2 VSOL 908/2013-P3-15
KSOS 13 INS 9042/2012 2 VSOL 908/2013-P3-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Luboše Polanského, rodné číslo 721220/5803, 788 16 Sobotín 117, identifikační číslo 87478005, o přihlášce pohledávky věřitele číslo 3 (P3) Jana anonymizovano , anonymizovano , Finská 2, 787 01 Šumperk, rozhodl o odvolání věřitele číslo 3 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.4.2013, č. j. KSOS 33 (13) INS 9042/2012-P3-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě odmítl přihlášku pohledávky věřitele číslo 3 (P3) Jana anonymizovano (výrok I.) a současně tohoto věřitele uvědomil, že právní mocí usnesení končí jeho účast v insolvenčním řízení (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí uvedl, že podáním ze dne 29.6.2012, doručeným soudu dne 4.7.2012, přihlásil věřitel Jan Vinkler pohledávku vůči dlužníkovi ve výši 25.000 Kč, přihláška je evidována pod číslem P3. Tato pohledávka věřitele byla na přezkumném jednání dne 4.3.2013 popřena insolvenčním správcem v celém rozsahu 25.000 Kč. Insolvenční správce přípisem ze dne 12.3.2013 vyrozuměl věřitele o popření pohledávky a poučil jej o právu podat žalobu dle ust. § 198 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ). Výzvu převzal věřitel dne 13.3.2013. Lustrací v počítačové databázi soud zjistil, že věřitel žalobu ve stanovené lhůtě nepodal. S ohledem na tuto skutečnost se k přihlášce nepřihlíží (§ 198 odst. 1 IZ), proto ji soud odmítl (§ 185 IZ) a vyslovil, že právní mocí usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí. pokračování-2-

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Namítal, že žalobu na určení pravosti, výše a pořadí pohledávky zaslal dne 27.3.2013 na adresu Krajského soudu v Ostravě i insolvenční správkyně Mgr. Bohdany Šocové. Uvedl, že je to už poněkolikáté, co v soudním spise není založeno jeho podání, například dopis ze dne 5.10.2012. Insolvenční správkyně si zřejmě nedělá hlavu s předáváním agendy na Krajský soud v Ostravě. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

V podání ze dne 31.5.2013 věřitel doplnil, že dopis poslal Krajskému soudu v Ostravě a insolvenční správkyni pouze za 10 Kč, protože věřil adresátům. Vyjádřil přesvědčení, že jeho podání bude nalezeno a řešeno. K podání připojil žalobu ze dne 27.3.2013 a potvrzení České pošty číslo 32.

Insolvenční správkyně Mgr. Bohdana Šocová ve svém podání ze dne 3.9.2013 uvedla, že od věřitele jí nikdy nebyla žádná žaloba doručena. Dne 28.3.2013 byl správkyni doručen přípis věřitele ze dne 27.3.2013, který však není žalobou a který připojuje. Z podání věřitele ze dne 27.3.2013 adresovaného Mgr. Bohdaně Šocové vyplývá, že je označen jako Nesouhlas s vyrozuměním dle § 197 odst. 2 IZ o popření nevykonatelné pohledávky věřitele Jana anonymizovano . Dopis obsahuje text: není pravdou, že Jan Vinkler nedoplnil podanou přihlášku dle výzvy. Dne 5.10.2012 na adresu správkyně zaslal podání, které přikládá k dopisu s tím, že se tento dopis zřejmě někde ztratil . Dále je v něm uvedeno: současně samozřejmě podám žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí k insolvenčnímu soudu .

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 až 6 o.s.ř.), a aniž nařizoval ve věci jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Po stránce skutkové lze předně uvést, že soud prvního stupně učinil ve věci správná zjištění o datu podání přihlášky věřitele Jana anonymizovano , o popření přihlášené pohledávky, o vyrozumění insolvenčního správce a jeho doručení věřiteli. Ostatně tato zjištění a jejich správnost ani věřitel ve svém odvolání nezpochybňoval.

Podle ust. § 197 odst. 2 IZ, věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. pokračování-3-

Podle ust. § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ust. § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Jak vyplývá z ust. § 198 odst. 1 IZ, k popřené nevykonatelné pohledávce se v insolvenčním řízení dále nepřihlíží, pokud marně uplynula lhůta 30 dnů od přezkumného jednání, která však věřiteli, který se nezúčastnil přezkumného jednání, neskončí dříve než 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky.

V přezkoumávané věci lhůta k podání incidenční žaloby na určení pravosti popřené pohledávky uplynula dne 3.4.2013. Věřitel založil své odvolání na tvrzení, že žalobu, k jejímuž podání byl insolvenční správkyní vyzván ve výzvě ze dne 12.3.2013, podal. Konkrétně tvrdil, že žalobu zaslal dne 27.3.2013 na adresu Krajského soudu v Ostravě a na adresu insolvenční správkyně Mgr. Bohdany Šocové. Soud na základě tohoto tvrzení požádal věřitele o doložení podání žaloby. Věřitel sdělil, že zásilku poslal poštou za 10 Kč (tedy bez podacího lístku) a připojil žalobu, o které tvrdil, že ji podal dne 27.3.2013. Z této doložené žaloby ani z potvrzení pošty (o úhradě ceny služby 20 Kč v hotovosti dne 27.3.2013) však zcela prokazatelně nevyplývá, že žaloba na určení pravosti popřené pohledávky byla věřitelem skutečně podána dne 27.3.2013 k poštovní přepravě. Soud prvního stupně se rovněž obrátil na insolvenční správkyni, která na výzvu reagovala tak, že jí žaloba doručena nebyla. Doručen jí byl pouze nesouhlas s vyrozumění dle § 197 odst. 2 IZ . Pokud věřitel skutečně zaslal stejné podání insolvenční správkyni i soudu (jak ostatně věřitel sám tvrdí), potvrzuje správkyní doložené sdělení, že věřitel žalobu nepodal. Byla-li totiž obě podání shodná, nelze dospět k jinému závěru, než že v zásilce adresované soudu ani insolvenční správkyni žaloba obsažena nebyla.

Na základě výše uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že listiny doložené věřitelem k jeho odvolání nejsou způsobilé prokázat jeho tvrzení o odeslání žaloby prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 27.3.2013 (a to ať již adresované soudu prvního stupně či insolvenční správkyni). Pouze pro úplnost pokračování-4-odvolací soud doplňuje, že lhůta k podání žaloby na určení popřené pohledávky je lhůtou hmotněprávní, proto musí být tato žaloba poslední den lhůty doručena podatelně soudu prvního stupně.

Lze tedy uzavřít, že napadené usnesení je věcně správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, věřiteli a insolvenční správkyni se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 17. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu