2 VSOL 949/2012-A-14
KSOS 8 INS 24566/2012 2 VSOL 949/2012-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Společnost SEVING, s.r.o., se sídlem Cihelní 2122, 738 01 Frýdek-Místek, identifikační číslo osoby 25 83 50 92, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.11.2012, č. j. KSOS 8 INS 24566/2012-A7,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 8.10.2012, dlužník v seznamu závazků a majetku uvedl, že má 2 zajištěné věřitele se závazky 7.296.416 Kč, vlastní zajištěnou nemovitost, stavební materiál a pohledávky, které jsou dobytné. Nemovitost je dle tvrzení dlužníka zastavena ve prospěch České spořitelny, a.s. a Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek (pro pohledávku ve výši 5.886.196 Kč). Podle soudu prvního stupně v této počáteční fázi řízení není dostatek informací o reálné zpeněžitelnosti majetku (nemovitosti), a proto je nezbytné uložit dlužníkovi zálohu na náklady insolvenčního řízení. Pokud by nemovitost byla prodána za cenu uváděnou dlužníkem (3.150.000 Kč), byl by z jejího prodeje uspokojen pouze zajištěný věřitel (věřitelé). Dlužník však dále ve svém insolvenčním návrhu uvedl, že má drobný majetek, několik osobních automobilů, dobytné pohledávky a finanční prostředky ve výši 17.072 Kč. Zaplacení zálohy má umožnit při prohlášení konkursu zajistit prostředky ke krytí nákladů insolvenčního řízení, zejména náklady insolvenčního správce související se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužníka. Účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce od zjištění úpadku a překlenout nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit majetkovou podstatu. Soud prvního stupně proto postupoval dle ust. § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a uložil dlužníkovi zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že má majetek, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to zejména nemovitost v k. ú. Palkovice, která není zajištěna zástavním právem. Dále má spoustu hodnotných movitých věcí, např. nákladní automobil, jehož cena je 281.000 Kč. Kromě toho má zůstatek na účtu ve výši 17.072 Kč a nemovitost parc. č. 2502/0, jež byla ohodnocena na 650.000 Kč. Proto se dlužník domnívá, že v jeho případě nehrozí obava, že by insolvenční správce neměl dostatek finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že dlužníku je zakázáno nakládat se svým majetkem dle zákona č. 120/2001 Sb., je toho názoru, že i z tohoto důvodu by mu neměla být uložena záloha na náklady insolvenčního řízení. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písmeno c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 8.10.2012 domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. V návrhu tvrdil, že má závazky v celkové výši 9.694.368 Kč, na účtu má 17.072 Kč, má dobytné pohledávky ve výši 888.891 Kč a další jeho majetek tvoří vybavení společnosti (automobily, kancelářský nábytek, atd.) v hodnotě cca 4.465.000 Kč. Vlastní nemovitosti v k. ú. Frýdek-Místek v hodnotě 2.500.000 Kč, na kterých váznou zástavní práva ve prospěch České spořitelny, a.s. s pohledávkou ve výši 1.410.220 Kč a Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek s pohledávkou ve výši 5.886.196 Kč, a nemovitost v k. ú. Palkovice v hodnotě 650.000 Kč.

Po vyhodnocení výše uvedených zjištění se odvolací soud ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že v této věci je třeba dlužníku uložit povinnost k úhradě zálohy z důvodu pokrytí počátečních nákladů insolvenčního řízení. Je sice skutečností, že dlužník má pohotové finanční prostředky ve výši 17.072 Kč, a dalším majetkem dlužníka jsou nemovitosti v hodnotě přes 3.000.000 Kč, hmotný majetek a majetek v podobě strojů, automobilů v celkové hodnotě 4.465.000 Kč, a pohledávky v celkové hodnotě 888.891 Kč. Dlužník tedy není nemajetný a lze předpokládat, že v insolvenčním řízení získá insolvenční správce prostředky zpeněžením uvedeného majetku dlužníka. Proto lze také přisvědčit dlužníkovi, který ve svém odvolání uvedl, že je důvodný předpoklad, že odměna insolvenčního správce bude uspokojena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. To však neznamená, že pouhá existence uvedeného majetku zbavuje dlužníka povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Jak totiž správně uvedl soud prvního stupně, účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce od zjištění úpadku a překlenout nedostatek pohotových finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit majetkovou podstatu. Za tyto náklady insolvenčního řízení lze považovat hotové výdaje vynaložené na pořízení soupisu majetkové podstaty, její správu a náklady na zpeněžování, mezi něž patří především cestovné, náklady na ocenění majetkové podstaty, správní poplatky, inzerce, účetní služby. Přitom je nutno mít na zřeteli, že se nejedná o celkové náklady, jež budou v průběhu řízení spojeny s prověřováním stavu dlužníka, jeho správou a zpeněžováním, nýbrž jen o ty náklady, které bude nezbytné uhradit do doby, kdy lze předpokládat dosažení výtěžku zpeněžením majetkové podstaty alespoň v rozsahu, jež bude postačovat k průběžné úhradě dalších vznikajících nákladů. Po zvážení těchto kritérií a s přihlédnutím ke struktuře dlužníkova majetku, dospěl odvolací soud k závěru, že v posuzované věci je přiměřená záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč.

K výši zálohy na náklady insolvenčního řízení soud prvního stupně správně uvedl, že při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů). Insolvenčnímu správci dále náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Ze všech výše uvedených důvodů postupoval soud prvního stupně správně, když dlužníkovi uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 11. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu