2 VSOL 956/2012-B-16
KSOL 10 INS 10903/2012 2 VSOL 956/2012-B-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc-Bystrovany, Mahenova 90/6, PSČ 779 00, identifikační číslo: 48775134, o neschválení oddlužení a prohlášení konkursu, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 29.11. 2012 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 13.11.2012, č.j. KSOL 10 INS 10903/2012-B-6,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 13.11.2012, č.j. KSOL 10 INS 10903/2012-B-6 s e zrušu je a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci s poukazem na ustanovení § 405 odst. 1, odst. 2 a § 395 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.), prohlásil na jeho majetek konkurs (výrok II.), který bude řešen jako nepatrný (výrok III.) a deklaroval, že účinky usnesení nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok IV.).

V důvodech uvedl, že předmětné insolvenční řízení bylo zahájeno dne 4.5.2012 návrhem dlužníka. Usnesením ze dne 20.6.2012, č.j. KSOL 10 INS 10903/2012-A-4 bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením. Ve zprávě o činnosti doručené soudu 12.9.2012 insolvenční správce uvedl, že příjem dlužníka (průměrná mzda ve výši 17.191 Kč a dar ve výši 3.000 Kč dle k insolvenčnímu návrhu doložené darovací smlouvy uzavřené s Marií Závorovou) nepostačuje (posuzováno samostatně) k úhradě minimálně 30% nezajištěných závazků dlužníka, pro účely oddlužení je proto nutné posuzovat příjem obou manželů společně, když jedině tak lze očekávat uspokojení věřitelů ve výši minimálně 30%. Nadto je nezbytné navýšit příjem dlužníků prostřednictvím nových darovacích smluv. Příjem dlužníka tedy představuje 17.191 Kč (čistá mzda), dále plnění ve výši 11.000 Kč dle smlouvy o důchodu uzavřené mezi dlužníkem a Marií Závorou dne 19.9.2012. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásili věřitelé s pohledávkami v celkové výši 3.096.997,37 Kč. Ze spisu sp. zn. KSOL 10 INS 10904/2012 dále soud prvního stupně zjistil, že bylo dne 4.5.2012 zahájeno řízení ve věci manželky dlužníka, Marcely Závorové, přičemž dne 20.6.2012 byl zjištěn její úpadek a povoleno oddlužení. Příjmem Marcely Závorové je mzda ve výši 14.860 Kč čistého. Do insolvenčního řízení manželů Závorových se přihlásili věřitelé s celkovou výší pohledávek 3.634.132,33 Kč (2.719.481,90 Kč v insolvenčním řízení Marcely Závorové, 3.096.997,37 Kč v insolvenčním řízení Jaroslava anonymizovano , poníženo o duplicitně přihlášené pohledávky věřitelů Cortrade s.r.o. ve výši 1.848.105 Kč a BP Integralis Limited ve výši 334.241,94 Kč). Z příjmu Marcely Závorové lze srazit částku 4.064 Kč, z příjmu Jaroslava anonymizovano 5.618 Kč. V případě spojení řízení manželů Závorových lze očekávat uspokojení věřitelů z vlastních příjmů obou dlužníků, po zaplacení jedné odměny insolvenčního správce v celkové výši 1.080 Kč, ve výši cca 14%. Ve zbývajícím rozsahu by byli nezajištění věřitelé uspokojováni z plnění poskytovaného třetí osobou, a to Marií Závorovou dle smlouvy o důchodu ze dne 19.9.2012 na částku 11.000 Kč měsíčně. Soud proto vyzval dárce, nechť doloží soudu své majetkové poměry za účelem posouzení, zda je dárce skutečně schopen po dobu pěti let každý měsíc částku 11.000 Kč poskytovat. K výzvě soudu dárkyně sdělila, že pobírá starobní důchod ve výši 9.506 Kč, výše měsíčních splátek jejího závazku činí 1.490 Kč, jediným majetkem je nemovitost, která je zatížená zástavním právem. Z doložených majetkových poměrů soud nemá za osvědčené, že by dárkyně byla schopna finanční prostředky dlužníku každý měsíc skutečně poskytovat, když její příjem činí 9.506 Kč, z tohoto příjmu hradí své životní potřeby a dále splátku závazku ve výši 1.490 Kč měsíčně, jiný majetek, než nemovitost, v níž bydlí, dárkyně nemá. Dle soudu prvního stupně lze proto v dané věci důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nedosáhne minimálně 30 % jejich pohledávek. Nadto v jednání dlužníka, který předložil soudu darovací smlouvu, přičemž podstatná část plnění má byt věřitelům poskytnuta z příjmu dárkyně, aniž by si dlužník ověřil majetkové poměry dárce, shledává soud jako lehkomyslný přístup dlužníka k řízení. Proto postupoval soud prvního stupně dle ust. § 405 odst. 1, odst. 2 IZ, oddlužení dlužníka neschválil, rozhodl, že jeho úpadek bude řešen konkursem, jelikož se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek a dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Konkurs bude dle ust. § 314 odst. 1 IZ projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Namítal, že smlouvu o důchodu na 11.000 Kč uzavřel s matkou proto, že jim bylo asistentkou správce řečeno, že tuto částku musí smlouva obsahovat, pokud jim má být oddlužení schváleno. Je si ovšem vědom toho, že ani tato skutečnost jej neomlouvá. Nicméně v současné době se jim rozhodla pomoci i tchýně Jitka Pokorná, proto byly uzavřeny nové dvě smlouvy o důchodu, jedna s jeho matkou na 5.500 Kč a druhá s tchýní rovněž na 5.500 Kč. Skutečnost, že tuto částku budou obě schopny jim platit si ověřili a soudu doložili, zveřejněny byly 15.11.2012, včetně jejich příjmů. Dále odvolatel uvedl, že u něj i manželky došlo v mezidobí ke změně výdělkových poměrů. Mzda se jim zvýšila, protože se oba snaží pracovat co nejvíce, aby mohli zaplatit co největší část dluhů, mají proto hodně přesčasových hodin. Mzda dlužníka nyní činí od srpna-říjen 2012 průměrem měsíčně čistého 18.510 Kč a průměrná čistá mzda manželky za stejné období 17.102 Kč. Spolu s příjmy od matky manželky a matky dlužníka by hradili za 5 let nezajištěným věřitelům 36,8 % jejich pohledávek. Dále odvolatel mimo jiné zdůraznil, že s manželkou nemají žádný jiný majetek a je proto jisté, že v rámci jejich oddlužení bude míra uspokojení věřitelů vyšší. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se schvaluje jeho oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), a po té, co u nařízeného jednání doplnil dokazování aktuálními příjmů dlužníka a jeho manželky, příjmy matky dlužníka Marie Závorové a matky dlužnice Jitky Pokorné, dále smlouvami o důchodu ze dne 10.11.2012 a 11.11.2012, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle ust. § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle odstavce 2, zamítne soud návrh i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podmínky, za nichž lze dlužníku (subjektivně k tomu legitimovanému dle § 389 odst. 1 IZ) umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje ust. § 395 IZ. Tyto podmínky přípustnosti oddlužení soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení (na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení).

Insolvenční soud schválí oddlužení, neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405 (§ 406 odst. 1 IZ). Podle ust. § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v ust. § 402 odst. 4 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 20.6.2012, č.j. KSOL 10 INS 10904/2012-A-4 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka, povolil oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Romana Peška. Správce ve své zprávě ze dne 12.9.2012 (B-1) navrhl, aby pro účely schválení oddlužení byl příjem dlužníka a jeho manželky posuzován společně. Manželka dlužníka Marcela Závorová rovněž podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a toto řízení je vedeno u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 10904/2012. V obou insolvenčních návrzích je vyjádřen souhlas druhého manžela s oddlužením a k návrhu je připojen jeho podpis, oba dlužníci shodně uvedli, jaké mají příjmy, majetek a že mají další jednu vyživovací povinnost ke svému synovi (dle doloženého rodného listu se jedná o Michala anonymizovano , anonymizovano , který studuje), dle oddacího listu dlužníci uzavřeli sňatek 15.7.1989. Oba dlužníci-manželé dali najevo, že trvá jejich společné jmění manželů a že majetek do něho náležející bude oddlužením postižen, tedy že mají závazky, které z tohoto společného majetku mají být uspokojeny.

Smysl oddlužení plněním splátkového kalendáře zadlužených rodin je založen na tom, že manželé mohou být po splnění splátkového kalendáře osvobozeni od zbytku svých společných dluhů za předpokladu, že po stanovenou dobu odevzdávali na uspokojení pohledávek věřitelů veškeré své příjmy, vyjma zákonem stanovených částek zaručujících minimální životní úroveň rodiny, a že ekonomickou podmínkou úspěšného oddlužení je, že takto se nezajištěným věřitelům musí dostat minimálně 30 % jejich přihlášených a zjištěných pohledávek.

Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení mimo jiné na závěru, že v jednání dlužníka lze spatřovat lehkomyslný přístup k řízení, jelikož se domáhal oddlužení splátkovým kalendářem, jehož plnění by vzhledem k jeho nízkým příjmům a jeho manželky bylo závislé na poskytnutí finančních prostředků od třetí osoby, která však částku 11.000 Kč není schopna hradit a věřitelům dlužníka by se nedostalo plnění ve výši minimálně 30 % jejich pohledávek.

Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo celkem 14 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 3.096.997,37 Kč, do insolvenčního řízení manželky dlužníka se přihlásilo 7 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 2.719.482 Kč. Jak správě zjistil soud prvního stupně, dva věřitelé, a to Cortrade s.r.o. a BP Integralis Limited přihlásili své pohledávky duplicitně do obou řízení. U věřitele Cortrade s.r.o. se jedná o pohledávku ve výši 1.848.105 Kč a u věřitele BP Integralis Limited o pohledávku ve výši 334.241,94 Kč. Shodně se soudem prvního stupně proto odvolací soud uzavírá, že celková výše všech přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů dlužníka a jeho manželky činí 3.634.132,33 Kč.

Dne 12.11.2012 (před vydáním napadeného rozhodnutí) dlužník a jeho manželka předložili soudu do spisu manželky dvě smlouvy o důchodu. Smlouva o důchodu ze dne 10.11.2012 byla uzavřena mezi Jaroslavem Závorou a Marií Závorovou, která se zavázala poskytovat jmenovanému částku 5.500 Kč měsíčně, a to po dobu schváleného oddlužení. Druhá smlouva o důchodu byla uzavřena mezi dlužnicí a Jitkou Pokornou (matka dlužnice), která se zavázala po dobu schváleného oddlužení přispívat dlužnici částkou 5.500 Kč měsíčně.

V průběhu odvolacího řízení dlužník oznámil zvýšení čistého příjmu jak svého, tak i manželky. K tomu předložil výplatní pásky za období srpen až říjen 2012. Z nich plyne, že průměrná čistá mzda za uvedené období činí u manželky dlužníka u zaměstnavatele ALW INDUSTRY s.r.o. měsíčně 17.101 Kč a příjmy dlužníka u společnosti ROUČKA SLÉVÁRNA, a.s. činí za stejné období 18.509 Kč měsíčně čistého. Současně oba dlužníci doložili majetkové poměry svých matek a z nich odvolací soud zjistil, že matka manželky dlužníka paní Jitka Pokorná bydlí v bytě se svým manželem a jejich měsíční nájemné včetně služeb a energií činí 3.740 Kč, na kterých se podílejí společně. Matka dlužnice pobírá starobní důchod ve výši 9.717 Kč a nemá žádné závazky. Dle sdělení matky dlužníka Marie Závorové tato pobírá starobní důchod ve výši 9.506 Kč a měsíčně hradí závazek ve výši 1.490 Kč, bydlí ve svém domě. Již na tomto místě lze uzavřít, že obě matky obou dlužníků jsou schopny každá částku 5.500 Kč pro oddlužení dlužníků poskytnout.

Insolvenční zákon připouští, aby se na plnění oddlužení podílely osoby odlišné od dlužníka (výslovně v ust. § 392 odst. 3 IZ, které připouští účast spoludlužníka či ručitele) a podstatnou část oddlužení by měl dlužník plnit ze svých příjmů. Povinností dlužníka po dobu schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je zejména vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, případně o získání příjmů usilovat (§ 412 odst. 1 písm. a/ IZ). Institut oddlužení představuje pro dlužníka dobrodiní, kdy za splnění určitých podmínek mu bude prominuta část jeho závazků

(§ 414 IZ). Lze proto od dlužníka vyžadovat, aby k tomuto cíli vyvinul maximální možné úsilí a dosáhl jej zejména vlastní aktivitou. Jiný přístup by byl v rozporu s jednou ze základních zásad insolvenčního řízení, která spočívá v tom, že žádný z účastníků nesmí být nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn (§ 5 písm. a/ IZ). Pro výpočet splátek oddlužení se samostatně posuzuje nejdříve příjem dlužníka (například jeho mzda, invalidní důchod apod.), z tohoto příjmu se pak vypočítává, kolik lze použít pro účely oddlužení, a teprve k této výsledné částce se připočte částka, kterou by měl dlužník dosahovat na základě darovací či jiné smlouvy od jiné osoby.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ust. § 398 odst. 3 věty první IZ a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, třetí třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

Z doloženého průměrného čistého příjmu dlužníka ve výši 18.509 Kč lze dlužníku po odpočtu nezabavitelných částek, s přihlédnutím k výživě syna a manželky (dle propočtu pro rok 2013) měsíčně srážet 6.491 Kč, s připočtením 5.500 Kč dle smlouvy o důchodu by dlužník uhradil měsíčně 11.991 Kč. Manželka dlužníka z průměrného čistého příjmu ve výši 17.101 Kč může pro oddlužení (po odpočtu nezabavitelných částek) přispět částkou 5.334 Kč, s připočtením 5.500 Kč, dle smlouvy o důchodu, se jedná celkem o 10.834 Kč; oba dlužníci mají pro oddlužení k dispozici celkem 22.825 Kč. Po odpočtu odměny a výdajů správce ve výši 1.089 Kč (přihlédnuto k tomu, že správce je plátce daně z přidané hodnoty a že od 1.1.2013 se tato daň zvýšila z 20% na 21 %) by měli oba dlužníci pro oddlužení k dispozici 21.736 Kč, z této částky jsou schopni za 5 let zaplatit svým nezajištěným věřitelům 1.304.160 Kč, což z celkové výše jejich dluhů 3.634.160 Kč (spadajících do společného jmění manželů) činí cca 35,88%. Z uvedeného je nutno učinit předběžný závěr, že oba dlužníci-manželé jsou schopni společně ze svých příjmů a za podpory 3 osob, které se k tomu zavázaly, zákonem stanoveným podmínkám oddlužení dostát.

Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V další řízení soud prvního stupně spojí dle ust. § 112 o.s.ř. řízení obou dlužníků-manželů Marcely Závorové a Jaroslava anonymizovano a rozhodne o způsobu jejich společného oddlužení, pokud nezjistí, že jsou zde jiné okolnosti, které by tomuto postupu bránily.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 30. ledna 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu