2 VSPH 1021/2013-B-23
KSLB 57 INS 4714/2012 2 VSPH 1021/2013-B-23

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senát složeném z pedsedy JUDr. Jiího Karety a soudc JUDr. Jiího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve vci dlužník a) Tomáše eháka a b) Martiny ehákové, obou bytem Letná 228, Mimo, o odvolání dlužník proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, poboky v Liberci .j. KSLB 57 INS 4714/2012-B-16 ze dne 30. kvtna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, poboky v Liberci .j. KSLB 57 INS 4714/2012-B-16 ze dne 30. kvtna 2013 se p o t v r z u j e .

Odvodnní:

Krajský soud v Ústí nad Labem, poboka v Liberci ve výroku oznaeným usnesením zamítl návrh manžel Tomáše eháka a Martiny ehákové (dále jen dlužník a dlužnice nebo dlužníci) na jednorázové snížení výše splátek pi oddlužení.

V odvodnní usnesení soud reprodukoval dosavadní prbh ízení tak, že: 1) na pezkumném jednání konaném dne 3.7.2012 byly zjištny všechny pihlášené (nezajištné) pohledávky 5 vitel v celkové výši 1.136.178,44 K, 2) usnesením ze dne 4.7.2012 rozhodl soud o schválení oddlužení dlužník formou splátkového kalendáe s tím, že pedpokládaná míra uspokojení pohledávek nezajištných vitel inila cca 77 %, 3) ze zprávy insolvenní správkyn JUDr. Evy Sedloové ze dne 11.1.2013 vyplynulo, že dlužníci své povinnosti v oddlužení plní, 4) z pehledu píjm dlužník za uplynulých 6 kalendáních msíc ze dne 16.1.2013 vyplynulo, že: -prmrný msíní píjem inil 18.272,-K u dlužníka a 19.437,-K u dlužnice, -po odetení zákonem urených splátek na oddlužení zstala (zstává) dlužníkm msín k dispozici v roce 2012 ástka 20.448,-K (10.224 x 2) a v roce 2013 ástka 21.228,-K (10.614 x 2), 5) podáním ze dne 26.5.2013 požádali dlužníci o mimoádné (jednorázové) snížení splátky z dvodu, že dle vyútování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2012 jim vznikl nedoplatek ve výši 8.023,-K.

V rovin právního posouzení vci soud-cituje ust. § 407 odst. 3 vty první insolvenního zákona (dále jen IZ) a poukazuje na ust. § 278 a § 279 odst. 3 obanského soudního ádu (dále jen OS) a na naízení vlády . 595/2006 Sb. o zpsobu výpotu základní ástky, která nesmí být sražena povinnému z msíní isir.justi ce.cz mzdy pi výkonu rozhodnutí, a o stanovení ástky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (naízení o nezabavitelných ástkách)-zdraznil, že pi výpotu srážek ze mzdy dlužníka se zohledují jak náklady na bydlení, tak náklady na vyživované osoby, což platí i v insolvenním ízení oddlužení splátkovým kalendáem nevyjímaje.

V pomrech této vci ml soud zato, že nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu nepedstavuje mimoádnou okolnost, která by odvodovala stanovení jiné (nižší) výše splátek v oddlužení, by by se jednalo o snížení jednorázové. Závažnou okolností, která by mimoádné snížení splátek odvodovala, je podle soudu zásadní zhoršení zdravotního stavu, výrazné navýšení životních náklad, živelná katastrofa apod. Žádnou takovou skutenost ovšem dlužníci netvrdili ani nedokládali. Navíc dlužníkm zstává každý msíc k dispozici nezabavitelná ástka ve výši 21.228,-K, jež je urena práv na úhradu jejich základních životních poteb náklad na bydlení nevyjímaje. Insolvenní soud proto uzavel na tom, že nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu (by) dlužníci mli být schopni uhradit z toho, co jim zbývá po odetení zákonné srážky ze mzdy a že je na nich, aby po dobu trvání úink schválení oddlužení pizpsobili své životní náklady sníženým píjmm. Z tchto dvod rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, poboky v Liberci podali dlužníci vasné odvolání, v nmž setrvali na požadavku, aby jim byla msíní splátka jednorázov snížena, nebo jim dle vyútování služeb spojených s užíváním bytu vznikl za rok 2012 nedoplatek ve výši 8.023,-K. Vysvtlili, že nedoplatek vznikl zdražením cen energií, tepla a vody v roce 2012, a aby pedešli vzniku dalších nedoplatk, požádali o zvýšení msíních záloh na úhradu tchto služeb v roce 2013. Poukazujíce na to, že ke dni schválení oddlužení inila pedpokládaná míra splnní oddlužení 77 % a v únoru tohoto roku dosahovala již 86,72 %, dlužníci akcentovali, že jejich snahou je úplné uspokojení pohledávek nezajištných vitel.

Vrchní soud v Praze pezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání pedcházející a dospl k tmto zjištním a závrm:

Podle ust. § 398 odst. 3 IZ je dlužník pi oddlužení plnním splátkového kalendáe povinen po dobu 5 let msín splácet nezajištným vitelm ze svých píjm ástku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být pi výkonu nebo pi exekuci uspokojeny pednostní pohledávky. Tuto ástku rozvrhne dlužník mezi nezajištné vitele podle pomru jejich pohledávek zpsobem ureným v rozhodnutí insolvenního soudu o schválení oddlužení. Zajištní vitelé se uspokojí z výtžku zpenžení zajištní; pi tomto zpenžení se postupuje obdobn podle ustanovení o zpenžení zajištní v konkursu.

Podle ust. § 391 odst. 2 IZ mže dlužník, který navrhuje oddlužení plnním splátkového kalendáe, v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenní soud o stanovení nižších než zákonem urených msíních splátek. V takovém pípad musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných msíních splátek nebo zpsob jejich urení a vysvtlit dvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není doteno.

Podle ust. § 398 odst. 4 IZ mže insolvenní soud dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, stanovit jinou výši msíních splátek. Uiní tak jen tehdy, lze-li se zetelem ke všem okolnostem dvodn pedpokládat, že hodnota plnní, které pi oddlužení obdrží nezajištní vitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnní, na které se tito vitelé s dlužníkem dohodli. Pitom dále pihlédne k dvodm, které vedly k dlužníkov úpadku, k celkové výši dlužníkových závazk, k dosavadní a oekávané výši dlužníkových píjm, k opatením, která dlužník iní k zachování a zvýšení svých píjm a ke snížení svých závazk, a k doporuení vitel. Dlužníkovým návrhem jiné výše msíních splátek není insolvenní soud vázán. K opoždné žádosti insolvenní soud nepihlíží.

Z výše citovaných ustanovení plyne, že pokud dlužník hodlá využít možnosti, aby mu soud stanovil nižší msíní splátky než ty, k nimž by byl jinak pi oddlužení plnním splátkového kalendáe povinen podle ust. § 398 odst. 3 IZ, je teba, aby o to požádal již v návrhu na povolení oddlužení, což v tomto pípad dlužníci neuinili, když v kolonce . 15 formuláe na otázku, zda navrhují, aby soud stanovil nižší než zákonem urené splátky, zaškrtli odpov ne .

Za tchto okolností postupoval insolvenní soud správn, pokud žádost dlužník na (mimoádné) snížení splátky (splátek) posuzoval dle ust. § 407 odst. 3 IZ (jež bylo do IZ vtleno zákonem . 217/2009 Sb. úinným od 20.7.2009), dle nhož insolvenní soud i bez návrhu zmní rozhodnutí o schválení oddlužení plnním splátkového kalendáe, jestliže se podstatn zmnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených msíních splátek s tím, že ust. § 418 odst. 1 písm. b) tím není doteno.

Z dvodové zprávy k tomuto ustanovení plyne, že byla najisto postavena otázka, k níž praxe postupn dospla výkladem a dle níž je usnesení o schválení oddlužení plnním splátkového kalendáe rozhodnutím, které soud i bez návrhu zmní, dojde-li k podstatné zmn okolností, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených msíních splátek (nap. tehdy, odpadne-li dlužníku za trvání splátkového kalendáe vyživovací povinnost nebo zanikne-li v této dob pohledávka jeho vitele jinak). Vrchní soud v Praze nap. v usnesení sp.zn. KSUL 70 INS 5372/2009, 1 VSPH 809/2009-B ze dne 21.1.2010 na dané téma uvedl, že rozhodnutí podle ust. § 406 IZ je zcela nepochybn vydáváno s klauzulí zmnných pomr (rebus sic stantibus), a pokud tedy dlužnice tvrdí, že její majetkové pomry neumožují plnit povinnosti podle splátkového kalendáe, je oprávnna podat návrh na zmnu rozhodnutí, kterým byly stanoveny podmínky jeho plnní.

Proto není (nebylo) vyloueno, aby soud akceptoval návrh dlužník na stanovení nižší splátky (nižších splátek) i poté, co již pravomocn rozhodl o schválení jejich oddlužení formou splátkového kalendáe. To však jedin za pedpokladu, že by takový návrh sploval náležitosti stanovené v ust. § 391 odst. 2 a § 398 odst. 4 IZ a že by jimi navržená nižší splátka umožnila uspokojení pohledávek nezajištných vitel alespo v rozsahu 50 %. Splnn by musel být též pedpoklad, že by tito vitelé (písemn nebo na své schzi) vyslovili s navrženou nižší splátkou souhlas (pop. by souhlasili alespo nkteí z nich, a nižší splátka by se tak týkala jen uspokojení jejich pohledávek, obdobn jako pi souhlasu s nižším plnním dle ust. § 392 odst. 1 písm. c/ IZ) a ani insolvenní soud by neshledal dvody, které by zmn usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendáem spoívající ve stanovení nižší splátky bránily. To pi vdomí zásad insolvenního ízení (ust. § 5 IZ) a toho, že ani pro vitele není žádoucí, aby se dlužníci v dsledku placení zákonných splátek ocitli v kritické sociální situaci.

Bez ohledu na to, že dlužníci v návrhu neuvedli, jakou výši msíní splátky navrhují, je však odvolací soud stejn jako soud prvního stupn toho názoru, že vznik nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2012 ve výši 8.023,-K není dvodem pro to, aby byla dlužníkm stanovena nižší než zákonem stanovená splátka, resp. že dlužníci mli (byli schopni) tuto ástku uhradit z nezabavitelné ástky, jež krom jiného slouží (má sloužit) k úhrad náklad na bydlení a jež v roce 2012 msín inila u dlužník 20.448,-K.

K odvolací argumentaci je teba uvést, že dlužníkm nic nebránilo v tom, aby již v prbhu roku 2012 požádali o stanovení vyšších msíních záloh na úhradu služeb spojených s užíváním bytu tak, aby pedešli vzniku nedoplatku ve výši 8.023,-K. Pokud by tak uinili a msíní zálohu na služby by navýšili o 669,-K (8.023/12), nedoplatek by nevznikl.

Dlužno podotknout, jak správn vystihl soud prvního stupn, že v souvislosti se zvýšenými náklady spojenými s bydlením došlo od 1.1.2013 ke zvýšení (základní) nezabavitelné ástky, jakož i hranice pln zabavitelného zbytku isté mzdy (tzv. výpotové základny), nebo ástka normativních náklad na bydlení pro jednu osobu, jež se stanoví pro byt užívaný v nájemním byt v obci od 50.000 do 99.999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skuten dlužník (zamstnanec) žije, byla pro rok 2013 vládou nov stanovena (navýšena) na 5.687,-K (v roce 2012 šlo o ástku 5.352,-K). Z toho je zejmé, že zvýšené náklady dlužník spojené se zdražením cen energií, tepla a vody jsou (byly) výše popsaným zpsobem kompenzovány.

Na základ tchto zjištní a veden názory vyjádenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužník dvodným a podle ust. § 219 OS napadené usnesení jako vcn správné potvrdil.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání pípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyešení otázky hmotného nebo procesního práva, pi jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdíln anebo má-li být dovolacím soudem vyešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou msíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, poboky v Liberci.

V Praze dne 1. srpna 2013

JUDr. Jií K a r e t a, v. r. pedseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva