2 VSOL 973/2013-A-10
KSBR 31 INS 19660/2013 2 VSOL 973/2013-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Zámkem 206, Moravský Krumlov, PSČ 672 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 31 INS 19660/2013-A-4 ze dne 23.8.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a způsobu oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že návrh podává společně s manželem Jaroslavem Bömem, má celkem 9 dluhů, jejich zadluženost činí 164.696 Kč, dluhy nezvládá splácet. Dlužnice tak nesplnila svoji povinnost tvrdit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, její vylíčení rozhodujících skutečností není dostatečné, neboť z insolvenčního návrhu nelze zejména zjistit, že dlužnice má alespoň 2 závazky po splatnosti déle než 30 dnů a tyto není schopna hradit. Z insolvenčního návrhu dlužnice nevyplývá konkrétní splatnost jednotlivých závazků, zda jsou závazky splatné v celém rozsahu. Insolvenční návrh dlužnice neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, není tak projednatelný. Soud proto postupoval dle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl. pokračování-2-

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že nesouhlasí s právním posouzením jejího návrhu soudem prvního stupně, byť absenci některých povinných příloh připouští.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§212, §212 a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice podala u soudu prvního stupně dne 15.7.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, pokračování-3-

že návrh je podáván společně s manželem Miroslavem anonymizovano , anonymizovano , má celkem 9 dluhů, její zadluženost činí 164.696 Kč, své dluhy nezvládá splácet. Dále v návrhu specifikovala závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné (9 závazků vůči 9 věřitelům), přičemž uvedla toliko název věřitele (právnické osoby), právní důvod a výši závazku. Povinné přílohy (seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců podle § 104 IZ) k návrhu nedoložila.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a že pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat, a proto je odůvodněn postup podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ k odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 88/2010).

V přezkoumané věci je sice zřejmé, že dlužnice má více věřitelů (nejméně 2) podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) IZ, avšak není zřejmé, že vůči těmto věřitelům má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Z insolvenčního návrhu dlužnice proto nejsou zřejmé konkrétní údaje, z nichž lze učinit závěr, že dlužnice je v úpadku, neboť nejsou dostatečně konkrétně vylíčeny všechny znaky osvědčující úpadek dlužnice ve formě platební neschopnosti. Z tohoto důvodu je insolvenční návrh dlužnice neprojednatelný (má vady, které brání pokračování v řízení), a proto je dán důvod k jeho odmítnutí podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř. pokračování-4-

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu