2 VSOL 958/2012-B-10
KSOL 10 INS 10904/2012 2 VSOL 958/2012-B-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Marcely anonymizovano , anonymizovano , bytem Werichova 685/23, 772 00 Olomouc-Nové Sady, adresa pro doručování I. P. Pavlova 1017, 779 00 Olomouc, o způsobu řešení úpadku dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 13.11.2012, č. j. KSOL 10 INS 10904/2012-B-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužnice (výrok I.), prohlásil na její majetek konkurs (výrok II.), který bude řešen jako nepatrný (výrok III.) a prohlásil, že účinky usnesení nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok IV.).

V důvodech usnesení uvedl, že dne 4.5.2012 bylo na základě insolvenčního návrhu dlužnice zahájeno insolvenční řízení. Usnesením č. j. KSOL 10 INS 10904/2012-A-5 ze dne 20.6.2012 soud povolil řešení úpadku dlužnice oddlužením. Ve zprávě o své činnosti doručené soudu dne 12.9.2012 insolvenční správce uvedl, že příjem dlužnice k úhradě minimálně 30% nezajištěných pohledávek je pro účely oddlužení nutné posuzovat s příjmem manžela společně, když jedině tak lze očekávat uspokojení věřitelů ve výši minimálně 30%. Nadto je nezbytné navýšit příjem dlužníků prostřednictvím nových darovacích smluv. Ze spisu sp. zn. KSOL 10 INS 10903/2012 soud prvního stupně zjistil, že ve věci manžela dlužnice Jaroslava Závory byl dne 20.6.2012 zjištěn úpadek a povoleno oddlužení. Jeho mzda je ve výši 17.191,-Kč čistého. Dalším příjmem Jaroslava Závory je plnění 11.000,-Kč dle smlouvy o důchodu uzavřené s Marií anonymizovano dne 19.9.2012. Do insolvenčního řízení manželů anonymizovano se přihlásili věřitelé s pohledávkami ve výši 3.634.132,33,-Kč (2.719.481,90,-Kč v řízení Marcely anonymizovano , 3.096.997,37,-Kč v řízení Jaroslava Závory, poníženo o duplicitně přihlášené pohledávky věřitelů Cortrade s.r.o. ve výši 1.848.105,-Kč a BP Integralis Limited ve výši 334.241,94,-Kč). Z příjmu Marcely anonymizovano lze srazit částku 4.064,-Kč, z příjmu Jaroslava Závory 5.618,-Kč a v případě spojení řízení manželů anonymizovano lze očekávat uspokojení věřitelů z vlastních příjmů obou dlužníků, po zaplacení jedné odměny insolvenčního správce v celkové výši 1.080,-Kč, ve výši cca 14%. Ve zbývajícím rozsahu by byli nezajištění věřitelé uspokojováni z plnění poskytovaného Marií anonymizovano ve výši 11.000,-Kč měsíčně. Soud proto vyzval dárce k doložení majetkových poměrů za účelem posouzení, zda je dárce skutečně schopen po dobu pěti let částku 11.000,-Kč poskytovat. Dárkyně sdělila, že pobírá starobní důchod ve výši 9.506,-Kč, výše měsíčních splátek jejich závazků činí 1.490,-Kč, jediným majetkem je nemovitost, která je zatížená zástavním právem. Soud prvního stupně tak neměl za osvědčené, že dárkyně je schopna finanční prostředky dlužníkům každý měsíc skutečně poskytovat. Její příjem činí 9.506,-Kč, z něj hradí své životní potřeby a dále splátku závazku ve výši 1.490,-Kč měsíčně, nemá jiného majetku než nemovitosti zajištěné zástavním právem. Dle soudu prvního stupně tak lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nedosáhne minimálně 30 % jejich pohledávek. Soud prvního stupně dále uvedl, že v jednání dlužnice, kdy předložila darovací smlouvu, aniž by si ověřila majetkové poměry dárkyně, spatřoval lehkomyslný přístup dlužnice k řízení a odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24.9.2012 č. j. KSOL 10 INS 316/2012, 2 VSOL 609/2012-A-16. Proto postupoval dle ust. § 405 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a rozhodl, že úpadek dlužnice bude řešen konkursem, jelikož nemá za osvědčené, že by se věřitelům dostalo plnění ve výši minimálně 30% jejich závazků a dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný přístup dlužnice k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm uvedla, že její maminka Jitka Pokorná se rovněž snaží jí a jejímu manželovi pomoci z bezvýchodné situace. Dlužnice s ní uzavřela smlouvu o důchodu, ve které se matka zavázala dlužnici po dobu schváleného oddlužení přispívat měsíčně 5.500,-Kč. Rovněž manžel dlužnice předložil smlouvu o důchodu ze dne 10.11.2012, ve které se jeho matka Marie anonymizovano zavázala poskytovat Jaroslavu anonymizovano po dobu schváleného oddlužení měsíčně 5.500,-Kč. Současně s odvoláním doložila dlužnice majetkové poměry své matky. Dále namítala, že u ní i u manžela došlo od srpna do září 2012 ke změně majetkových poměrů. Manželovi se zvýšila čistá mzda v průměru na 18.510,-Kč a jí na 17.102,-Kč. Podle dlužnice by tak ona a její manžel současně za poskytnutí příjmů ze smluv o důchodu uhradili za 5 let nezajištěným věřitelům 36,8 % jejich pohledávek. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k níže uvedeným závěrům.

Podle ust. § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle odstavce 2, zamítne soud návrh i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podmínky, za nichž lze dlužníku (subjektivně k tomu legitimovanému dle § 389 odst. 1 IZ) umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje ust. § 395 IZ. Tyto podmínky přípustnosti oddlužení soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení (na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení).

Insolvenční soud schválí oddlužení, neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405 (§ 406 odst. 1 IZ). Podle ust. § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v ust. § 402 odst. 4 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 20.6.2012, č. j. KSOL 10 INS 10904/2012-A-5 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice, povolil oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Romana Peška. Insolvenční správce ve své zprávě ze dne 12.9.2012 navrhl, aby pro účely schválení oddlužení byl příjem dlužnice a jejího manžela posuzován společně. Manžel dlužnice Jaroslav Závora taktéž podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a toto řízení je vedeno u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 10903/2012. V obou insolvenčních návrzích je vyjádřen souhlas druhého manžela s oddlužením a k návrhu je připojen jeho podpis. Tím dali oba dlužníci-manželé najevo, že trvá jejich společné jmění manželů a že majetek do něho náležející bude oddlužením postižen, tedy že mají závazky, které z tohoto společného majetku mají být uspokojeny.

Smysl oddlužení plněním splátkového kalendáře zadlužených rodin je založen na tom, že manželé mohou být po splnění splátkového kalendáře osvobozeni od zbytku svých společných dluhů za předpokladu, že po stanovenou dobu odevzdávali na uspokojení pohledávek věřitelů veškeré své příjmy, vyjma zákonem stanovených částek zaručujících minimální životní úroveň rodiny, a že ekonomickou podmínkou úspěšného oddlužení je, že takto se nezajištěným věřitelům musí dostat minimálně 30 % jejich přihlášených a zjištěných pohledávek.

Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení na závěru, že v jednání dlužnice lze spatřovat lehkomyslný přístup k řízení, jelikož se domáhala oddlužení splátkovým kalendářem, jehož plnění by vzhledem k nízkým příjmům dlužnice a jejího manžela bylo závislé na poskytnutí finančních prostředků od třetí osoby, která však částku 11.000,-Kč není schopna hradit a věřitelům dlužnice by se nedostalo plnění ve výši minimálně 30 % jejich závazků.

Do insolvenčního řízení dlužnice se přihlásilo celkem 8 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 2.719.482,-Kč. Do insolvenčního řízení manžela dlužnice se přihlásilo celkem 15 věřitelů, kteří mají vůči němu pohledávky v celkové výši 3.096.997,-Kč. Dva věřitelé, a to Cortrade s.r.o. a BP Integralis Limited přihlásili své pohledávky duplicitně do obou řízení. U věřitele Cortrade s.r.o. se jedná o pohledávku ve výši 1.848.105,-Kč a u věřitele BP Integralis Limited o pohledávku ve výši 3.334.241,94,-Kč. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud zjistil, že celková výše všech přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů dlužnice a jejího manžela činí 3.634.132,-Kč.

Dne 12.11.2012 (před vydáním napadeného rozhodnutí) dlužnice a její manžel předložili soudu prvního stupně dvě smlouvy o důchodu. Smlouva o důchodu ze dne 10.11.2012 byla uzavřena mezi Jaroslavem Závorou a Marií anonymizovano , která se zavázala poskytovat jmenovanému částku 5.500,-Kč měsíčně, a to po dobu schváleného oddlužení. Druhá smlouva o důchodu byla uzavřena mezi dlužnicí a Jitkou Pokornou (matka dlužnice), která se zavázala po dobu schváleného oddlužení přispívat dlužnici částkou 5.500,-Kč měsíčně.

V průběhu odvolacího řízení dlužnice oznámila zvýšení čistého příjmu jak svého, tak i manžela. K tomu předložila výplatní pásky za období srpen až říjen 2012. Z nich plyne, že průměrná čistá mzda za uvedené období činí u dlužnice 16.921,-Kč a u manžela dlužnice 18.509,-Kč. Současně dlužnice dokládala majetkové poměry své matky. Z předložených listin odvolací soud zjistil, že matka dlužnice bydlí v bytě se svým manželem a jejich měsíční nájemné včetně služeb a energií činí 3.740,-Kč, na kterých se podílejí společně. Matka dlužnice pobírá starobní důchod ve výši 9.717,-Kč a nemá žádné závazky vůči finančnímu úřadu, Okresní správě sociálního zabezpečení a jiným institucím. Dle sdělení matky Jaroslava Závory, tato pobírá starobní důchod ve výši 9.506,-Kč a měsíčně hradí závazek ve výši 1.490,-Kč.

Insolvenční zákon připouští, aby se na plnění oddlužení podílely osoby odlišné od dlužníka (výslovně v ust. § 392 odst. 3 IZ, které připouští účast spoludlužníka či ručitele) a podstatnou část oddlužení by měl dlužník plnit ze svých příjmů. Povinností dlužníka po dobu schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je zejména vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, případně o získání příjmů usilovat (§ 412 odst. 1 písm. a/ IZ). Celé insolvenční řízení (nejen oddlužení) je založeno na tom, že k vypořádání dlužníka s věřiteli bude použito majetku dlužníka (též srov. vymezení rozsahu majetkové podstaty v ust. § 206 IZ, na které odkázal soud prvního stupně). Institut oddlužení představuje pro dlužníka dobrodiní, kdy za splnění určitých podmínek mu bude prominuta část jeho závazků (§ 414 IZ). Lze proto od dlužníka vyžadovat, aby k tomuto cíli vyvinul maximální možné úsilí a dosáhl jej zejména vlastní aktivitou. Jiný přístup by byl v rozporu s jednou ze základních zásad insolvenčního řízení, která spočívá v tom, že žádný z účastníků nesmí být nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn (§ 5 písm. a/ IZ). Pro výpočet splátek oddlužení se samostatně posuzuje nejdříve příjem dlužníka (například jeho mzda, invalidní důchod apod.), z tohoto příjmu se pak vypočítává, kolik lze použít pro účely oddlužení, a teprve k této výsledné částce se připočte částka, kterou by měl dlužník dosahovat na základě darovací či jiné smlouvy od jiné osoby.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ust. § 398 odst. 3 věty první IZ a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, třetí třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

Z průměrného příjmu dlužnice ve výši 16.291,-Kč lze dlužnici měsíčně srážet 5.018,-Kč. S připočtením darů ve výši 5.500,-Kč by dlužnice zaplatila za 5 let 631.080,-Kč. Manžel dlužnice z průměrného čistého příjmu ve výši 18.509,-Kč by za pět let s připočtením daru ve výši 5.500,-Kč zaplatil 739.620,-Kč. Celkem by manželé za 5 let zaplatili 1.370.700,-Kč. Před splátkami věřitelům je však nutné hradit pohledávky za podstatou, které představuje odměna a paušalizované hotové výdaje insolvenčního správce (1.080,-Kč měsíčně, je-li správce plátcem daně z přidané hodnoty). Po odečtení nároků správce (za 5 let v částce 64.800,-Kč) by nezajištěným věřitelům, kteří mají za dlužnicí a jejím manželem pohledávky ve výši 3.634.132,-Kč, zaplatili 1.305.900,-Kč, což představuje cca 35 % jejich pohledávek.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. V něm soud prvního stupně spojí dle ust. § 112 o.s.ř. řízení Marcely anonymizovano a Jaroslava Závory, rozhodne o způsobu oddlužení dlužnice a jejího manžela Jaroslava Závory, pokud nezjistí, že jsou zde jiné okolnosti, které by tomuto postupu bránily.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 12. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu