2 VSOL 91/2012-A-13
KSBR 38 INS 14779/2011 2 VSOL 91/2012-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem Nedakonice 245, PSČ 687 38, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 25.1.2012 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. ledna 2012, č.j. KSBR 38 INS 14779/2011-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. ledna 2012, č.j. KSBR 38 INS 14779/2011-A-7, se m ě n í takto:

Dlužnici se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužnici, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na označený účet soudu.

V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu 19.8.2011 se dlužnice domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Po přezkoumání návrhu soud zjistil, že dlužnice nesplňuje jednu z podmínek, a sice, že nezajištění věřitelé musí v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře obdržet alespoň 30% svých pohledávek. Z návrhu na povolení oddlužení vyplývá, že dlužnice má nezajištěné závazky v celkové výši 800.947,-Kč, zatímco její současný příjem-mzda, činí 9.657,-Kč. Insolvenční soud musí při výpočtu hodnoty plnění, které nezajištění věřitelé v průběhu oddlužení obdrží, vycházet ze zákonem stanoveného postupu, kdy dlužníkům musí z jejich příjmu každý měsíc zůstávat základní částka stanovená nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Podle tohoto postupu vychází, že by ze současné mzdy dlužnice nebylo možné strhávat nic, tudíž uspokojení nezajištěných věřitelů v oddlužení plněním splátkového kalendáře by bylo ve výši 0%. V případě dlužnice nepřichází v úvahu spojení řízení s insolvenčním řízením jejího manžela vedeném u zdejšího soudu, neboť spolu nežijí ve společné domácnosti a nemají společný majetek (nemovitost zajišťující pohledávku jednoho z věřitelů je ve výlučném vlastnictví dlužnice). Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že soud by musel v souladu s ust. § 395 IZ návrh dlužnice na povolení oddlužení zamítnout a současně rozhodnout o způsobu řešení jejího úpadku konkursem (§ 396 IZ). Minimální odměna insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem přitom činí 45.000,-Kč (§ 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., dále rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 5. 2009 č.j. KSBR 31 INS 4670/2008, 2 VSOL 119/2009-B-19) a insolvenční správce má dále právo na náhradu hotových výdajů dle § 7 shora uvedené vyhlášky. Bylo by v rozporu s celospolečenským zájmem, aby tyto náklady nesl stát, přičemž smyslem úpravy zálohy na náklady insolvenčního řízení je právě zabránění této situaci. Soud proto považoval za nezbytné vybrat zálohu alespoň ve výši, která je potřebná k úhradě minimálních předpokládaných nákladů na konkurs a určil výši zálohy v částce 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že žádala a žádá o spojení řízení s řízením jejího manžela Jiřího Šimona (sp. zn. KSBR 38 INS 13512/2011), jelikož veškeré dluhy vznikly za dobu trvání jejich manželství, byť některé smlouvy podepsal jen jeden z nich, nicméně se jedná o dluhy společné. Pokud by soud obě řízení spojil, pak společně s manželem zaplatí za dobu 5 let 40% jejich společných nezajištěných závazků. Požadavkem na sloučení řízení nesledovali nepoctivý záměr, ale zaplatit co nejvíce dluhů jejich věřitelů. Proto s poukazem na závěry formulované v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.12.2009, č.j. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 669/2009-A-21 a dále též na rozhodnutí tohoto soudu ze dne 22.6.2010, sp. zn. 1 VSPH 464/2010 žádá o upuštění od požadavku na zaplacení zálohy, případně jejího snížení v obvyklé výši jako u jiných insolvenčních případů, kde soud oddlužení splátkovým kalendářem povolil a dále žádá, aby soud obě řízení (její a manžela) byla spojena.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice nelze upřít důvodnost.

Odvolací soud především konstatuje, že insolvenční návrh dlužnice, spojený s návrhem na povolení oddlužení je projednatelný a že dle jeho obsahu a příloh se dlužnice nachází v úpadku. V tomto návrhu dlužnice uvedla, že má závazky vůči 12 věřitelům v celkové výši 1.377.195,-Kč (které označila), z toho nezajištěné závazky vůči 5 věřitelům v celkové výši 146.225,-Kč jsou nevykonatelné, vůči 6 věřitelům v celkové výši 654.722,-Kč se jedná o závazky nezajištěné a vykonatelné a jeden závazek ve výši 576.248,-Kč je zajištěný a vykonatelný (věřitel AXLE EUROPE s.r.o.). K okolnostem osvědčujícím její úpadek dlužnice uvedla, že všechny její závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a není schopna je splatit, neboť by musela hradit měsíční splátky 15.000,-Kč, avšak její příjem činí toliko 4.125,-Kč (jde o podporu v nezaměstnanosti, na Úřadu práce v Uherském Hradišti je vedena od dubna 2011). Dále uvedla, že je vdaná, má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem anonymizovano , anonymizovano a anonymizovano , anonymizovano ), všechny závazky vznikly za trvání jejího manželství, proto společně s manželem požádali (podáním ze dne 16.8.2011, doručeným soudu 19.8.2011) o spojení jejich řízení, s tím, že s příjmy manžela budou schopni podmínky oddlužení splnit.

Ze seznamu závazků dlužnice dále vyplývá, že jde o závazky splatné postupně od září 2009-květen 2011. Kromě shora uvedeného příjmu dlužnice ke svému majetku dále uvedla, že vlastní movité věci (ledničku, pračku, nábytek), jejichž hodnotu ocenila na celkovou částku cca 42.000,-Kč, dále má ve výlučném vlastnictví rodinný dům č.p. 245, se stavebním pozemkem par. č. 280/1 (dle předložených listin se nemovitosti nacházejí v obci a kat. území Nedakonice, zapsané na LV č. 1027 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště, vázne na nich zástavní právo pro AXLE EUROPE s.r.o., s právními účinky vkladu ke dni 18.12.2009). K hodnotě těchto nemovitostí dlužnice doložila odhad č. 235/09/55 obvyklé ceny pro účel úvěrového řízení v Hypoteční bance, a.s., vypracovaný 23.9.2009 Ing. Zdeňkem Vrbou, dle něhož obvyklá cena těchto nemovitostí činí 1.100.000,-Kč. Na základě rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 2.11.2010, č.j. Nc 138/2010-19, 8 PaNc 246/2010 byla schválena dohoda rodičů (dlužnice a jejího manžela Jiřího Šimona), dle níž byly obě jejich nezletilé děti anonymizovano a anonymizovano svěřeny do výchovy matky (dlužnice) a otec se zavázal na výživu každého dítěte platit měsíčně 2.000,-Kč. Na základě výzvy soudu prvního stupně ze dne 17.10.2011 (A-5) dlužnice mimo jiné uvedla a doložila, že na základě pracovní smlouvy ze dne 2.9.2011 nastoupila do pracovního poměru ke společnosti Nový úklid, a.s. jako pracovník úklidu, na dobu určitou (po dobu zakázky AVX Uherské Hradiště ), její příjem činí 60,-Kč hrubého za 1 hodinu, za první měsíc obdržela čistého 9.657,-Kč. Dále dlužnice uvedla, že v současné době s manželem nežijí ve společné domácnosti, nejsou však rozvedeni ani není vedeno rozvodové řízení. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. KSBR 38 INS 13512/2011 odvolací soud dále zjistil, že dne 1.8.2011 byl tomuto soudu doručen insolvenční návrh manžela dlužnice Jiřího Šimona, který jej rovněž spojil s návrhem na povolení oddlužení. Z uvedeného návrhu a z doložených listin (včetně seznamu závazků) vyplývá, že manžel dlužnice uvedl, že má celkem 14 věřitelů (které označil) se splatnými nezajištěnými pohledávkami v celkové výši cca 1.400.000,-Kč (správně 1.397.747,-Kč) z toho ve dvou případech v celkové výši 808.978,-Kč se jedná o pohledávky vykonatelné. Manžel dlužnice doložil, že má z pracovního poměru za období od ledna-září 2011 průměrný čistý měsíční příjem 24.699,-Kč. Dlužník potvrdil, že s manželkou nejsou rozvedeni, nežijí však ve společné domácnosti, na obě nezletilé děti platí výživné celkem 4.000,-Kč měsíčně. Manžel dlužnice má ve svém majetku movité věci, jejichž hodnotu uvedl ve výši cca 23.000,-Kč.

Z obou návrhů tak vyplývá, že dlužníci sice nežijí ve společné domácnosti, jejich manželství však nebylo dosud rozvedeno; jak oba tvrdí, rozvodové řízení neprobíhá. Obě nezletilé děti byly svěřeny do výchovy matky a otci bylo stanoveno výživné. Z obou spisů vyplývá i to, že všechny závazky a to jak závazky uváděné dlužnicí, tak jejím manželem, vznikly za trvání manželství a tudíž náleží do společného jmění manželů (dále jen též SJM ), jedná se o závazky v celkové výši 2.010.897,-Kč, z toho nezajištěné závazky (ať již vykonatelné či nevykonatelné) činí 1.434.649,-Kč, závazek vůči věřiteli AXLE EUROPE, s.r.o. ve výši 576.248,-Kč je závazkem zajištěným (nikoliv nezajištěným, jak nesprávně ve svém návrhu uvedl dlužník Jiří Šimon) a to zástavním právem k nemovitostem ve výlučném vlastnictví dlužnice Anny anonymizovano na základě zástavní smlouvy uzavřené se shora uvedenou společností dne 17.12.2009, s právními účinky vkladu ke dni 18.12.2009.

Na základě shora uvedených zjištění lze proto souhlasit se závěry soudu prvního stupně, že dlužnice sama toliko z doposud doložených příjmů (9.657,-Kč čistého měsíčně) není schopna splnit podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře (30% nezajištěným věřitelům za 5 let), neboť pouze ze svého příjmu, po odpočtu nezabavitelných částek, s přihlédnutím k oběma nezletilým dětem a manželu dlužnice (viz. § 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., v návaznosti na nařízení vlády č. 408/2011 Sb. a 409/2011 Sb. a v neposlední řadě v návaznosti na § 7 odst. 2, odst. 3 a 5 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) by svým nezajištěným věřitelům, ať již s pohledávkami ve výši jež dlužnice původně uvedla v návrhu (800.947,-Kč) či s pohledávkami jež všechny spadají do společného jmění manželů (1.434.649,-Kč), neuhradila ničeho.

Nicméně dlužnice je výlučnou vlastnicí nemovitostí, které zajišťují společný závazek obou manželů a jejich hodnota není zanedbatelná, i když ta, dle názoru odvolacího soudu dosud nebyla dlužnicí (přes výzvu a poučení soudu) náležitě doložena řádným znaleckým posudkem, vypracovaným soudním znalcem (§ 392 odst. 2 IZ). Nelze proto vyloučit, po té, kdy bude (a měl by být) znalecký posudek dlužnicí bezodkladně doložen, že její úpadek bude možno řešit oddlužením a to formou zpeněžení majetkové podstaty. Touto otázkou se však soud prvního stupně dosud nezabýval. Pokud by (s ohledem na shora uvedené zcela hypoteticky) byla hodnota těchto zastavených nemovitostí skutečně nejméně 1.100.000,-Kč a zajištěný závazek činí 576.248,-Kč, pak pro nezajištěné věřitele s pohledávkami v celkové výši 1.434.649,-Kč by mohla zůstat k dispozici ze zbývající částky 523.752,-Kč (po předběžném propočtu a odpočtu odměny insolvenčního správce, byl-li by plátcem daně z přidané hodnoty-§ 38 IZ, § 3, § 1 vyhl. č. 313/2007 Sb., ovšem bez přihlédnutí k hotovým výdajům správce) částka cca 429.478,-Kč, což je takřka 30% ( 29,93%).

Dále je třeba k závěrům soudu prvního stupně uvést, že s insolvenčním návrhem dlužnice, spojeným s návrhem na oddlužení vyslovil souhlas její manžel Jiří Šimon, který by byl s ohledem na své dosavadní příjmy (a další skutková zjištění uvedená shora, zejména s přihlédnutím k tomu, že všechny závazky obou dlužníků spadají do SJM a že jejich manželství dosud trvá) schopen podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře a to za oba manžele (dlužníky) splnit. Při jeho dosud doloženém příjmu 24.699,-Kč by byl schopen (po odpočtu nezabavitelných částek, s přihlédnutím i k manželce a dále po odpočtu výživného 4.000,-Kč měsíčně a po odpočtu odměny a výdajů insolvenčního správce, pokud by i byl plátcem daně z přidané hodnoty) nezajištěným věřitelům s pohledávkami v celkové výši 1.434.649,-Kč uhradit cca 39,3 % (pokud by ustanovený správce nebyl plátcem daně z přidané hodnoty byl schopen J. Šimon uhradit ze svého příjmu za oba dlužníky cca 40%).

Na základě shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že postup soudu prvního stupně nebyl v přezkoumávaném případě správný. Po zjištění, že dlužnice sama podmínky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře nesplňuje a že manžel vyslovil s jejím oddlužením souhlas a oba pak žádají o spojení obou věcí, aby mohli své společné závazky spadající do SJM (a tudíž jsou vymahatelné postihem majetku tvořícího společné jmění manželů) hradit společně, pak měla být obě řízení spojena a to před, nejpozději však po rozhodnutí o jejich úpadku, tedy v době, kdy již budou známy výše pohledávek všech přihlášených věřitelů. V takovém případě by totiž bylo hrazeno na nezajištěné závazky (a je opět třeba zdůraznit, že dle dosavadních výsledků všechny spadají do SJM) pouze jedenkrát nejméně 30%, byl by ustanoven rovněž jeden insolvenční správce, kterému by měsíčně náležela toliko jedna odměna a měl by nárok na úhradu jedněch hotových výdajů měsíčně. Dle názoru odvolacího soudu je společné oddlužení obou dlužníků (manželů) možné i přesto, že spolu v současné době nevedou společnou domácnost (není totiž vyloučeno, že oba, zejména v zájmu nezletilých dětí, současnou situaci přehodnotí a společné soužití obnoví). Pro společné oddlužení manželů je dle názoru odvolacího soudu rozhodující, že manželství dlužníků trvá, a především, že jejich SJM nebylo zrušeno, mají společné závazky, které do SJM patří a že se chtějí společně oddlužit.

Proto nebyl dle uvedených závěrů odvolacího soudu v přezkoumávaném případě vůči dlužnici namístě požadavek na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v požadované výši 50.000,-Kč, neboť při oddlužení obou manželů formou splátkového kalendáře by byly odměna a výdaje správce hrazeny měsíčně v rámci společného oddlužení, přičemž k jejich předpokládané výši odvolací soud, jak je uvedeno shora, přihlédl.

Z výše uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. (s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010 a kterým bylo s účinností od 1.4.2011 ust. § 220 odst. 3 o.s.ř. zrušeno) a odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (pro tentokrát) neukládá, neboť s ohledem na dosavadní neúplná skutková zjištění soudu prvního stupně se jednalo o požadavek přinejmenším předčasný.

V dalším řízení prvostupňový soud opětovně zaměří svou pozornost na charakter závazků obou manželů a nebude-li pochyb, že všechny spadají do SJM a že dlužnice i její manžel budou i nadále ze svých příjmů schopni společně uhradit nejméně 1x 30% jejich nezajištěných závazků (za 5 let), pak opětovně zváží a to ještě před rozhodnutím o úpadku, zda bude v případě dlužnice záloha potřebná a v jaké výši. Následně pak bude možno o úpadku dlužnice rozhodnout, nic nebude bránit povolení jejího oddlužení (s přihlédnutím i k příjmům manžela) a ustanovení stejného insolvenčího správce jako v případě manžela. Po té, kdy dojde ve stanovené lhůtě k přihlášení všech věřitelů a ke zjištění jejich pohledávek, zváží soud prvního stupně svůj další postup v tomto řízení. Pokud na základě přihlášek pohledávek (v řízení obou dlužníků) a jejich zjištěné výše bude zřejmé, že z příjmů obou dlužníků (které však bude nutno doložit za 2. 1/2 roku 2011 a počátek roku 2012) bude splněna podmínka úhrady nejméně 30% k zapravení všech jejich nezajištěných závazků, pak zde nebude žádná překážka, která by společnému oddlužení obou dlužníků (manželů) bránila.

V neposlední řadě soud prvního stupně rovněž zváží, zda dlužnice splňuje podmínky oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, jak již bylo naznačeno shora.

Na adresu dlužnice odvolací soud opětovně dodává, že je nezbytné, aby před dalším rozhodnutím soudu prvního stupně doložila řádný znalecký posudek, týkající se nemovitostí, jež zajišťují (společnou) pohledávku věřitele AXLE EUROPE, s.r.o. V opačném případě by bylo namístě její návrh na oddlužení odmítnout (§ 393 odst. 3 IZ) a o jejím úpadku rozhodnout konkursem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 29. února 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu