2 VSOL 96/2018-A-12
č. j. KSBR 33 INS 21175/2017 2 VSOL 96/2018-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

dlužníka: PROPAL CZ s.r.o., IČO 48533858 sídlem třída Tomáše Bati 87, 760 01 Zlín

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. prosince 2017, č. j. KSBR 33 INS 21175/2017-A-7

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. prosince 2017, č. j. KSBR 33 INS 21175/2017-A-7 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále je soud ) uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení na blíže specifikovaný účet soudu nebo v hotovosti na pokladně soudu. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku a způsobu jeho řešení konkursem. Z insolvenčního návrhu a jeho příloh vyplývá, že dlužník má více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti; současně závazky dlužníka převyšují jeho majetek. Z předloženého seznamu majetku vyplývá, že dlužník nevlastní žádný zpeněžitelný majetek. Soud proto uložil dlužníku podle ustanovení § 108 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Přitom přihlédl k tomu, že minimální odměna insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka konkursem činí 45.000 Kč, v konkursu, ve kterém nedošlo ke zpeněžení, pak činí nejméně 45.000 Kč. Insolvenčnímu správci náleží též odměna z počtu přezkoumaných pohledávek, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky isir.justi ce.cz -2-KSBR 33 INS 21175/2017

částku 1.000 Kč, nejvýše 1.000.000 Kč, dále je nutno počítat s hotovými výdaji insolvenčního správce.

2. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že na úhradu zálohy nemá žádné finanční prostředky ani finanční rezervu, neboť od července 2015 nevykazuje žádnou činnost, veškeré příjmy vždy okamžitě použil k uhrazení svých závazků nebo na provozní činnost. Navrhl, aby odvolací soud přihlédl k jeho tíživé finanční situaci, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

3. Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 108 odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

6. Podle § 108 odst. 3 IZ, výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

7. Podle § 38 odst. 1 věty prvé a druhé IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele.

8. Podle § 38 odst. 2 IZ, odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSBR 33 INS 21175/2017

9. Podle § 38 odst. 7 IZ, způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis.

10. Podle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč.

11. Podle § 2a vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1 000 Kč, nejvýše však 1 000 000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45 000 Kč.

12. Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu dne 20. 11. 2017 insolvenční návrh, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku a způsobu jeho řešení konkursem. V návrhu uvedl, že v současné době má splatné závazky u více věřitelů, které není schopen splácet, a jeho majetek nepostačuje na úhradu těchto závazků. K tomu odkázal na připojený seznam závazků, ve kterém specifikoval své závazky vůči 26 věřitelům splatné v letech 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016. Dále připojil seznam zaměstnanců, ve kterém uvedl, že nemá žádné zaměstnance. Na výzvu soudu připojil seznam majetku, ve kterém uvedl, že vlastní toliko movité věci-počítač (rok pořízení 1998), jehož zůstatková hodnota je nulová, a tiskárnu, (rok pořízení 1998), jejíž zůstatková hodnota je nulová.

13. Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužník je v úpadku nejméně ve formě platební neschopnosti, neboť má více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není dlužník schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b/ IZ), a jediným možným způsobem řešení úpadku dlužníka je konkurs, který dlužník navrhuje.

14. Konstantní judikatura insolvenčních soudů vychází při aplikaci ustanovení § 108 IZ již od samého počátku účinnosti insolvenčního zákona z předpokladu, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků a umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, rovněž pak poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

15. Rovněž je třeba zmínit, že účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení je, aby náklady insolvenčního řízení dlužníka, jež mají být hrazeny z majetkové podstaty, nemusel nést stát (srov. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 39/2013

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSBR 33 INS 21175/2017

ze dne 27. 9. 2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 103/2013).

16. Promítnuto do poměrů přezkoumávané věci, dlužník v seznamu majetku uvedl, že vlastní toliko movitý majetek, který nemá žádnou hodnotu, a proto tento majetek není možno zpeněžit v konkursu. Z tohoto důvodu je dána potřeba zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč s ohledem předpokládanou výši odměny insolvenčního správce při konkursu a náhrady jeho hotových výdajů (§ 108 odst. 2 a odst. 3 IZ).

17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužník se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 20. února 2018

JUDr. Ivana Wontrobová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá