2 VSOL 891/2015-B-22
KSOS 33 INS 12344/2013 2 VSOL 891/2015-B-22

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužnice Stanislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Mariánské Hory, 28. října 102/243, PSČ 709 00, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2015, č.j. KSOS 33 INS 12344/2013-B-12

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2015, č.j. KSOS 33 INS 12344/2013-B-12 se v odstavcích I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Označeným usnesením Krajský soud v Ostravě zrušil oddlužení (odst. I. výroku), na majetek dlužnice Stanislavy anonymizovano prohlásil konkurs (odstavec II. výroku) a rozhodl, že konkurs je nepatrný (odstavec III. výroku). V důvodech rozhodnutí uvedl, že dosavadní míra uspokojení věřitelů za 18 měsíců trvání splátkového kalendáře činí 0,89 %, očekávaný míra uspokojení věřitelů tedy nečiní ani 5 %. Dlužnice je zcela nekontaktní, k nápravě situace ani nevedlo jednání konané dne 1.6.2015. Je tedy zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře, tedy uspokojení věřitelů co do nejméně 30 % jejich pohledávek, nebude možno dosáhnout. Dalším důvodem pro zrušení oddlužení je i to, že dlužnice má nově vzniklé závazky vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení. Podle ustanovení § 314 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona bude konkurs projednán jako nepatrný, neboť dlužnice není podnikatelka.

Proti tomuto usnesení dlužnice podala odvolání. Uvedla, že od 29.8.2014 má nemocenskou a stále pokračuje. K odvolání připojila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ode dne 1.9.2014 doposud.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh byl podán 30.4.2013, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, že obsahuje způsobilé odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2, písm. g) o.s.ř.a podle obsahu směřuje proti odstavcům I. a II. výroku přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování zprávou insolvenčního správce a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 398 odst. 3 věty první IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Podle § 418 odst. 1 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestli že a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Z obsahu spisu vyplývají tyto skutečnosti: -usnesením ze dne 1.8.2013 Krajský soud v Ostravě rozhodl o úpadku dlužnice a povolil řešení úpadku dlužnice oddlužením. -insolvenční správce ve své zprávě ze dne 9.10.2013 mimo jiné uvedl, že hodnota věcí uvedených v seznamu majetku je v porovnání s přihlášenými pohledávkami nezajištěných věřitelů zanedbatelná, proto navrhl, aby bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Uvedl, že dlužnice pobírá mzdu ve výši

3.862 Kč měsíčně, dále má uzavřenu darovací smlouvu na částku 6.000 Kč měsíčně a hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude za 5 let 294.660 Kč, tedy cca 53,5 %jejich přihlášených pohledávek, které byly přihlášeny v celkové výši 550.847,39 Kč. -usnesením ze dne 4.11.2013 insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře s tím, že oddlužení splátkovým kalendářem bude probíhat od prosince 2013. -ve zprávě ze dne 13.6.2014 insolvenční správce uvedl, že ze mzdy nebylo možné provést srážky, dar byl dlužnici zaslán toliko v měsíci lednu. Správce se dlužnici opakovaně pokoušel kontaktovat, ovšem bezvýsledně. -usnesením ze dne 3.2.2015 byl po částečném odmítnutí přihlášek dvou věřitelů změněn výrok usnesení o schválení oddlužení týkající se poměru uspokojení pohledávek věřitelů tak, že bylo zohledněno, že věřitelé, jejichž pohledávky byly částečně odmítnuty, se insolvenčního řízení účastní pouze částí pohledávky, která odmítnuta nebyla. Celková výše pohledávek, které mají být uspokojovány, činí 507.215,99 Kč. -ve zprávě ze dne 6.3.2015 insolvenční správce uvedl, že příjem dlužnice byl příliš nízký na provádění srážek a dar byl insolvenčnímu správci zaslán toliko v lednu 2014, a to jen v částečné výši. Zaměstnavatel dlužnice správci oznámil, že dlužnice ke dni 31.8.2014 ukončila pracovní poměr a v současné době pobírá nemocenské dávky. Dlužnice je pro insolvenčního správce zcela nekontaktní, přestože se ji opakovaně pokoušel kontaktovat. Proto navrhl, aby insolvenční soud zrušil schválené oddlužení. -dne 1.6.2015 se u insolvenčního soudu konalo jednání, kterého se dlužnice neúčastnila, přestože byla předvolána. Insolvenční správce na něm uvedl, že od podání zprávy se nic nezměnilo a žádná platba ve prospěch oddlužení nebyla poskytnuta.

Ze zprávy insolvenčního správce ze dne odvolací soud zjistil, že dlužnice je nadále pro insolvenčního správce zcela nekontaktní, neplní podmínky schváleného oddlužení a žádná platba ve prospěch oddlužení nebyla poskytnuta.

Z uvedených skutečností je zřejmé, že schválený splátkový kalendář nebyl plněn dle očekávání. Již z informací dostupných před jeho schválením vyplývalo, že mzda dlužnice není dostatečná k tomu, aby sama platila jakékoliv splátky, zdálo se však, že má zajištěné plnění od třetí osoby, s jejíž pomocí by mohla uhradit závazky vůči věřitelům v třicetiprocentním rozsahu požadovaném v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ. Z pozdějších zpráv insolvenčního správce však vyplývá, že tato osoba své závazky dlužnici neplnila, neboť dar byl dlužnici poskytnut jen jednou, a to v samotném počátku plnění oddlužení. Nezajištěným věřitelům se tedy dostalo plnění toliko ve výši 4.911 Kč, což je 0,97 % celkové výše přihlášených a zjištěných pohledávek (soud prvního stupně v napadeném usnesení uvedl poměr uspokojení 0,89 %, což není zcela správně, neboť vychází z výše pohledávek před částečným odmítnutím pohledávek ze dvou věřitelů; to však nemění nic na závěru,

že jde o uspokojení zcela nedostatečné). Navíc dlužnici vznikal dluh vůči insolvenčnímu správci, kterému nebyla hrazena záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů.

Splátkový kalendář trval 18 měsíců, což je významná část z 5 let (60 měsíců), které jsou k jeho plnění celkem vyhrazeny dle § 398 odst. 3 IZ. Dlužnice jej neplnila prakticky od samého počátku, měla tedy poměrně dlouhou dobu na nápravu situace a obstarání si jiných příjmů, ze kterých by mohla hradit splátky. Před zrušením schváleného oddlužení zbývalo ještě 42 měsíců splátkového kalendáře. K dosažení minimálně 30 % plnění nezajištěným věřitelům a úhrady budoucích i dlužných nároků insolvenčního správce v této době by splátky musely činit nejméně asi 5.250 Kč měsíčně.

Z ničeho nevyplývá, že by v dohledné době mělo dojít ke zlepšení a dlužnice by měla začít hradit splátky v požadované míře. Dlužnice sama k možným budoucím příjmům nic neuvedla (se správcem ani insolvenčním soudem po schválení oddlužení vůbec nekomunikovala). Námitka, že je na nemocenské, není důvodem pro přehodnocení závěru o nemožnosti splnění splátkového kalendáře. Naopak lze usuzovat, že její zdravotní stav jí bude ztěžovat možnost obstarat si příjem a tedy plnění splátkového kalendáře v požadované míře bude o to složitější. Je tedy nutné uzavřít, že na základě dostupných údajů je zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné plnit, což se dlužnici nepodařilo vyvrátit ani v odvolacím řízení. Závěr soudu prvního stupně, že je dán důvod pro zrušení oddlužení a současně pro rozhodnutí o řešení úpadku konkursem dle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) IZ, je tedy zcela správný.

Z obsahu spisu ovšem neplyne, že by dlužnice měla nové závazky vůči České správě sociálního zabezpečení a Všeobecné zdravotní pojišťovně, jak rovněž uvedl soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Proto nelze uzavřít, že by tato skutečnost byla důvodem pro zrušení oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužnice (existence nových závazků více než 30 dnů po lhůtě splatnosti by jinak byla důvodem pro zrušení oddlužení dle ustanovení § 418 odst. 1 písm. c/ IZ). Pro vydání rozhodnutí o zrušení oddlužení však postačí, je-li naplněna byť i jediná z podmínek vymezených v ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) až d) IZ. Je nepochybné, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, proto tato dílčí nesprávnost odůvodnění napadeného usnesení nemá vliv na správnost jeho výroků.

Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadené části podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené

rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 17. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu