. zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 367/2009-B ze dne 30.11.2009, podle něhož lze z výše citovaných ustanovení dovodit, že rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž je (byla) potvrzena volba člena nebo náhradníka věřitelského výboru (ust. § 57 odst. 3 IZ) má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti (ust. § 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (ust. § 91 IZ) na rozdíl od rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru (ust. § 59 odst. 3 IZ), jež odvoláním naopak napadnout lze (ust. § 59 odst. 4 IZ).

V dané věci směřuje odvolání proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 218 písm. c) občanského soudního řádu a odvolání odvolatele odmítl.

V této procesní situaci považoval odvolací soud k odvolací argumentaci za vhodné uvést jen to, že judikatura Vrchního soudu v Praze prezentovaná např. usnesením sp. zn. KSPA 48 INS 2641/2009, 1 VSPH 239/2010-B ze dne 18.5.2010 je ustálena v tom, že pokud insolvenční soud zjistí, že u věřitele je (byl) dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti nebo důvěryhodnosti anebo o tom, zda je k výkonu funkce způsobilý, je taková skutečnost důležitým důvodem, pro nějž ho lze odvolat z funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru (ust. § 63 odst. 3 IZ). Tento závěr se s ohledem na ust. § 68 odst. 2 IZ (logicky) prosadí i v případě, že takový věřitel byl zvolen do funkce zástupce věřitelů či jeho náhradníka.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 9.září 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová