2 VSOL 926/2014-B-79
KSBR 31 INS 1398/2009 2 VSOL 926/2014-B-79

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníka Miloše Mrázka, rodné číslo 730817/3818, Táborská 193, 615 00 Brno, o zrušení schváleného oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.6.2014, č. j. KSBR 31 INS 1398/2009-B-67,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně zrušil schválené oddlužení dlužníka Miloše Mrázka plněním splátkového kalendáře podle usnesení soudu ze dne 1.6.2009 (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.) a vyslovil, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, ke kterému došlo dne 24.6.2014 ve 12.39 hod (výrok III.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 1.6.2009 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podle zpráv insolvenčního správce dlužník až do poloviny roku 2010 plnil podle splátkového kalendáře, následně ztratil zaměstnání, na výzvy soudu k nápravě stavu zpočátku reagoval tak, že poskytoval plnění pouze na odměnu insolvenčního správce na jeho zálohy, které však přestal plnit v roce 2013. U jednání dne 22.6.2012 dlužník uvedl, že je evidován na úřadu práce, prošel rekvalifikací na skladníka, pracoval na poště, což mu ze zdravotních důvodů nevyhovovalo. Dlužník své informační povinnosti vůči soudu začal plnit a činil tak do července 2013. Do tohoto data plnil i platební povinnost vůči insolvenčnímu správci a od srpna 2013 se stal nekontaktní. To vše potvrdil insolvenční správce i ve svých zprávách (zejména ze dne 12.6.2014), když konstatoval nedodržení splátkového kalendáře-plnění nezajištěným věřitelům pouze do výše 38.433 Kč, to je 7,43 %. Na plnění správci dlužník uhradil pouze

43.200 Kč, tedy 48 splátek. Za situace, kdy dlužník i přes své slyšení u soudu a poskytnutí lhůty k nápravě záležitost ignoroval, je třeba oddlužení zrušit, neboť dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že od 1.6.2009, kdy mu bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, se snažil i přes veškeré těžkosti v rámci zdravotního stavu a ztráty zaměstnání plnit své závazky. Přes úřad práce se rekvalifikoval na skladníka, ale nepodařilo se mu v tomto oboru uplatnit, když zaměstnavatelé vyžadovali minimálně dvouletou praxi a řidičský průkaz, který dlužník nevlastní. Dne 6.3.2014 se zúčastnil pohovoru na pozici operátora výroby. Úspěšně prošel přijímacím pohovorem, avšak po zdravotní prohlídce byl vyřazen. Před deseti lety měl několik komplikovaných operací kotníku. Poté byl v plném invalidním důchodu, který mu byl posléze odebrán a od té doby má problém získat zaměstnání. Zdůraznil, že nevlastní žádný movitý majetek, který by v rámci konkursu mohl pokrýt jeho závazky. K výhradě o nespolupráci dlužníka se správcem uvedl, že mu bylo přislíbeno několikrát zaměstnání, ale vždy byl odmítnut ze zdravotních důvodů. Přesto se snažil situaci řešit a dle možností plnit své závazky. V současné době je v hmotné nouzi. Nesouhlasí s prohlášením konkursu na jeho majetek, neboť to jeho situaci nevyřeší.

U jednání odvolacího soudu dlužník doplnil, že je stále evidován u úřadu práce, pobírá podporu v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení, vše v celkové výši 7.000 Kč. Zajistil si kurs na sanitáře a úspěšně absolvoval první zkoušku. Jelikož nemá žádný majetek, prohlášení konkursu věřitelům nic nepřinese.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (17.3.2009) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas a obsahuje způsobilý odvolací důvod ve smyslu ust. § 205 odst. 2, písm. e) a g) o.s.ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Soud prvního stupně učinil správná zjištění o dosavadním průběhu řízení, dále zjištění ze zpráv insolvenčního správce i vyjádření dlužníka u jednání dne 22.6.2012. Lze pouze doplnit, že insolvenční správce podal první zprávu o průběhu insolvenčního řízení dne 28.1.2010, ze které vyplývá, že dlužník za období od 1.7.2009 do 31.12.2009 poukázal na účet správce k úhradě svých závazků částku 16.146 Kč, což je cca 3,13 % celkové výše přihlášených pohledávek a řádně uhradil částku 5.400 Kč jako odměnu insolvenčního správce (6 x 900 Kč). Přípisem ze dne 30.8.2010 insolvenční správce informoval soud, že dne 16.8.2010 zaslal dlužníkovi výzvu a sdělil, že nebyla uhrazena splátka oddlužení stanovená 1.8.2010 a odměna správce stanovená 1.8.2010. Konstatoval, že dlužník byl upozorněn na zrušení schváleného oddlužení podle § 418 IZ. Další zprávu o průběhu řízení podal správce soudu dne 25.10.2010. Podle ní dlužník za období od 1.7.2009 do 30.9.2010 poukázal na účet správce částku 38.433 Kč, což je přibližně 7,43 % z celkové výše pohledávek a uhradil částku 11.700 Kč (13 x 900 Kč) jako odměnu insolvenčního správce. Zdůraznil, že dlužník za dané období uhradil pouze jednu splátku. Dále podával správce pravidelně zprávy o plnění oddlužení, v nichž konstatoval, že částka poskytnutá na úhradu pohledávek věřitelů se nezměnila a dlužník postupně poskytoval pouze plnění na odměnu insolvenčního správce. Ve zprávě ze dne 16.6.2014 správce uvedl, že za období od 1.4.2014 do 31.5.2014 uhradil dlužník částku na úhradu svých závazků ve výši 0 Kč. Za období od 1.7.2009 do 31.5.2014 poukázal na úhradu závazků částku 38.433 Kč, což je 7,43 % celkové výše jeho závazků a na odměnu insolvenčního správce zaplatil 43.200 Kč (48 x 900 Kč). Zdůraznil, že dlužníka telefonicky i písemně opakovaně kontaktoval a upozorňoval ho na blížící se termín ukončení oddlužení, avšak bezvýsledně.

Odvolací soud doplnil dokazování zprávou insolvenčního správce Mgr. Zdeňka Joukla ze dne 7.10.2014. Z ní vyplývá, že od 30.5.2014 nedošlo na straně dlužníka k žádné změně poměrů a v současné době je dlužník nekontaktní. Za období od 1.7.2009 do 30.9.2014 poukázal dlužník na účet správce částku 38.433 Kč na úhradu svých závazků, což je přibližně 7,43 % výše závazků. Dále řádně uhradil částku 43.200 Kč jako odměnu insolvenčního správce (48 x 900 Kč). Správce v daném období ve stanovených lhůtách a ve stanoveném poměru rozdělil mezi přihlášené věřitele č. 2 až 10 částku ve výši 38.429,09 Kč a nezjistil žádný majetek, který by mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka.

Ani po takto provedeném dokazování nemá odvolací soud důvod odchýlit se od závěrů sodu prvního stupně, které považuje za správné.

Podle ust. § 418 odst. 1 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník. Podle odstavce 3, rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. Podle odstavce 4, proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3.

V dané věci Krajský soud v Brně usnesením ze dne 1.6.2009 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a uložil dlužníkovi, aby po dobu pěti let počítaných od 1.7.2009 platil nezajištěným věřitelům na úhradu jejich pohledávek postižitelné částky ze svého příjmu ve stanovených poměrech a po dobu trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře platil insolvenčnímu správci Mgr. Zdeňku Jouklovi částku 900 Kč sestávající z odměny ve výši 750 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 150 Kč. Ze zpráv insolvenčního správce zcela zjevně vyplynulo, že dlužník zpočátku splátky řádně platil, posléze však přišel o zaměstnání a byl mu odebrán invalidní důchod (zpráva správce z 15.1.2010). Dne 22.6.2012 proběhlo slyšení dlužníka, na kterém správce uvedl, že dlužník nezaplatil žádné splátky přibližně od druhého čtvrtletí 2011. V reakci na toto sdělení dlužník uvedl, že se mu naskytla možnost zaměstnání, proto soud prvního stupně poskytl dlužníkovi lhůtu k nápravě situace s tím, že pokud nedojde ke zlepšení v plnění splátkového kalendáře, prohlásí na majetek dlužníka konkurs. Z následujících zpráv správce vyplynulo, že dlužník vesměs hradil odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, ovšem neposkytl žádné platby na úhradu pohledávek věřitelů. Dle zprávy ze dne 16.6.2014 dlužník zaplatil 38.433 Kč, což činí 7,44 % přihlášených pohledávek (prakticky celá tato částka byla uhrazena v počáteční fázi splátkového kalendáře) a na záloze na odměnu insolvenčního správce uhradil 43.200 Kč (plnění za 48 měsíců, tedy i v době, kdy dlužník již na pohledávky přihlášených věřitelů nehradil ničeho).

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je třeba vypořádat se s otázkou, zda v průběhu schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře nastala situace předvídaná v ust. § 418 odst. 1, písm. b) IZ, tedy že dlužník nebude moci splnit podstatnou část splátkového kalendáře. V řízení byly zjištěny pohledávky nezajištěných věřitelů celkem ve výši 516.550,51 Kč. V průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník zaplatil na úhradu pohledávek těchto věřitelů částku 38.433 Kč, což činí 7,44 % přihlášených pohledávek. Tuto skutečnost dlužník ani nezpochybňoval. Dlužník plnil splátkový kalendář počínaje měsícem červencem 2009. Již počátkem roku 2010 došlo ke značným problémům, kdy bylo zřejmé, že pokud nedojde ke zlepšení, věřitelé nebudou uspokojeni v požadované míře. Oddlužení soud prvního stupně však zrušil až v červnu 2014, což byl poslední měsíc plnění splátkového kalendáře. V té době měl dlužník toliko jeden měsíc na doplacení zbylého plnění do 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů (tedy částku 117.000 Kč), což byl pro dlužníka požadavek značně nereálný. Je proto zřejmé, že důvod pro zrušení oddlužení dle § 418 odst. 1, písm. b) IZ byl v době rozhodnutí soudu prvního stupně dán. Na tento správný závěr nemá vliv ani skutečnost, že o zrušení schváleného oddlužení nerozhodl soud prvního stupně dříve a vyčkával několik let, v průběhu kterých dlužník setrvale neplatil splátky.

Odvolací námitky dlužníka považuje odvolací soud za bezpředmětné. K tvrzení dlužníka, že se usilovně snažil získat zaměstnání, ale nakonec nebyl nikdy úspěšný s ohledem na svůj zdravotní stav, lze poznamenat, že není důvod domnívat se, že dlužník neusiloval a nesnažil se o zlepšení své finanční situace, která mu neumožňovala plnit jeho povinnosti dle schváleného oddlužení. Přesto se v průběhu schváleného oddlužení nejevilo zlepšení finanční situace dlužníka jako reálné. Nelze rovněž pominout, že na zvýšení příjmu měl dlužník dostatečný časový prostor a soud prvního stupně dlužníkovi poskytl u jednání dne 22.6.2012 poučení o možnosti prohlášení konkursu na jeho majetek v případě jeho dalšího neplnění povinností. Obdobným způsobem dlužníka opakovaně informoval insolvenční správce.

V posuzované věci lze uzavřít, že dlužník s ohledem na dosud poskytnuté platby za účelem splnění oddlužení splátkovým kalendářem nebyl schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře. V době rozhodnutí soudu prvního stupně o zrušení schváleného oddlužení dlužník uhradil na své nezajištěné závazky věřitelům částku odpovídající 7,44 % výše jejich pohledávek, přičemž do konce pětiletého období zbýval jeden měsíc. V této krátké době nebyl dlužník schopen doplatit zbylé plnění do 30 % pohledávek věřitelů, tedy částku cca 117.000 Kč. Zásadní skutečností je také to, že v době rozhodování odvolacího soudu již uplynula lhůta pěti let, po kterou je dlužník povinen při oddlužení plněním splátkového kalendáře poskytovat plnění nezajištěným věřitelům (§ 398 odst. 3 IZ).

Ze všech výše uvedených důvodů postupoval soud prvního stupně správně, když schválené oddlužení zrušil a současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem (§ 418 odst. 1, písm. b/ IZ). Odvolací soud tedy usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud

nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Dlužníku, věřitelskému orgánu a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 9. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu