2 VSOL 932/2012-A-8
KSOL 10 INS 25885/2012 2 VSOL 932/2012-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Terezy anonymizovano , anonymizovano , Masarykovo nám. 510/6, 789 01 Zábřeh (adresa pro doručování Jiráskova 177/34, 789 01 Zábřeh) o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 25.10.2012, č.j. KSOL 10 INS 25885/2012-A--3 takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. Podle odůvodnění bylo insolvenčním návrhem dlužnice, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, zahájeno dne 22.10.2012 insolvenční řízení. V bodě č. 6 formulářového návrhu dlužnice uvedla, že má šest peněžitých závazků, tyto nesplácí po dobu delší tří měsíců, dva závazky jsou k dnešnímu dni zesplatněny , zaplacení všech těchto závazků je pro dlužnici neúnosné. Tvrzení o splatnosti jednotlivých závazků však insolvenční návrh neobsahuje. Tato tvrzení neobsahuje ani k insolvenčnímu návrhu připojený seznam závazků. Ve vztahu k věřiteli AQUEL Bohemia s.r.o. není splatnost závazku uvedena, o závazku vůči věřiteli Coca-Cola HBC Česká republika s.r.o. , mBank a GE Money Bank a.s. dlužnice tvrdí, že byl naposledy uhrazen v květnu 2012 a závazek vůči věřiteli soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko hradila naposledy 25.11.2011. Datum splatnosti však uvedeno není. Soud proto nemá za osvědčeno, že závazky dlužnice jsou ke dni podání návrhu skutečně již po splatnosti, případně po jakou dobu jsou po lhůtě splatnosti. Protože dlužnice výslovně u jednotlivých závazků neuvedla údaj o jejich splatnosti, nelze z návrhu dovodit žádnou z domněnek o platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Návrh dlužnice neobsahuje rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, proto soud podle § 128 odst. 1 IZ tento návrh odmítl. Dále soud v odůvodnění pro úplnost uvedl, že návrh dlužnice obsahuje i další vady, například seznam závazků není opatřen prohlášením o úplnosti a správnosti .

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že v návrhu jsou uvedeny skutečnosti, z nichž vyplývá splatnost kteréhokoliv závazku uvedeného v seznamu veškerých věřitelů. Tvrzení o splatnosti závazků v návrhu nechybí. Pokud na seznamu závazků neuvedla potvrzení jeho správnosti a úplnosti, lze tento nedostatek doplnit. Proto se v odvolacím řízení, podle obsahu odvolání, domáhala změny napadeného usnesení tak, že návrh nebude odmítnut.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 22.10.2012, domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení plněním splátkového kalendáře. V bodě č. 06 návrhu uvedla, že má pět (nikoli šest, jak uvádí soud prvního stupně) peněžitých závazků vůči pěti věřitelům, tyto tři peněžní závazky nesplácela více než tři měsíce a jsou vykonatelné, jejich výše činí 315.439 Kč. Dva závazky jsou k dnešnímu dni zesplatněny. Úhrada všech těchto závazků je pro dlužnici při jejích příjmech neúnosná . Z těchto důvodů neplní řádně všechny tyto závazky, které jsou po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů. V bodě č. 18 návrhu dlužnice označila čtyři nevykonatelné závazky, z nichž neplyne právo na uspokojení ze zajištění, tyto označila důvodem jejich vzniku, věřitelem (u nějž uvedla pouze kmen obchodní firmy) a výší. V bodě č. 20 návrhu uvedla jeden vykonatelný nezajištěný závazek, který označila spisovou značkou exekutorského příkazu, věřitelem (zkratkou jeho obchodní firmy) a výší. Dlužnice k návrhu připojila seznam závazků, ve kterém označila pět svých závazků, které specifikovala označením věřitele (obchodním jménem, sídlem a identifikačním číslem), výší původního závazku, výší zůstatku závazku včetně příslušenství a uvedla, zda se jedná o závazek z podnikání či nikoliv. U čtyř závazků uvedla datum poslední úhrady a u všech závazků uvedla splatnost. Seznam závazků je podepsán dlužnicí, neobsahuje však prohlášení o jeho správnosti a úplnosti.

Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, které musí být z návrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka.

Jak vyplývá z rekapitulace návrhu dlužnice, ta v návrhu neuvedla žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedla skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má minimálně dva věřitele, vůči nimž má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ), protože v návrhu neuvedla nic o splatnosti svých závazků. Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat konkrétně.

V této souvislosti je možno odkázat na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR, který v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek sv. 7-8, ročník 2010 na straně 878 pod číslem 88, vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Konkrétní tvrzení o splatnosti svých závazků dlužnice uvedla v seznamu závazků, který připojila k návrhu a závěr soudu prvního stupně, že seznam tento údaj neobsahuje, není správný. K údajům v tomto seznamu z hlediska chybějících tvrzení v insolvenčním návrhu však nelze přihlížet, protože dlužnice jej neopatřila potvrzením jeho správnosti a úplnosti (viz rozhodnutí NS ČR sen. zn. 29 NS ČR 22/2009 ze dne 20.5.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 26/2011). Protože insolvenční návrh je vadný, nelze postupovat podle § 128 odst. 2 IZ a tuto vadu seznamu závazků odstraňovat, jak se nesprávně dlužnice domnívá.

S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/ a c/ IZ), soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, protože neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva nebo která dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 16. ledna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu