2 VSOL 950/2014-B-36
KSOS 25 INS 7409/2012 2 VSOL 950/2014-B-36

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníka CASINO VESMÍR a.s. v likvidaci , se sídlem Opava, Hrnčířská 274/16, PSČ 746 01, IČ: 26868806, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o odvolání věřitelů a) Jana Dzidy, bytem Bílovecká 729/18, Opava, PSČ 746 01, a b) Kateřiny Demkové, bytem Slavíkova 1759/29, Ostrava-Poruba, PSČ 708 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 25 INS 7409/2012-B-30 ze dne 21.7.2014,

takto:

I. Odvolání věřitelů Jana Dzidy a Kateřiny Demkové proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 25 INS 7409/2012-B-30 ze dne 21.7.2014 se odmítají.

II. Odvolací soud nařizuje Krajskému soudu v Ostravě, aby usnesení č.j. KSOS 25 INS 7409/2012-B-30 ze dne 21.7.2014 opravil v záhlaví tak, že uvede obchodní firmu dlužníka do souladu se zápisem v obchodním rejstříku.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně schválil, aby zajištěnému věřiteli České správě sociálního zabezpečení vyplatil insolvenční správce částku 153.212,50 Kč jako výtěžek zpeněžení dle ustanovení § 298 odst. 2 insolvenčního zákona (výrok I.), uložil insolvenčnímu správci vydat výtěžek dle upraveného seznamu přihlášek do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok II.), uložil insolvenčnímu správci, aby do upraveného seznamu přihlášek ke každé zjištěné pohledávce zajištěného věřitele uvedl, jaká částka byla vyplacena, případně jaká zbývající částka se vypořádá při rozvrhu (výrok III.), a vyzval insolvenčního správce, aby předal soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení (výrok IV.). Toto usnesení neobsahuje odůvodnění a obsahuje poučení o tom, že proti němu není odvolání přípustné.

Proti tomuto usnesení podali odvolání Jak Dzida a Kateřina Demková, a to do výslovně do všech jeho výroků. Oba odvolatelé v odvolání namítali, že soud prvního stupně nepřihlédl k přihláškám zaměstnanců v insolvenčním řízení a rozhodl o výplatě částky, aniž by přednostně uhradil nároky zaměstnanců neuspokojené v insolvenčním řízení. Oba poukázali na to, že podstatou insolvenčního řízení je pravidlo, že pohledávky z pracovněprávních vztahů se uspokojují zásadně přednostně a v plné výši. Uvedli, že jsou řádně přihlášenými věřiteli s přezkoumanými přihláškami č. 1 a 20 s tím, že u obou se jedná o nevyplacenou mzdu za prosinec 2010, když oba jsou bývalými zaměstnanci dlužníka na základě pracovní smlouvy. Dále poukázali na to, že podle insolvenčního zákona platného v den zahájení insolvenčního řízení mají být jejich pohledávky z pracovněprávního vztahu zařazeny na úroveň pohledávek za podstatou a musí být uspokojeny přednostně a v plné výši. Oba navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen IZ , nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána včas, se především zabýval tím, zda byla podána osobami oprávněnými.

Z ustanovení § 298 odst. 1 IZ vyplývá, že zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

Podle § 298 odst. 2 IZ, výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.

Podle ustanovení § 298 odst. 3 IZ, proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.

Podle § 298 odst. 7 IZ, rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání.

Z obsahu insolvenčního spisu v přezkoumávané věci vyplývá, že návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli ze dne 24.6.2014 byl téhož dne zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Insolvenční správce v něm žádal insolvenční soud o udělení souhlasu s vyplacením částky 153.212,50 Kč zajištěnému věřiteli č. 13 České správě sociálního zabezpečení. V zákonem stanovené lhůtě, ani do doby vydání napadeného usnesení dlužník, ani žádný z věřitelů námitky proti tomuto návrhu na vydání výtěžku zpeněžení nepodal. Soud prvního stupně pak vydal 21.7.2014 odvoláním napadené usnesení.

Se zřetelem na shora citované ustanovení § 298 insolvenčního zákona je nutno uzavřít, že usnesení soudu prvního stupně o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli je usnesením, proti kterému je odvolání přípustné, jak uvádí i důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb., jímž bylo s účinností od 1.1.2014 mimo jiné změněno i ustanovení § 298 insolvenčního zákona. Důvodová zpráva dále uvádí, že efektivní kontrolu procesu přednostního uspokojování zajištěných věřitelů (v jehož důsledku opouští majetkovou podstatu dlužníka mnohdy rozhodující část dlužníkova majetku) posiluje předložený návrh i možností ostatních věřitelů podat (v omezeném čase stanoveném lhůtou 7 dnů) námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povinností insolvenčního soudu řešit tyto námitky při jednání .

Se zřetelem na shora uvedené odvolací soud proto uzavírá, že odvolatelé nejsou osobami oprávněnými k podání odvolání proti napadenému usnesení. Přestože podle obsahu insolvenčního spisu jsou věřiteli s pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (jak ostatně uvádí i v odvoláních) nepodali ve lhůtě 7 dnů od zveřejnění návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení v insolvenčním rejstříku námitky proti tomuto návrhu. Proto ve smyslu shora citovaného ustanovení § 298 odst. 7 IZ nejsou osobami oprávněnými podat odvolání proti usnesení, kterým rozhodl insolvenční soud o tomto návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 218, písm. b) o.s.ř. (§ 7 odst. 1 IZ) a odvolání obou odvolatelů odmítl jako podané osobami neoprávněnými, a to pokud jde o odvolání proti výroku I. a II. napadeného usnesení. Ve vztahu k ostatním výrokům napadeného usnesení, proti kterým není odvolání přípustné dle

§ 91 IZ, neboť se jedná o výkon dohlédací činnosti insolvenčního soudu ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 IZ, odvolání odvolatelů odvolací soud odmítl podle ustanovení § 218, písm. c) o.s.ř. (§ 7 odst. 1 IZ)., neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dlužníka vyplývá, že s účinností od 28.3.2013 změnil dlužník obchodní firmu na: CASINO VESMÍR a.s. v likvidaci . Proto také odvolací soud v záhlaví tohoto usnesení označil dlužníka v souladu s jeho obchodní firmou zapsanou v obchodním rejstříku. Soud prvního stupně tedy v záhlaví napadeného usnesení nesprávně dlužníka označil, když opomněl uvést dovětek jeho obchodní firmy v likvidaci . Proto odvolací soud podle ustanovení § 222 odst. 3 o.s.ř. a za podmínek § 164 o.s.ř. nařídil soudu prvního stupně provést v tomto směru opravu označení dlužníka v záhlaví napadeného usnesení. Tento postup shledal odvolací soud procesně hospodárnějším a vedoucím k rychlejšímu projednání věci, než aby nařizoval opravu provést ještě před vydáním rozhodnutí odvolacím soudem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Olomouc 11. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu