2 VSOL 92/2013-A-13
KSOL 10 INS 27133/2012 2 VSOL 92/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Šárky Šulákové, rodné číslo 765419/2392, bytem Masarykovo nám. 68/13, 790 01 Jeseník, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.1.2013, č. j. KSOL 10 INS 27133/2012-A8,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci zastavil insolvenční řízení. V důvodech usnesení uvedl, že insolvenčním návrhem ze dne 31.10.2012 se dlužnice domáhala povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. K zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení vyzval soud dlužnici usnesením ze dne 27.11.2012 č. j. KSOL 10 INS 27133/2012-A4, které bylo dlužnici doručeno dne 5.12.2012. Lhůta 7 dnů uplynula dlužnici marně, což bylo ověřeno na účtárně soudu. Proto postupoval soud podle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a řízení zastavil. Majetek dlužnice totiž neskýtá záruky úhrady nákladů insolvenčního řízení. V podrobnostech odkázal soud na odůvodnění svého usnesení ze dne 27.11.2012.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Předně namítala, že nemá majetek ani hotovost k úhradě zálohy. Dále obšírně popsala své úvahy, které ji vedly k podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Zdůraznila, že svým jednáním nezamýšlela nepoctivý záměr a nechtěla zatajovat skutečnosti týkající se převodu nemovitosti. Jen nevěděla, že je třeba uvést je v návrhu. Shrnula, že v případě schválení oddlužení je schopna zaplatit svým věřitelům až 70 % jejich pohledávek. Požádala o přehodnocení návrhu na povolení oddlužení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1, věta první IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Dle odstavce 2, insolvenční soud může určit výši zálohy až do částky 50.000 Kč. Dle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 31.10.2012 domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu označila své nevykonatelné a vykonatelné závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění. Současně uvedla, že pobírá mzdu ve výši 16.330 Kč, její závazky činí celkem 398.776 Kč a nemá žádný hodnotnější majetek. Dále ze spisu plyne, že soud prvního stupně usnesením ze dne 27.11.2012 č. j. KSOL 10 INS 27133/2012-A4 dlužnici uložil ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. V něm vyjádřil názor, že dlužnice podáním návrhu sleduje nepoctivý záměr, když krátce (necelý měsíc) před zahájením řízení bezúplatně převedla svůj spoluvlastnický podíl k nemovitosti a tento převod v návrhu nezmínila. Uzavřel, že se jeví se pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužnice a jelikož dlužnice nemá žádné volné finanční prostředky, je požadavek na složení zálohy důvodným. Dále soud vysvětlil smysl a účel uložené zálohy. Současně dlužnici poučil, že nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Usnesení ze dne 27.11.2012 bylo dlužnici doručeno dne 5.12.2012 a nabylo právní moci dne 21.12.2012.

Za situace, kdy dlužnici byla pravomocně uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení rozhodující především to, zda dlužnice jako insolvenční navrhovatelka zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatila, či nikoliv. Skutečnost, že dlužnice zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatila (a to ani v průběhu tohoto odvolacího řízení), zcela nepochybně plyne z obsahu spisu a dlužnice ji nezpochybňuje.

Námitky dlužnice, že nemá majetek ani hotovost k úhradě zálohy a svým jednáním (neuvedením převodu spoluvlastnického podílu k nemovitosti) nezamýšlela nepoctivý záměr, jsou v dané fázi insolvenčního řízení bezpředmětné, neboť jejich řešení nemůže ovlivnit správnost usnesení, jimž bylo zastaveno insolvenční řízení pro nezaplacení zálohy. Dlužnice je mohla (a měla) uplatnit v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o uložení povinnosti k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení. Opravný prostředek proti tomuto usnesení však dlužnice nepodala.

Protože dlužnice zálohu na náklady insolvenčního řízení neuhradila, je napadené usnesení o zastavení řízení postupem dle ust. § 108 odst. 3 IZ věcně správné. Proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem; lhůta pro podání dovolání běží od doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 13. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu