2 VSOL 93/2014-A-10
KSBR 29 INS 35385/2013 2 VSOL 93/2014-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Nádražní 246, 664 46 Silůvky, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2013, č. j KSBR 29 INS 35385/2013-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech svého usnesení uvedl, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení byl doručen soudu dne 9.12.2013. Bod 06 návrhu na povolení oddlužení dlužník vůbec nevyplnil a neuvedl v něm žádné skutečnosti prokazující jeho úpadek. Přitom tyto skutečnosti je třeba vylíčit zcela jasně a konkrétně, zejména uvést počet a označení jednotlivých věřitelů, výši závazků dlužníka, účel použití půjčených prostředků, výši splátek, splatnost jednotlivých závazků. Z bodu 18 návrhu vyplývá, že dlužník má tři nevykonatelné závazky, označení věřitelů neodpovídá požadavkům § 103 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ). K insolvenčnímu návrhu nebyl předložen řádný seznam majetku a seznam závazků. Jelikož insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti insolvenčního návrhu, když v něm nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, soud jej podle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl v něm, že odmítnutí insolvenčního návrhu pro neúplnost nemění nic na skutečnosti a oprávněnosti dlužníka podat tento návrh, neboť má ve smyslu § 3 odst. 1 IZ více věřitelů, nesplacené závazky po lhůtě splatnosti déle jak 30 dnů a po dobu déle jak tři měsíce není schopen tyto závazky uhradit, a to ani výkonem rozhodnutí či exekucí movitého a nemovitého majetku. Soud prvního stupně neměl pro rozhodnutí splněnu podmínku, kterou je doložení všech dlužníkových tvrzení písemnými dokumenty, přičemž tento nedostatek je dlužník schopen odstranit a požadovanou dokumentaci doložit. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (9.12.2013) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7, věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka ze dne 25.11.2013 učinil soud prvního stupně správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným skutkovým závěrům. Proto lze v tomto směru odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení závěrů soudu prvního stupně je v dané věci podstatné, že dlužník v bodu 18 insolvenčního návrhu označil tři věřitele, výši jejich závazků a u dvou závazků uvedl popis závazku. Jak správně uvedl soud prvního stupně, dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu nepředložil seznam majetku a seznam závazků, z něhož (pokud by splňoval všechny náležitosti této povinné přílohy) by mohl soud rovněž vycházet.

Na základě výše uvedených zjištění dospívá odvolací soud k závěru, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu vylíčil skutková tvrzení způsobilá naplnit znak úpadku dle § 3 odst. 1, písm. a) IZ (mnohost věřitelů), avšak neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by soud mohl dovozovat znaky úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ. Dlužník totiž neuvedl skutečnosti, z nichž by bylo zřejmé, že jeho závazky vůči (nejméně) dvěma věřitelům jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1, písm. c/ a odst. 2 IZ).

Za situace, kdy dlužník ve svém insolvenčním návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že splňuje všechny znaky úpadku, postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle § 128 odst. 1 IZ odmítl, aniž by dlužníka vyzýval k jeho nápravě.

Odvolací námitky dlužníka považuje odvolací soud za zcela nedůvodné. Předně z obsahu insolvenčního návrhu nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo dovoditelné, že dlužník má vůči třem věřitelům závazky po lhůtě splatnosti delší jak 30 dnů a po dobu déle jak tři měsíce je není schopen plnit. Dále je nutno uvést, že soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka proto, že tento insolvenční návrh nesplňuje základní náležitosti vyžadované § 103 ve spojení s § 3 IZ, nikoli pro nedoložení dlužníkem tvrzených skutečností. K poznámce dlužníka, že nedostatky návrhu je schopen odstranit, nutno zdůraznit, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do té doby, dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí návrhu (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 11/2009).

Ze všech výše uvedených důvodů je usnesení soudu prvního stupně věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu