2 VSOL 920/2013-A-9
KSOS 14 INS 11616/2013 2 VSOL 920/2013-A-9

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Oldřicha anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Kopečku 1735/3, Bruntál, PSČ 792 01, IČ: 49564889, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 14 INS 11616/2013-A-3 ze dne 2.5.2013

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označením v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh, ve kterém ohledně svých závazků a majetku neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, pouze odkázal na přílohy k insolvenčnímu návrhu s tím, že dodatečně doloží seznam svých dlužníků včetně příslušenství, seznam věřitelů včetně výše pohledávek a závazků a návrh na řešení úpadku oddlužením. Ze skutečností uvedených v insolvenčním návrhu nevyplývá, že dlužník má více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že tyto závazky není schopen plnit. Z návrhu rovněž není zřejmé, že dlužník je předlužen, tedy že má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Soud proto postupoval podle ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že nebyl schopen doložit v rozhodné době potřebné dokumenty nezbytné k insolvenčnímu řízení z důvodu pokračování-2-hospitalizace v léčebně nemocných. K tomu připojil potvrzení o hospitalizaci v době od 28.4.2013 do 7.5.2013.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 24.4.2013 insolvenční návrh, ve kterém uvedl, že insolvenční návrh podává jako fyzická osoba samostatně výdělečně činná z důvodu neschopnosti splácet své závazky v třicetidenní lhůtě po jejich splatnosti a snahy čestně všechny závazky vyrovnat z majetkové podstaty vlastněných nemovitostí nebo z pohledávek jeho dlužníků. Dále uvedl, že dodatečně doloží seznam svých dlužníků včetně příslušenství, seznam věřitelů včetně výše pohledávek a závazků a návrh na řešení pokračování-3-oddlužení. K návrhu dlužník doložil výpis z katastru nemovitostí-příslušné LV ohledně svých nemovitostí, dohodu o provedení práce a živnostenský list.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a že pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010).

Závěry formulované v usnesení sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 lze bez dalšího převzít také pro účely posouzení insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který je podnikatelem. U dlužníka, který je podnikatelem, se však (navíc) rozhodujícími skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí i vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník je předlužen, tedy, že dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků (lhostejno, zda splatných nebo nesplatných) převyšuje hodnotu jeho majetku. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A ze dne 20.5.2010 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 26/2011).

V přezkoumávané věci dlužník uvedl, že je fyzickou osobou-podnikatelem a že insolvenční návrh podává z důvodu neschopnosti splácet svoje závazky v třicetidenní lhůtě po splatnosti těchto závazků, tedy tvrdí úpadek ve formě platební neschopnosti. Z insolvenčního návrhu dlužníka však není zřejmé, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ). Dlužník totiž neuvedl žádná konkrétní tvrzení, ze kterých by bylo možno dovodit jeho platební neschopnost, když neoznačil konkrétně žádného věřitele a jeho pohledávku, neuvedl ani žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývala neschopnost dlužníka plnit peněžité závazky. pokračování-4-

Z insolvenčního návrhu dlužníka tak není zřejmá jedna ze základních podmínek osvědčujících úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, a to mnohost věřitelů. V tomto směru lze zcela přisvědčit správnému závěru soudu prvního stupně. Insolvenční návrh dlužníka proto trpí vadou, která způsobuje jeho neprojednatelnost a brání tak pokračování v insolvenčním řízení. Z tohoto důvodu soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu však dlužníku nebrání v tom, aby po právní moci napadeného usnesení podal insolvenční návrh nový (řádný), kterých již bude splňovat veškeré zákonem stanovené náležitosti, a to poté, co napadené rozhodnutí nabude právní moci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu