2 VSOL 970/2013-A-10
KSBR 44 INS 26540/2013 2 VSOL 970/2013-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Ivany anonymizovano , anonymizovano , K Vodojemu 424, 687 51 Nivnice, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.9.2013, č. j. KSBR 44 INS 26540/2013-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužnice. Na odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 25.9.2013 insolvenčním návrhem, který dlužnice podala s využitím formuláře na povolení oddlužení. Pro vylíčení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek je určena kolonka 6 formuláře, kterou však dlužnice vyplnila nedostačujícím způsobem. Označila dva své věřitele, uvedla výši svých závazků vůči těmto věřitelům a jejich splatnost. Závazky vůči věřitelům Wüstenrot-stavební spořitelna a.s. a PROFI CREDIT Czech, a.s. byly splatné v červenci 2013. Ze seznamu závazků plyne, že všechny závazky dlužnice byly splatné v červenci 2013, pouze závazek vůči Smart Capital, a.s. byl splatný v květnu 2013. Dlužnice není v úpadku ve formě platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), jelikož pouze jeden ze svých závazků neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. K úpadku dlužnice pouze obecně uvedla, že byla nucena zastavit plnění podstatné části svých peněžitých závazků, neboť měsíční příjem po odečtení nákladů na základní životní potřeby nedosahuje pravidelné výše měsíčních splátek nezajištěných závazků. Toto tvrzení je však k osvědčení úpadku zcela nedostačující. V insolvenčním návrhu absentují informace o tom, které konkrétní závazky a kdy dlužnice přestala plnit, jaké výše dosahují výdaje na její základní životní potřeby a kolik činí celková suma měsíčních splátek na závazky. Proto postupoval soud podle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh pro vady odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že v kolonce 6 návrhu uvedla alespoň dva největší věřitele s poznámkou, že podstatná část závazků pokračování-2-je po splatnosti, případně se splatnosti blíží. V kolonce 6 dále uvedla, že k datu podání insolvenčního návrhu má společně s manželem celkem sedm nezajištěných věřitelů a jednoho zajištěného věřitele, identifikace věřitelů a splatnost dlužné částky je uvedena v kolonce 18 a 19 návrhu. Proto je podle dlužnice z návrhu zřejmé, že všechny závazky přestaly být plněny, dle data splatnosti uvedeného v kolonce 18 a 19 lze dovodit časový úsek zastavení plateb. Výše celkových výdajů na základní životní potřeby je zřejmá z kolonky 10, kde dlužnice uvedla, že je v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce, pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště Uherský Brod. Podporu v nezaměstnanosti již nepobírá. Jiný příjem dlužnice představuje částka 3.500 Kč dle darovací smlouvy. Údaj o celkové sumě měsíčních splátek na závazky je zřejmý v převážné míře z jednotlivých doložených listin konkrétních věřitelů. Tvrzení o úpadku dlužnice jsou tedy dostačující a návrh nepostrádá základní náležitosti. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 103 odst. 1, věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některých ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. pokračování-3-

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce neschopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 88/2010.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužnice ze dne 20.9.2013 učinil soud prvního stupně správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným skutkovým závěrům. Proto lze v tomto směru odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení závěrů soudu prvního stupně je v dané věci podstatné, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu řádně označila sedm věřitelů, vůči nimž má společně se svým manželem závazky. Ve vztahu ke každému z věřitelů uvedla právní důvod vzniku závazku i jeho výši. Dále u šesti věřitelů uvedla splatnost 7/2013 a u jednoho věřitele (Smart Capital, a.s.) splatnost 5/2013. Totožné údaje uvedla i v seznamu závazků. Dále uvedla v kolonce 6, že všechny její závazky jsou po splatnosti více jak 30 dnů, čemuž korespondují i údaje uvedené v kolonce 18, kdy ve vztahu ke splatnosti závazků označila u šesti věřitelů měsíc červenec 2013 a u jednoho věřitele měsíc květen 2013. Lze tedy uzavřít, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu vylíčila skutková tvrzení způsobilá naplnit znaky úpadku vymezené v ust. § 3 odst. 1, písm. a) a b) IZ.

Se soudem prvního stupně lze však souhlasit potud, že v insolvenčním návrhu dlužnice neuvedla řádným způsobem skutečnosti, ze kterých by soud mohl dovodit platební neschopnost dlužnice. Dlužnice totiž neuvedla skutečnosti naplňující znaky úpadku podle ust. § 3 odst. 1 písm. c) a odst. 2 IZ. O naplnění znaku platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) IZ nelze uvažovat, neboť dlužnice v kolonce 6 pouze obecně konstatovala, že zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků (citovala zákonné ustanovení) a neuvedla, které závazky a kdy pokračování-4-přestala platit. Insolvenční návrh neobsahuje ani způsobilá tvrzení dlužnice ve vztahu k naplnění znaku platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) IZ, neboť insolvenční návrh podala dlužnice dne 25.9.2013 a závěr o neplnění závazků po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti se nabízí pouze u jednoho věřitele (Smart Capital, a.s.).

Za situace, kdy dlužnice ve svém insolvenčním návrhu neuvedla konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že své závazky není schopna hradit, postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, aniž by dlužnici vyzýval k jeho nápravě. Dlužnici však nic nebrání, aby po právní moci usnesení o odmítnutí návrhu podala nový insolvenční návrh, který již bude splňovat předepsané náležitosti.

Odvolací námitka dlužnice, že soud prvního stupně ji měl v případě pochybností vyzvat k doplnění insolvenčního návrhu, není důvodná. Tento postup je totiž v insolvenčním řízení vyloučen (§ 128 odst. 1 IZ). Vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do té doby, dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí návrhu (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek číslo 11/2009).

Ze všech výše uvedených důvodů je usnesení soudu prvního stupně věcně správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu