2 VSPH 1021/2015-B-10
KSPA 59 INS 24501/2014 2 VSPH 1021/2015-B-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Ivany Mlejnkové ve věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Okružní 304, Ústí nad Orlicí, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 24501/2014-B-5 ze dne 5. května 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 24501/2014-B-5 ze dne 5. května 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku označeným usnesením neschválil oddlužení Jaroslava anonymizovano (dále též jen dlužník) a na jeho majetek prohlásil konkurs s tím, že účinky prohlášení konkursu nastanou okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) dne 9.9.2014 podal dlužník insolvenční návrh, který spojil s návrhem na povolení oddlužení, v němž uvedl, že: -má 37 věřitelů a 57 nezajištěných závazků, jež jsou více než 30 dnů po splatnosti a jejichž celková výše činí 2.634.483,-Kč, -měsíčně pobírá invalidní důchod ve výši 10.905,-Kč a mzdu z pracovního poměru ve výši 12.000,-Kč, -navrhl způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře, 2) usnesením ze dne 13.2.2015 zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a do funkce insolvenčního správce ustanovil JUDr. Karla Miču (dále jen Správce), 3) ze zprávy Správce o jeho činnosti a ekonomické situaci dlužníka ze dne 31.3.2015 (dále jen Zpráva Správce) zjistil, že:

-do insolvenčního řízení přihlásilo pohledávky 35 věřitelů a celková výše nezajištěných pohledávek činí 3.209.201,41 Kč, -dlužník nevlastní majetek vyšší hodnoty a pobírá invalidní důchod ve výši 7.467,-Kč měsíčně a má měsíční příjem z pracovního poměru ve výši 12.000,-Kč, 4) na přezkumném jednání konaném dne 15.4.2015 bylo dlužníkovi uloženo, aby do 20 dní doložil navýšení svých příjmů tak, aby bylo možné schválit oddlužení formou splátkového kalendáře, tedy, aby byl schopen uhradit během pěti let 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů, 5) dne 24.4.2015 mu byla doručena: -darovací smlouva ze dne 18.4.2015 uzavřená mezi dlužníkem jako obdarovaným a Ignácem Figmikem jako dárcem (dále jen Dárce) s měsíčním plněním ve výši 5000,-Kč (dále jen Darovací smlouva ze dne 18.4.2015), -pracovní smlouva ze dne 19.1.2015 ve znění dodatku ze dne 1.4.2015 uzavřená mezi dlužníkem a Autodoprava Josef Klášterecký, podle níž činila měsíční mzda dlužníka 12.000,-Kč.

Při zkoumání podmínek pro schválení oddlužení insolvenční soud-cituje ust. § 395 odst. 1 písm. b) a § 405 insolvenčního zákona (dále též jen IZ)-vyšel z toho, že by dlužník z měsíčního příjmu z pracovního poměru ve výši 12.000,-Kč, z invalidního důchodu ve výši 7.467,-Kč a z Darovací smlouvy ze dne 18.4.2015 ve výši 5.000,-Kč mohl (byl schopen) za 5 let trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře (po odečtení částky připadající na odměnu Správce ve výši 65.340,-Kč) uhradit pohledávky nezajištěných věřitelů v celkové výši 3.209.201,41 Kč toliko v rozsahu 24 %. Proto rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně při posuzování jeho ekonomické nabídky pro oddlužení formou splátkového kalendáře nevzal v úvahu jeho (další) měsíční příjem ve výši 2.000,-Kč, který doložil dne 21.10.2014 platnou darovací smlouvou, jež s Dárcem uzavřel ze dne 18.10.2014 (dále jen Darovací smlouva ze dne 18.10.2014). Proto požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z ust. § 389 odst. 1 IZ kromě jiného plyne, že dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením. Dle ust. § 398 odst. 1 téhož zákona lze oddlužení provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Věcné podmínky, za nichž lze dlužníkovi umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje ust. § 395 IZ. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Oddlužení je z hlediska podmínky stanovené v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ přípustné, pokud lze její splnění odůvodněně předpokládat alespoň u jednoho ze způsobů, jímž lze oddlužení dle ust. § 398 IZ provést (plněním splátkového kalendáře či zpeněžením majetkové podstaty). V tom směru není podstatné, jaký způsob oddlužení navrhl dlužník, neboť o něm rozhodují na schůzi svým hlasováním nezajištění věřitelé, popř. insolvenční soud (viz ust. § 402 odst. 3 a 5 IZ).

Podmínky přípustnosti oddlužení přitom soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení, a to se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a insolvenčním návrhu, tak ve fázi následující po povolení oddlužení, a to na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení (k tomu viz např. závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 6/2008 ze dne 29.9.2010 uveřejněném pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Z hlediska předpokladu naplnění ekonomické podmínky přípustnosti oddlužení je třeba v závislosti na výsledcích přezkumného jednání a schůze věřitelů zkoumat stávající ekonomickou nabídku dlužníka pro oddlužení v porovnání s celkovou výší nezajištěných pohledávek věřitelů, které by do oddlužení-v případě jeho schválení-měly být pojaty.

V daném případě je třeba soudu prvního stupně v první řadě vytknout, že závěr o nedosažitelnosti oddlužení vztáhl jen k navrženému splátkovému kalendáři, přičemž navíc vyjma výčtu uvažovaných příjmů dlužníka ani neuvedl další skutečnosti rozhodné pro výpočet jeho zákonné měsíční splátky, a bez dalšího vysvětlení dovodil, že nezajištěné pohledávky v celkové výši 3.209.201,41 Kč by byly uspokojeny jen v rozsahu 24 %.

Odvolací soud předně konstatuje, že zákonný předpoklad minimálního 30 % rozsahu uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nelze dovozovat pro případ oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dle ust. § 398 odst. 2 IZ, neboť, jak plyne ze Zprávy Správce, nezajištěný majetek dlužníka tvoří jen vybavení domácnosti v hodnotě 900,-Kč.

Jinak tomu ale je-z důvodů obsažených v odvolání-v případě navrženého oddlužení formou splátkového kalendáře dle ust. § 398 odst. 3 IZ.

Soud prvního stupně totiž při posuzování ekonomické nabídky dlužníka pro splátkový kalendář vskutku nepřihlédl k Darovací smlouvě ze dne 18.10.2014 s měsíčním plněním ve výši 2.000,-Kč, kterou dlužník doručil insolvenčnímu soudu dne 21.10.2014 (č. d. A-5). S ohledem na interpretační pravidlo, podle něhož platí, že smlouva o zřízení nového závazku nemá v pochybnostech zrušovací účinky ve vztahu k jinému již existujícímu závazku, je odvolací soud toho názoru, že v důsledku později uzavřené Darovací smlouvy ze dne 18.4.2015 nedošlo k zániku nebo ke změně již dříve uzavřené Darovací smlouvy ze dne 18.10.2014 (sjednáním nového závazku Dárce poskytovat dlužníkovi dar ve výši 5.000,-Kč měsíčně nedošlo k zániku nebo ke změně jeho dosavadního závazku poskytovat dlužníkovi dar ve výši 2.000,-Kč měsíčně). Jinými slovy, uzavřením Darovací smlouvy ze dne 18.4.2015 vznikl nový závazek Dárce poskytovat dlužníkovi dar ve výši 5.000,-Kč měsíčně vedle dosavadního závazku obsaženého v Darovací smlouvě ze dne 18.10.2014 poskytovat dlužníkovi dar ve výši 2.000,-Kč měsíčně.

Při započtení měsíčních příjmů z obou darovacích smluv v celkové výši 7.000,-Kč a srážek ze mzdy a invalidního důchodu v celkové měsíční výši 10. 290,-Kč (pro účely výpočtu srážek se oba tyto příjmy sčítají-srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 3 VSPH 25/2013-B ze dne 24.9.2013), by dlužník měl být schopen v rámci plnění splátkového kalendáře platit měsíčně částku ve výši 17.290 Kč (7.000 + 10.290), tedy za 60 měsíců splátkového kalendáře částku 1.037.400,-Kč (17.290 X 60). Po odečtení odměny Správce včetně daně z přidané hodnoty ve výši 65.340,-Kč (1.089 X 60) tak zbývá k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů celkem částka 972. 060,-Kč (1.037.400-65.340), což při celkové (zjištěné) výši těchto pohledávek-3.209.201,41 Kč, odpovídá plnění v rozsahu cca 30,3 % (972.060/3.209.201,41).

Jelikož na základě výše uvedených zjištění a závěrů shledal odvolací soud, že nebyly dány důvody pro neschválení oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem a jelikož je z povahy věci vyloučeno, aby o tom, zda bude oddlužení v této věci schváleno, rozhodl odvolací soud, postupoval podle ust. § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 6. srpna 2015

Mgr. Tomáš B r a u n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná