2 VSOL 982/2012-B-27
KSOS 14 INS 6030/2011 2 VSOL 982/2012-B-27

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Orlová, 1. máje 1267, PSČ 735 14, o splnění oddlužení, rozhodl o odvolání insolvenčního správce Martina Vlka, se sídlem Ostrava 2, Poštovní 2, PSČ 702 00, ze dne 21. listopadu 2012, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.10.2012, č.j. KSOS 14 INS 6030/2011-B-17, ve znění opravného usnesení ze dne 7.2.2013, č.j. KSOS 14 INS 6030/2011-B-23, t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.10.2012, č.j. KSOS 14 INS 6030/2011-B-17, ve znění opravného usnesení ze dne 7.2.2013, č.j. KSOS 14 INS 6030/2011-B-23, se ve výroku II. a III. m ě n í takto: Soud přiznává insolvenčnímu správci Martinu Vlkovi odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 15.893 Kč (to je včetně DPH), s tím, že odměna a hotové výdaje ve výši 11.880 Kč byly již insolvenčnímu správci uspokojeny plněním splátkového kalendáře a odměna a hotové výdaje tohoto správce za období od měsíce května 2011 do srpna 2011 (včetně) ve výši celkem 4.013 Kč budou uhrazeny z finančních prostředků dlužníka. Zbývající částku ve výši 6.167,11 Kč, kterou dlužník uhradil nad rámec splátkového kalendáře, insolvenční správce vydá dlužníku.

II. Ve výroku V. se usnesení soudu prvního stupně p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením ze dne 24.10.2012 (B-17), ve znění opravného usnesení ze dne 7.2.2013 (B-23-kterým bylo toliko opraveno správné datum vydání usnesení B-17) Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 413 a § 414 odst. 1-3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále s poukazem na ust. § 3 písm. b), § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. v platném znění, vzal na vědomí splnění oddlužení Pavla anonymizovano plněním splátkového kalendáře, během něhož byly zcela uspokojeny všechny zjištěné nezajištěné pohledávky (výrok I.), přiznal insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 11.880 Kč s tím, že tato odměna a náhrada hotových výdajů byla uspokojena plněním splátkového kalendáře (výrok II.), zamítl návrh insolvenčního správce, aby mu byla uhrazena další odměna ve výši 4.013 Kč, a to za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení (výrok III.), zprostil Martina Vlka funkce insolvenčního správce (výrok IV.) a dále rozhodl, že dlužník Pavel Kwasnica se osvobozuje od pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a od pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit s tím, že osvobození se dále vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).

V důvodech soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka doručeným soudu dne 11.4.2011, usnesením ze dne 3.8.2011, č.j. KSOS 14 INS 6030/2011-B-5 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podáním doručeným soudu dne 10.8.2012 sdělil insolvenční správce, že byly uspokojeny pohledávky přihlášených věřitelů v celé výši a byla uhrazena jeho odměna a hotové výdaje. Zároveň správce navrhl své zproštění z funkce insolvenčního správce. Podáním doručeným soudu dne 20.9.2012 sdělil dlužník, že splnil povinnosti dle schváleného oddlužení a navrhl, aby soud rozhodl o jeho osvobození od placení pohledávek věřitelů, kteří se do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. K rozhodnutí o osvobození dlužníka nařídil insolvenční soud jednání na den 24.10.2012, k němuž se dlužník řádně dostavil, potvrdil, že splnil veškeré povinnosti uložené usnesením o schválení oddlužení a odkázal na zprávu insolvenčního správce založenou ve spise, v níž insolvenční správce potvrdil tyto skutečnosti. Soud proto návrhu dlužníka vyhověl, vzal na vědomí splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře, osvobodil dlužníka od placení pohledávek, které nebyly uspokojeny v insolvenčním řízení či do insolvenčního řízení přihlášeny, neboť ze zjištěných skutečností bylo prokázáno, že dlužník řádně splnil veškeré povinnosti dle schváleného způsobu oddlužení a současně zprostil insolvenčního správce funkce. Odměnu insolvenčního správce soud určil dle ust. § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., s tím, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře činí 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Náhrada hotových výdajů insolvenčního správce byla určena dle ust. § 7 odst. 4 téže vyhlášky, kdy insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud proto v souladu s uvedenou vyhláškou přiznal insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů toliko za období od schválení oddlužení a nepřiznal mu odměnu a náhradu hotových výdajů i za období před schválením oddlužení.

Proti tomuto usnesení, avšak výslovně proti výrokům II., III. a V. podal insolvenční správce včasné odvolání. Uvedl, že s rozhodnutím soudu prvního stupně, kdy mu nebyla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení dlužníka ve výši celkem 4.013 Kč (jak navrhoval a zdůvodnil ve svém návrhu ze dne 17.7.2012 a též v jeho posledním návrhu) nesouhlasí. V tomto směru namítal, že prováděcí předpis a to vyhl. č. 313/2007 Sb., v § 3 písm. b) a v § 7 stanoví výši odměny a nárok na náhradu hotových výdajů správce pouze za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. To je v rozhodovaném případě období 11 měsíců od září 2011 do července 2012 (včetně). Nicméně odvolatel má za to, že má nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů rovněž za období od ustanovení do funkce v rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího schválení oddlužení splátkovým kalendářem a to dle § 5 a 7 citované vyhlášky, které by měl soud stanovit s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. Svou činnost za toto období, to je za období od května 2011 až srpen 2011 detailně popsal ve své zprávě ze dne 26.6.2011 a vyplývá též z protokolu o přezkumném jednání dne 19.7.2011. V neposlední řadě odvolatel namítal, že napadené rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné, neboť soud prvního stupně svůj zamítavý výrok III. blíže nezdůvodnil. Proto navrhl, aby odvolací soud v napadené části rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, že bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadené části, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212a odst. 1, 2 a 5 a § 221a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání insolvenčního správce proti výrokům II. a III. je důvodné.

Podle § 38 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

Podle ustanovení § 168 odst. 2 písm. a) IZ, v návaznosti na odst. 3 tohoto ustanovení jsou odměna a hotové výdaje insolvenčního správce pohledávkami za majetkovou podstatou a uspokojují se kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb. v rozhodném znění platí, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře činí odměna insolvenčního správce 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Ustanovení § 5 shora citované vyhlášky dále stanoví, že nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Předně je třeba uvést, že vyhláška č. 313/2007 (a to jak ve znění účinném do 31.12.2012, i v nyní platném znění) výslovně řeší stanovení odměny insolvenčního správce a to pouze za dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 3 písm. b/) a za toto období řeší též nárok správce na náhradu hotových výdajů (§ 7 odst. 4). To ovšem neznamená, že za období od rozhodnutí o úpadku do doby než nastanou účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nemá správce nárok na odměnu a úhradu hotových výdajů. Nelze přehlédnout, že i ve shora zmíněnou dobu vykonává insolvenční správce celou řadu činností, jak mu je ukládá insolvenční zákon, to je zjišťování majetkových poměrů dlužníka, přezkum přihlášek pohledávek, jednání s dlužníkem, podávání zpráv soudu, účast na přezkumném jednání a schůzi věřitelů apod. Přitom se jedná o činnosti jak v zájmu dlužníka, který žádá oddlužení, tak i v zájmu přihlášených věřitelů.

V projednávané věci odvolací soud ze spisu soudu prvního stupně zjistil, že o úpadku dlužníka, povolení oddlužení, ustanovení Martina Vlka do funkce insolvenčního správce a o nařízení přezkumného jednání na 19.7.2011, rozhodl soud prvního stupně svým usnesením ze dne 4.5.2011 (A-11). Svou první zprávu podal správce dne 26.6.2011 a z této zprávy vyplývá, že správce v mezidobí jednal s dlužníkem, prověřoval jeho majetkovou situaci, provedl obhlídku jeho obydlí, sepsal soupis majetkové podstaty, který soudu předložil, přezkoumal přihlášky pohledávek, byť pouze dvou přihlášených věřitelů, a navrhl řešení úpadku dlužníka, které podrobně zdůvodnil. Dne 19.7.20111 se správce zúčastnil přezkumného jednání a schůze věřitelů, kde podal soudu svou zprávu. Ze spisu soudu prvního stupně vyplývá i to, že správce je plátcem daně z přidané hodnoty (u soudu doloženo pod Spr. 1091/2011). Usnesením ze dne 3.8.2011 (B-5) soud prvního stupně schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a určil mimo jiné dlužníkovi termín první splátky (včetně úhrady odměny a výdajů správce) nejpozději do 30.9.2011. Oddlužení dlužníka tak mělo probíhat od září 2011 do srpna 2016. I v další fázi řízení po celou dobu účinků schválení oddlužení správce svou funkci vykonával řádně a včas. V podání, doručeném soudu dne 17.7.2012 správce navrhl, aby mu byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů i za období 4 měsíců, než bylo schváleno oddlužení, po 750 Kč měsíčně (celkem 3.000 Kč) a dále cestovné, to vše včetně DPH 20%. Uvedl, že dne 20.5.2011 byl v bydlišti dlužníka, cestoval svým vozidlem celkem 64 km, což si vyžádalo náklady správce ve výši 344 Kč; doložil technický průkaz vozidla a cestovné řádně vyúčtoval. Celkem požadoval včetně DPH za uvedené období 4.013 Kč. Dne 10.8.2012 správce podal další podrobnou zprávu, v níž oznámil, že oddlužení bylo splněno. Uvedl, že dlužník správci poukázal celkem 56.279,11 Kč, z toho bylo jedinému nezajištěnému věřiteli poukázáno 34.219 Kč (100%), zajištěný věřitel nepožádal o zpeněžení dlužníkova majetku, na odměně správce a náhradě hotových výdajů bylo za 11 měsíců oddlužení řádně uhrazeno včetně DPH 11.880 Kč a správci tak zůstává částka 10.180,11 Kč, z níž by měla být uhrazena i jeho odměna a výdaje za dobu do schválení oddlužení; zbývající částka 6.167,11 Kč by měla být vyplacena dlužníkovi. Po té kdy podal svůj návrh ve smyslu ust. § 414 odst. 1 IZ i dlužník a věc byla projednána u nařízeného jednání dne 24.10.2012, vydal soud prvního stupně u tohoto jednání nyní odvoláním napadené usnesení.

Na základě těchto zjištění a shora citovaných zákonných ustanovení i argumentaci, dospěl odvolací soud, oproti soudu prvního stupně k závěru, že v projednávané věci správci, který svou funkci od počátku vykonával řádně, náleží i za období od rozhodnutí o úpadku dlužníka do účinků schválení oddlužení (to je za další 4 měsíce) odměna po 750 Kč měsíčně a správce má za toto období i nárok na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů, to vše včetně DPH. To i přesto, že insolvenční zákon ani citovaná vyhláška odměnu správce a jeho náklady za toto období výslovně neřeší. Nelze totiž po správci spravedlivě požadovat, aby za toto období nebyl odměněn a nesl vzniklé hotové výdaje (zejména cestovné) ze svých prostředků. Přitom právě v tomto období správce vykonává řadu důležitých činností, které jsou rovněž podkladem pro další rozhodnutí soudu v insolvenčním řízení. Jak je známo z úřední činnosti odvolacího soudu, zpravidla pro tuto počáteční činnost správce a jeho odměnu insolvenční soudy požadují zálohu na náklady insolvenčního řízení (§ 108 IZ), která však v daném případě nebyla ze strany soudu prvního stupně požadována a tudíž nebyla dlužníkem zaplacena.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a v napadených výrocích II. a III. rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení odvolacího soudu. Ve výroku V. pak odvolací soud napadené usnesení dle ust. § 219 o.s.ř., jako věcně správné potvrdil, neboť bylo vydáno v souladu se zákonem.

Jen pro úplnost v závěru odvolací soud s ohledem na odvolací námitku odvolatele dodává, že napadené usnesení nebylo shledáno nepřezkoumatelným, neboť z odůvodnění napadeného usnesení lze jednoznačně zjistit, že při schválení odměny a výdajů správce vycházel soud prvního stupně striktně z ustanovení § 3 a 7 shora citované vyhlášky a dovodil, že za jiné období nemá správce na odměnu a úhradu hotových výdajů právo.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 30. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu