2 VSOL 917/2013-A-13
KSOL 16 INS 18409/2013 2 VSOL 917/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Václavy anonymizovano , anonymizovano , 787 01 Bratrušov 7, adresa pro doručování: K Trninám 20, 163 00 Praha 6, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 26.7.2013, č. j. KSOL 16 INS 18409/2013-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech svého rozhodnutí uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 1.7.2013 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení. K naplnění ust. § 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), nestačí obecné tvrzení dlužnice, že má více peněžitých závazků po lhůtě splatnosti, některé dlouhodobě a tyto není schopna splácet. Aby bylo možné z údajů obsažených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužník má nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, musí být v insolvenčním návrhu obsažen údaj o splatnosti kteréhokoliv ze závazků popsaných v kolonkách 18 až 21. V tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15. Tvrzení dlužnice o splatnosti jednotlivých závazků nebo datu poslední provedené platby však insolvenční návrh neobsahuje. Úsudek o splatnosti závazku není možno učinit ani se seznamu závazků, neboť ten dlužnice ke svému návrhu nepřipojila. Proto soud návrh odmítl podle ust. § 128 odst. 1 IZ. pokračování-2-

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že je zcela nesporné, že veškeré závazky obsažené v jejím návrhu jsou po splatnosti déle než 30 dnů. Tyto závazky vypsala z výpisů z katastru nemovitostí, kde jsou zapsány jako důvody exekutorských zástavních práv či exekučních příkazů k prodeji. Vyjádřila přesvědčení, že k exekucím je přistupováno u dlouhodobě nesplácených závazků, zcela určitě s prodlením s úhradou delší než 30 dnů. Závazky na ni přešly po úmrtí jejího manžela, přesná data jejich splatnosti dlužnice nezná. V návrhu dlužnice popsala rovněž svůj majetek, vlastní pouze majetek nemovitý a nemá žádné zaměstnance. Insolvenční návrh tedy obsahuje veškeré skutečnosti požadované zákonem, a je tedy způsobilý k projednání. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a soudu prvního stupně uložil návrh projednat a rozhodnou o něm.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává.

Podle ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. pokračování-3-

V posuzované věci podala dlužnice u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci dne 1.7.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, jímž se domáhala rozhodnutí o úpadku a jeho řešení plněním splátkového kalendáře. V kolonce 6 návrhu uvedla, že v současné době má peněžitých závazků, které jsou po splatnosti, některé dlouhodobě a není schopna je umořovat. V kolonkách 18 až 21 popsala závazky uvedením právního důvodu, věřitele a výše závazku. K návrhu nepřipojila samostatný seznam závazků s podepsaným prohlášením o správnosti a úplnosti.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních skutečností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce neschopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 12/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 88/2010, na které správně odkázal již soud prvního stupně.

Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje všechny náležitosti předepsané insolvenčním zákonem, a pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat. Dlužnice ve svém návrhu sice označila více věřitelů, neuvedla však žádné konkrétní údaje o splatnosti závazků a o neschopnosti své splatné závazky plnit. Z návrhu tedy nelze seznat, zda jsou splněny znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ. Tvrzení dlužnice, že její peněžité závazky jsou po splatnosti, některé dlouhodobě a není je schopna umořovat, je zcela nekonkrétní a nejednoznačné, neboť z údajů uvedených dlužnicí v insolvenčním návrhu nelze ke konkrétním závazkům přiřadit dobu jejich splatnosti. Ani z obsahu celého insolvenčního návrhu nelze dovodit údaje o tom, po jakou dobu je ten který závazek po lhůtě splatnosti. Skutečnost, že dlužnice nezná přesná data splatnosti závazků, které na ni přešly po úmrtí jejího manžela, nezbavuje dlužnici povinnosti uvést ve vztahu ke svým závazkům konkrétní údaje vážící se k době splatnosti závazků. Rovněž k otázce platební neschopnosti měla dlužnice uvést podrobnější údaje. V tomto směru je také podstatné, že z textu insolvenčního návrhu neplynou konkrétní údaje vztahující se k době splatnosti jednotlivých závazků. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, když insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, aniž by dlužnici vyzýval k jeho nápravě. pokračování-4-

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu