2 VSOL 900/2014-A-10
KSBR 47 INS 18039/2014 2 VSOL 900/2014-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka-manželů: Libor anonymizovano , anonymizovano , bytem Krumvíř 49, PSČ 691 73, IČO 74475215 a Jarmila anonymizovano , nar. 10.05.1972, bytem Krumvíř 49, PSČ 691 73, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. července 2014, č. j. KSBR 47 INS 18039/2014-A-5,

tak to:

Usnesení krajského soudu s e p o t v r z u j e.

Odův odně ní:

Krajský soud usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka, neboť trpěl vadami spočívajícími v tom, že neobsahoval podstatné náležitosti, neboť v něm nebyly úplně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek. S odkazem na ustálenou judikaturu soud konstatoval, že v insolvenčním návrhu v bodu 07 formuláře absentují přesné informace o splatnosti pohledávek alespoň dvou věřitelů, které není dlužník schopen plnit, rovněž v bodech 17-20 formuláře zcela absentují jakékoli údaje o splatnosti minimálně dvou dlužníkových závazků vůči dvěma věřitelům. Z návrhu dlužníka proto nelze zjistit, zda se nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ. Povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, předepsanou insolvenčním zákonem (§ 103 odst. 2 IZ) dlužník nesplní jen na základě příloh insolvenčního návrhu. Předložením důkazů insolvenční navrhovatel plní jen svou povinnost důkazní, přičemž insolvenční soud není povinen v předkládaných důkazech hledat skutečnosti, jež měl insolvenční navrhovatel uvést přímo v insolvenčním návrhu. Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna ani tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, nehledě na to, že seznam závazků, které dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu přiložil, nesplňuje zákonné náležitosti uvedené v ustanovení § 104 odst. 3 IZ, neboť i zde absentují konkrétní údaje o splatnosti jednotlivých závazků.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Tvrdil, že v insolvenčním návrhu v bodě 07 je situace dlužníka popsáno zcela srozumitelně a reálně, v bodech 17 až 20 formuláře není vedena kolonka pro uvedení splatnosti závazků, avšak z dat obsažených v bodě 19 a ze samotné podstaty exekučního řízení nezpochybnitelně vyplývá, že dlužník má závazky po době splatnosti, přičemž ani v samotných exekučních řízeních není stanoveno datum splatnosti. Vzhledem k probíhajícím exekucím dlužník nemá další finanční prostředky, kterými by mohl plnit své další závazky a lze předpokládat, že další exekuce budou přibývat. Podle názoru odvolatelů insolvenční návrh nepostrádá základní náležitosti, uvádí rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek a v řízení lze pokračovat. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (dne 1.7.2014) je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb., účinné od 1.1.2014 (dále jen IZ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá. Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka; tyto skutečnosti musí být patrny přímo z návrhu bez ohledu na to, zda je pro ně ve formuláři vytvořena samostatná kolonka či nikoli. Pokud návrh takové náležitosti postrádá, insolvenční soud jej odmítne, aniž činí úkony k odstranění vad.

V dané věci se dlužník insolvenčním návrhem s využitím formuláře na povolení oddlužení domáhal zahájení insolvenčního řízení a žádal povolení společného oddlužení manželů. V návrhu dlužník neuvedl konkrétní tvrzení, která by svědčila o jeho úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedl skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má vůči nejméně dvěma věřitelům závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ) a že tyto závazky není schopen hradit (§ 3 odst. 1 písm. c/, odst. 2 IZ). Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat zcela konkrétně. Odvolatelé se mýlí, pokud usuzují, že tyto údaje nahradí skutečnost, že vůči dlužníku jsou vedeny exekuce; ostatně sami uvádí, že v rámci exekucí není splatnost určena. Nerozhodná je v tomto směru hrozba dalších exekucí, nepostačí ani odkaz na údaje v seznamu závazků, který ostatně trpí též vadami spočívajícími v tom, že ani zde není uvedena splatnost pohledávek a seznam není ani dlužníkem podepsán.

Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010). S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu (§ 3 odst. 1 písm. b/ a c/, odst. 2 a 3 IZ) postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl. Odvolací soud proto napadené usnesení potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné.

Poučen í: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel, v.r. Vladimíra Kvapilová předseda senátu