2 VSOL 967/2012-A-25
KSOS 38 INS 14870/2011 2 VSOL 967/2012-A-25

Usnesení Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužnice Zdeňky anonymizovano , anonymizovano , bytem Krnov, Hlubčická 274/29, PSČ 794 01, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 26.7.2012 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.7.2012, č.j. KSOS 38 INS 14870/2011 -A-17, t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.7.2012, č.j. KSOS 38 INS 14870/2011-A-17, se m ě n í takto: Dlužnici se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení neukládá .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ust. 398 odst. 3, § 395 odst. 1 písm. b), § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet soudu.

V důvodech uvedl, že dlužnice se domáhá rozhodnutí o jejím úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Již usnesením ze dne 24.11.2011 (A-4) insolvenční soud vyzval dlužnici k zaplacení zálohy ve stejné výši, nicméně usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.1.2012 (A-9) bylo toto rozhodnutí změněno tak, že se dlužnici zaplacení zálohy neukládá. Soud prvního stupně dále opětovně zdůraznil, že jednou ze základních podmínek pro povolení oddlužení je reálný předpoklad splacení alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů dlužníka, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Jak vyplývá z předloženého seznamu závazků, činí celková výše závazků dlužnice nejméně 1.210.400 Kč. Dle seznamu majetku dlužnice vlastní pouze běžné vybavení domácnosti, její příjem od České správy sociálního zabezpečení činí starobní důchod ve výši 8.077 Kč měsíčně, dále má příjem vyplácený zaměstnavatelem Kaufland Česká republika v.o.s. ve výši 5.609 Kč měsíčně. Mezi své příjmy zařadila rovněž příspěvek na bydlení vyplácený Úřadem práce v Bruntále ve výši 1.927 Kč měsíčně a dále příjem z darovací smlouvy. Dlužnice nemá žádnou vyživovací povinnost. Jak již soud konstatoval v předchozím svém rozhodnutí ze dne 24.11.2011 a Vrchní soud v Olomouci se s tímto závěrem soudu prvního stupně ztotožnil, příjem vyplacený dlužnici zaměstnavatelem Kaufland Česká republika v.o.s. na základě dohody o provedení práce ve výši 5.609 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení vyplácený Úřadem práce v Bruntále ve výši 1.927 Kč měsíčně, nelze použít pro potřeby oddlužení. Dlužnice k insolvenčnímu návrhu připojila rovněž darovací smlouvu ze dne 28.11.2011, dle níž se dárkyně Pavla Číšecká zavázala, že bude po dobu trvání oddlužení formou splátkového kalendáře darovat dlužnici 7.500 Kč měsíčně. Usnesením ze dne 16.4.2012 vyzval soud dárkyni ke sdělení její ekonomické situace a schopnosti skutečně vyplácet po dobu 5-ti let sjednaný dar v uvedené výši. Dárkyně sdělila podáním doručeným 25.4.2012, že má vyživovací povinnost vůči manželovi a dceři, splácí závazek vůči GE Money Bank, a.s., měsíční splátka činí dle přiložené kopie smlouvy o úvěru 2.093,94 Kč a příjem dárkyně je v průměru cca 11.900 Kč měsíčně čistého. Na základě těchto informací bylo zjištěno, že po uhrazení pravidelné měsíční splátky věřiteli GE Money Bank, a.s. zbyde dárkyni cca 9.810 Kč. Darovací smlouva byla uzavřena na částku 7.500 Kč měsíčně, což znamená, že po vyplacení daru by dárkyni, která má dvě vyživovací povinnosti, zbyla částka 2.310 Kč na měsíc. Skutečnost, že by tato částka na měsíc měla postačovat dárkyni k úhradě životních nákladů (bydlení, strava, oblečení, jízdné atd.), považuje soud za nereálnou, když tato částka je znatelně pod životním minimem občana České republiky. Soud má za to, že darovací smlouva ze dne 28.11.2011 byla mezi dlužníkem a dárkyní účelově uzavřena s cílem dosáhnout u dlužnice takového příjmu, kterým by byla splněna jedna ze základních podmínek pro povolení oddlužení, a to že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude alespoň 30% jejich pohledávek. Vzhledem k výše uvedenému soud neakceptoval příjem dlužnice z darovací smlouvy ve výši 7.500 Kč měsíčně (s kterým by dlužnice byla schopna dosáhnout minimální zákonné hranice splacení alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, a má za osvědčený reálný příjem dlužnice pro potřeby insolvenčního řízení pouze v podobě starobního důchodu ve výši 8.077 Kč měsíčně. Splátky pro oddlužení se vypočítávají z čisté mzdy dlužnice, z této částky se dále v souladu s ust. § 38 IZ odečte odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce, což dle ust. § 3 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb. představuje celkem 900 Kč měsíčně, za 5 let 54.000 Kč. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani (celkem včetně DPH to činí 64.800,-Kč). Následným výpočtem v souladu s ust. § 398 odst. 3 IZ dospěl soud k závěru, že povolení oddlužení by v současné době nebylo u dlužnice možné, neboť nelze předpokládat, že hodnota plnění, kterou by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by činila alespoň 30% jejich pohledávek. Celková výše závazků dlužnice činí 1.210.400 Kč, příjem ze starobního důchodu 8.077 Kč měsíčně, dlužnice je schopna splatit nezajištěným věřitelům po odečtení odměny insolvenčního správce cca 3 % jejich pohledávek. Souhlas věřitelů s nižším plněním dlužnice nedoložila. Za tohoto stavu tak nelze očekávat splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře a vzhledem k hodnotě majetku dlužnice nelze očekávat ani splnění oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Lze proto dovodit, že v případě pokračování insolvenčního řízení bude návrh na povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ zamítnut a současně soud dle ust. § 396 odst. 1 IZ rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem. S ohledem na majetek dlužnice, včetně postižitelných příjmů dlužnice, existuje důvodná obava, že v případě prohlášení konkursu by zde nebyly dostatečné prostředky, které pokryjí náklady insolvenčního řízení. Zaplacení zálohy umožní při prohlášení konkursu zajištění prostředků ke krytí nákladů insolvenčního řízení, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužnice, odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč (ust. § 1 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb.). Soud proto rozhodl o uložení zálohy v maximální možné výši. Pokud by nebyla záloha složena a v řízení by bylo přesto pokračováno, zatížily by jeho náklady stát, přičemž smyslem úpravy zálohy na náklady insolvenčního řízení je zabránění této situaci.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Požádala o opětovné posouzení jejího insolvenčního návrhu, včetně návrhu na oddlužení formou splátkového kalendáře, bez zálohy na náklady insolvenčního řízení, jelikož jí dcera Pavla Číšecká bude přispívat na oddlužení částkou 2.500 Kč, a zeť Vladimír Číšecký částkou 5.000 Kč měsíčně, oba na základě darovacích smluv, které dlužnice doložila. S tímto darem je schopna uhradit 32 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Současně dlužnice oznámila změnu adresy svého trvalého bydliště.

Ke svému odvolaní, kromě dvou darovacích smluv ze dne 27.7.2012, z nichž vyplývá, že po dobu oddlužení se dcera dlužnice Pavla Číšecká zavázala poskytovat dlužnici dar ve výši 2.500 Kč měsíčně a zeť dlužnice Vladimír Číšecký 5.000 Kč měsíčně, předložila dlužnice oznámení České zprávy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 26.12.2011, z něhož vyplývá, že Vladimír Číšecký pobírá od ledna 2012 starobní důchod ve výši 10.403 Kč. Dále doložila příjmy své dcery za leden, březen, duben a květen 2012, z nichž vyplývá, že dcera dlužnice měla za toto období průměrnou čistou mzdu 12.146 Kč. Na výzvu soudu ze dne 9.8.2012 (A-19) Vladimír Číšecký podáním doručeným dne 16.8.2012 sdělil, že nemá peněžité závazky, má vyživovací povinnost k manželce a dceři. Doložil výši starobního důchodu 10.403 Kč měsíčně, příjmy z pracovního poměru za 5 měsíců (od ledna-května 2012), z nichž vyplývá, že jeho průměrný příjem za toto období činil 7.256 Kč, celkem jeho příjmy činí 17.659 Kč.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Co se týče výše závazků dlužnice, jejích pro oddlužení využitelných příjmů a majetku, včetně příjmů dárkyně-dcery dlužnice a jejích měsíčních splátek na úvěr ve výši 2.093,94 Kč, soud prvního stupně v napadeném usnesení učinil správná a úplná zjištění. Správný byl i závěr soudu prvního stupně, že dcera dlužnice, pokud by ta žila se svou dcerou sama, by nebyla schopna dar ve výši 7.500 Kč, bez ohrožení finanční situace její rodiny, dlužnici poskytovat.

Nicméně v rámci odvolacího řízení, na základě dodatečného šetření soudu prvního stupně bylo zjištěno, že dcera dlužnice je vdaná, příjem jejího manžela činí celkem 17.659 Kč měsíčně; spolu s příjmem manželky mají měsíčně průměrný čistý příjem 29.805 Kč. Po odpočtu měsíční splátky na úvěr (2.093,94 Kč) jim pro jejich tříčlennou rodinu zůstává částka 27.711 Kč. Jde o částku, z níž jsou schopni dlužnici poskytnout dar v celkové výši 7.500 Kč, neboť jim zůstává částka 20.211 Kč. Z příjmu dlužnice ve výši 8.077 Kč měsíčně je dlužnice pro oddlužení schopna (po odpočtu výše nezabavitelných částek-počítáno již pro rok 2013) poskytnout 1.340 Kč, spolu s darem 7.500 Kč, se jedná o 8.840 Kč. Po odpočtu odměny a výdajů správce, pokud by byl plátcem daně z přidané hodnoty, která od 1.1.2013 byla rovněž zvýšena z 20% na 21 %, by dlužnice svým věřitelům mohla měsíčně hradit 7.751 Kč, což za 5 let představuje částku 465.060 Kč, a z celkového rozsahu nezajištěných závazků 1.210.400 Kč to činí cca 38,42 %. Z uvedeného vyplývá, že pokud se situace v rodině dlužnice nezmění, dlužnice podmínky pro oddlužení bude i v roce 2013 splňovat, když jiné překážky na straně dlužnice, které by bránili jejímu oddlužení, odvolací soud na základě dosavadního obsahu spisu neshledal.

Z výše uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. (a to z důvodů nálezu Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010 a kterým bylo s účinností od 1.4.2011 ust. § 220 odst. 3 o.s.ř. zrušeno) a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Jelikož soud prvního stupně vyzval napadeným usnesením dlužnici k zaplacení zálohy z důvodu, že podmínky pro oddlužení nesplňuje, že její úpadek bude nutno řešit konkursem a v odvolacím řízení se tento závěr nepotvrdil, pak bude opět na soudu prvního stupně, aby před rozhodnutím o úpadku dlužnice znovu zvážil, zda pro další řízení a to i v případě povolení oddlužení, bude záloha na náklady insolvenčního řízení potřebná a v jaké nezbytné výši.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 25. ledna 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu